BAJONET – Kult kurev

„Primitivně a zaostale vypráskanej kov.“
Tak. Úvodní slova desky posloužila jako taková malá berlička, teď napíšu seznam skladeb, sestavu, minutáž, hodím hodnocení a s pocitem spokojenosti, že čtenář dostal všechny potřebné informace, recenzi zakončím… Protože se ale na Fobii odvíjí výše honoráře od počtu napsaných slov a hamižnost mi není cizí, nějaký ten řádek přihodím. (úsměv)

Pro ty, jenž zažívají skrze „Kult kurev“ s kapelou první rande, pár informačních vět. BAJONET se na scéně pohybují bezmála dvě desetiletí a aktuální nosič je třetím albem. Domovinou jim je naše hlavní město a ideální počet muzikantů pro tvorbu svojsky pojatého rachotu je opět číslovka tři. 

BAJONET se bez diskuze řadí mezi spolky, kde není pro kompromisy místo. Buď je máte rádi tak, jací jsou, nebo prostě ne. Těžko říct, z alba se mi líbí tahle a tahle věc, zbytek stojí za starou belu. Jestli už u první písně budete na pochybách a palec hodnocení směřuje neodvratně směrem k zemi, můžete to rovnou vypnout a jít od toho. Nezlepší se to. Ale ani nezhorší, pokud si říkáte „není to zlé“. 

Album je rozdělené na dvě CD. První nese název „Kruh krve“ a druhé je označené jako „Kruh hoven“. Již letmý pohled na časomíru jednotlivých kousků napoví, že se tak neděje z důvodu nedostatečné kapacity kompaktního disku, ale jde o záměr oddělit skladby tématicky. Zatímco se na krvavém kolečku brodíme roztodivnými zvěrstvy válečných konfliktů, tak na tom druhém se zanoříme trochu jinam a ochutnávka témat terorismu, poprav, náboženství s názvem kotoučku v podstatě souzní.

Když se pustím do rozboru hudební stránky BAJONET, vrátím se na začátek recenze a fakt nenajdu vhodnější slova, než použili sami muzikanti. Je pozitivní, že se pánové neberou úplně vážně a občasné úkroky stranou, vtipné motivy a použité ukázky z filmů, mi dávají za pravdu.

Kapitolou samou pro sebe jsou texty. Kapela si v tomto směru neurčila absolutně žádnou hranici a snad se chlapi neurazí, když jejich lyriku označím termínem „fekální poezie“ (představa, jak mr. Lukavský při nedělní chvilce recituje „Řeku chcanek“, mne fakt pobavila). Obecně tento druh vyjádření se nevyhledávám, ale tady to má tak nějak své opodstatnění a smysl. Díváme-li se na válečnou vřavu pohledem řadového vojáka, těžko čekat, že nám bude za pomoci vybraných slov popisovat úspěšné taktické manévry.

Při vizuálním reportu nosiče nejprve zaujme odhalené ženské pozadí, ale dál už to moc velká sláva není. Co mne nejvíce sejří, je textová příloha a její kruhová podoba. Chápu záměr grafika – když kruh, tak kruh –, ale fakt mně nebaví při čtení točit papírem jak debil.

Mám-li v závěrečném shrnutí „Kult kurev“ vyhodnotit, vidím to asi takto: jde o primitivní, až na dřeň ohlodaný thrash, který však evidentně netvoří žádní primitivové a vše má ve vzniklém chaosu svůj řád a místo.

P. S. No vida, tak se mi to podařilo natáhnout na krásných 7542,50 Kč, super.

Seznam skladeb:

• CD 1 (Kruh krve)

1. Intro
2. Zaostale vypráskanej kov
3. Píči kyseliny
4. Matička válka
5. Pytle krve a sraček
6. Stínadla
7. Uveďte mrtvé

• CD 2 (Kruh hoven)

1. Archanděl krematorsk
2. Řeka chcanek
3. Kult kurev
4. Francouzská sekyra
5. Rekrucifikace
6. Outro

Čas: 24:43

Sestava:

• Máma Teror – kytara, zpěv
• Studna Strachu – basa, zpěv
• Thomas Von Krchov – bicí, zpěv

Hosté:

• Vojtěch „Zakk“ Černý – sólo „Píči kyseliny“
• Nitro Temnot – sólo „Kult kurev“, sbory
• Tomáš „Trollmas“ Kofroň – sólo „Francouzská sekyra“
• Samo „Los“ Mižičko – sólo „Rekrucifikace“

Facebook

Support Underground