ETEF 2020

CD/LP/MC 2020 / Tentacles Industries / death metal / USA

Tak dlouho se chodilo se džbánem pro vodu, až se z lesa ozvalo. Přísloví napoví, že se floridským DIABOLIC povedlo to, co jsem jim celou dobu moc a moc přál – natočili konečně fošnu, ke které nelze mít výhrad, a jestliže se přece jen najde někdo, komu by na v pořadí již šestém plnohodnotném počinu něco nešmakovalo, ať se raději žánrově přeorientuje. Ne že by diskografie DIABOLIC obsahovala album, které by bylo nějakým způsobem slabší, naopak, veškeré studiové zářezy splňují přísná žánrová kritéria, ale vždy jako by maličko něčeho chybělo k tomu, aby kapela mohla hrdě prohlásit – toto je náš vývěsní štít, nemající slabiny, vypilován k dokonalosti. A jak se zdá, v podobě novinky ho konečně mají a po skoro čtvrtstoletí aktivní činnosti stojí na svém pomyslném vrcholu.

Kapelník Aantar Lee Coates, dohlížející na svůj ansámbl zpoza bicí artilerie, a jeho věrný druh Paul Ouellette, jenž kromě bicích už v kapele zkusil vše, obměnili sestavu čerstvou krví (jako už po několikáté), a výsledek možná překvapil i je samotné. Kytaristé Matt Roberts a Matt Barnes spolek neskutečně nakopli a dle mého mají největší podíl na konečném dech beroucím výsledku. Jméno druhého jmenovaného sekerníka bude možná některým povědomé – působí již dekádu v další floridské legendě MONSTROSITY a rád bych upozornil i na jeho další působiště, poněkud stagnující CHAOS INCEPTION, jejichž tvorba si se známějšími kolegy v ničem nezadá. Nové posily vnesly do tvorby DIABOLIC větší přímočarost a drive, a nezaměnitelným způsobem vyšperkovaly jinak nekompromisní nářez množstvím melodií, sól a zajímavých aranží.

Úvodní otvírák „Atmosphere of Dread“ dá rázně najevo, oč na ploše necelé půlhodiny půjde. Splašení kytaroví oři zaržou a zavelí k nelítostnému útoku. Ten je podporován kulometnou palbou ze řetězů urvaného Aantara, jenž taktéž jako by chytil druhý dech a na albu se ukazuje v té nejlepší formě. U bicích se trochu zastavím – setkal jsem se už s nejedním názorem, že jsou na novince příliš vytažené a pro někoho i lehce monotónní. Osobně se s tímto tvrzením neztotožňuji a myslím, že svou roli hraje i to, na čem kdo nahrávku poslouchá a samozřejmě v jakém formátu. Kytary krásně řežou, přichází první sóla a je ihned jasné, jak moc oživili novici tvorbu kapely. Následující „Raped of All Sacred“ je vyhlazovák. Ale totální. Nejpozději v tento moment si uvědomíte, že „Mausoleum of the Unholy Ghost“ nebude jen další řadovka do počtu, ale že máme co do činění s něčím výjimečným nejen v rámci diskografie DIABOLIC. V poslední části skladby přichází lehké zvolnění, ale jde opravdu o ojedinělý moment, nadechnutí před dalším masakrem. „Useless Saviour“ je nejkratším štychem na albu a jeho refrén mi bude znít v uších asi dlouho. Titulní věc „Mausoleum of the Unholy Ghost“ má opět odpich jak kráva a ne poprvé mi hlavou probleskne myšlenka, že takhle by mohl znít notně zběsilejší POSSESSED.

Druhou půli alba načne „Insanity Mastered“, kde kytary opět malují jeden pekelný obrazec za druhým, a nejen díky tomuto válu si uvědomuji, jak krásně se DIABOLIC daří evokovat ducha nejlepšího období death metalu, tedy přelomu osmé a deváté dekády minulého století, jen v poněkud bestiálnějším provedení. Ve stejné linii jedou i „Infamous Legacy“ (ty zdvojené kytary jsou balzámem na mou duši) a další nelítostný nálet „Passageway to Enchantment“. Než se člověk naděje, je tu poslední věc „Spoken Spite“, jež svou náladou a tempem z předchozích nářezů lehce vybočuje a může být brána i jako jakési outro. Připadám si jak po průplesku a bezmyšlenkovitě pouštím album znovu, a znovu, a znovu…

DIABOLIC se povedlo natočit album, které se dá směle nazvat majstrštychem. Velkou měrou k tomu přispěl i ostřílený Juan „Punchy“ Gonzalez, jenž má na svědomí zvukové vyznění novinkového alba, a nemůžeme nezmínit cover art, o nějž se postaral Zbigniew M. Bielak. Na „Mausoleum of the Unholy Ghost“ do sebe vše krásně zaklaplo a vznikla nahrávka, která v daném ranku bude patřit bezesporu k nejzářivějším ozdobám letošního roku. Kdyby kapela teď ukončila činnost, mohla by odejít s vědomím, že odešla v nejlepším, ale já pevně věřím, že k tomuto ještě dlouho nedojde a pekelné komando vedené Aantarem nám přichystá ještě nejedno podobně milé překvapení.

Seznam skladeb:

  1. Atmosphere of Dread
  2. Raped of All Sacred
  3. Useless Saviour
  4. Mausoleum of the Unholy Ghost
  5. Insanity Mastered
  6. Infamous Legacy
  7. Passageway to Enchantment
  8. Spoken Spite

Čas: 28:04

Sestava:

  • Matt Barnes – kytara
  • Matt Roberts – kytara
  • Paul Ouellette – basa, vokál
  • Aantar Lee Coates – bicí


Bandcamp

Facebook

Tentacles Industries

 


Zveřejněno: 03. 08. 2020
Přečteno:
330 x
Hodnocení autora:
10 / 10

Autor: Prepil | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář