
MAD HATTER je švédská powermetalová kapela založená v roce 2017 Petterem Hjerpem a Alfredem Fridhagenem, kteří spolu hrají ještě v MORNING DWELL. MAD HATTER debutovali eponymním albem hned následující rok po startu. A protože nejsem vyznavačem melodických powermetalových kapel a nepídím se po kdejaké nové partě, i když sem tam něco kolem mě prolítne, musel jsem zapátrat a zjistit, že debut sklízel celkem kladné recenze, oproti albu „předchozímu". Rozuměj MORNING DWELL, kde ohlasy byly spíš průměrné. Druhá řadovka MAD HATTER je ještě horká, neboť byla vydána na konci měsíce května. V promo infu kapely a španělského labelu Art Gates Records mě zaujala věta „švédští MAD HATTER kreativním tvůrčím procesem vytvořili k dnešnímu dni svůj nejlepší opus". Že by stáli za poslech?.
„Pieces of Reality" je název onoho nejlepšího opusu a po poslechu, respektive už během něj, přemýšlím, zda si kapela neodskočila mimo realitu. Marně si lámu hlavu, jakmá někdo zapotřebí dělat takovou hudbu a jestli neslyší, co nahrál... Většinou se snažím na nahrávce při recenzích najít plusové body a i u slabšího alba upozorním spíše na pozitivní prvky než na negativa. Ale nedá se nic dělat, byť to nemám ve zvyku, tady to nepůjde...
Album jako by bylo vytvořeno z kostiček Lega, které se dají různě nastavovat a takto skládat. HELLOWEEN, GAMMA RAY, ANGRA, EDGUY, FREEDOM CALL... a tak bych mohl pokračovat dál. Stačí vzít klávesy s dětskou skládankou, navrstvit kytary, přidat šlapavou rytmiku, přičemž tupé údery basového bubnu jsou zbytečně až moc vytažené, a „metalové" skotačivé písničky jsou hotové. A zpěv.... ach, ach, vokál taky nijak neohromí. Násilně šplhající do výšek (občas zatahá za ouška), oslavné chorusy... to už vůbec nemusím.
Zmiňované kapely, které psaly historii, byly v dávné minulosti také v mém hledáčku (zvláště ta první průkopnická svého stylu) a nevadí mi, když některá nová kapela použije obdobné prvky a hudební motivy za vlastní, ale nesmí to být doslova vykrádačka, tak jak jsem narazil již při první skladbě, která následuje po intru, jež považují za hloupé a zbytečné (hororový motiv a smích klauna). Motiv refrénu „Master of the Night" je jak vystřižený z písně „Light The Universe" od HELLOWEEN. A přesto, jak jsem již zmínil, že melodickému power metalu neholduji, tak musím konstatovat, že tyto kopírované části skladeb musí poznat hluchý. V každé písni dohledáte nějakou melodickou podobnost s jinou již dříve do světa vypuštěnou skladbou.
MAD HATTER hledají svoji cestu? No nevím. Troufám si tvrdit, že takovou těžce průměrnou hudbu dokáže utvořit kterýkoliv hudebník znalý heavy/power/speed scény. Osobně si myslím, že na toto album se brzo zapomene a sám nevím, co by se zde dalo zlepšit. Pokud úvod skladby „Awake" připomíná zvuk hraní her na Atari, tak raději už nic...
Seznam skladeb:
- Fever Dreams
- Master of the Night
- Queen of Hearts
- Rutledge Asylum
- The Children from the Stars
- Pieces of Reality
- The Valley
- Ignite
- Awake
- Collector of Souls
- I'll Save the World
Čas: 46:59
Sestava:
- Petter Hjerpe - zpěv
- Deniss Eriksson - kytara
- Magnus Skoog- basa
- Alfred Fridhagen - bicí