
Další položkou v katalogu Les Acteurs De l´Ombre Productions jsou MUR. Ačkoliv kapela vznikla před cca deseti roky, před vydáním debutu „Brutalism“ měla na kontě pouze jedno EP, které jsem si zběžně poslech na Bandcampu a příliš moudrý z něj nebyl. Svérázná muzika na pomezí black metalu a hardcore, lepší zařazení mě nenapadá, a ono to není snadné ani s novinkovým materiálem.
Ten otevírá potrhaný rozjezd „Sound of a Dead Skin“, v němž se ani po stabilizaci poměrů nevyznám. Post hardcore black metal? Něco na ten způsob, bez ostrých hranic mezi žánry, bez snadno vstřebatelných melodií, se spoustou zvratů a změn temp, nálady… křikem i zoufalým řevem.
To jsem napsal při prvním poslechu, při pátém už se v produkci MUR začínám orientovat, melodie mi nepřijdou nesnadno vstřebatelné a ony zvraty mi nepřekáží. Na druhou stranu jde o muziku pro hledače podivností, protože se nedá mluvit o standardní kompoziční práci, ale spíše o nabalování různých motivů na sebe i přes sebe, o změť tónů nejen kytarových, ale i klávesových.
Prakticky nikdy není zřejmé, co bude následovat po té které pasáži, tu se objeví minimalistický úsek, tu cosi na způsob improvizace (nepochybuji, že jde o řízený proces), tu kytary kvílí jako meluzína, tu se objeví ambient, tu sludge motiv („Nenuphar“), který záhy rozbíjí post hardcore pošahanost. Nebo instrumentální noise divnost s dlouhým názvem v němčině, na níž navazuje další zběsilost („Third“), tentokrát v rychlém tempu a hardcorovém duchu. Leč rozhodně to není šablonovité hácéčko, ale avantgardní bláznivina – ale na poměry MUR jde vlastně o celkem přehlednou věc, která lehce koketuje s grindem. Kdo by si myslel, že už se bude hrát na stravitelnější notu, „My Ionic Self“ z toho každého snílka vyvede. Spíš bych to nazval „My Sonic Self“ a zároveň ztrácím o poslech zájem, protože tady už se s kapelou úplně míjím. Ona to asi tuší, takže zase trochu návrat k normálnosti, a tak nějak to pokračuje do konce poměrně dlouhého a na poslech náročného materiálu.
Celkově mi z katalogu LADLO Prod. přijdou MUR jako jedni z nejvýstřednějších, a to label nevydává nic, co by znělo obyčejně, konformně. MUR jsou extrém v extrému, zvolili těžkou cestu, kterou s nimi zřejmě bude sdílet jen hrstka odvážných, kteří si nahrávku dokáží užít lépe než já, třeba i z vinylu, resp. 2LP, které vypadá na pohled velmi hezky.
Ale ani balení CD nevypadá špatně. Šestistránkový digipack obsahuje vložený vložený booklet o osmi stranách, na nichž převládají podivné obrázky podobné tomu na titulní straně. Jejich smysl jsem nepochopil – a protože se mi moc nelíbí (podobná estetika jde mimo mě), k nějakému většímu bádání a hledání jejich významu mě nepřinutily. Booklet obsahuje i texty, na francouzské poměry překvapivě v angličtině, sestavu a nějaké ty informace o nahrávání, obsahově OK.
Seznam skladeb:
- Sound of a Dead Skin
- I Am the Forest
- Nenuphar
- Die Kinder tanzen um das Feuer desjenigen der das Licht bringt
- Third
- My Ionic Self
- Red Blessings Sea
- I See Through Stones
- Livity
- You Make I Real
- BWV721
Čas: 48:26
Sestava:
- Thomas Zanghellini – bass
- Julien Granger – drums
- Benjamin Gicquaud – guitars
- Guillaume Bouhier – guitars
- Phillipe Bettineli – guitars
- Alexandre Michaan – keyboards
- Jay Moulin – vocals