Myslím, že projekt FINAL FLAG není třeba, alespoň pro scény znalé, dlouze představovat. Jen v krátkosti připomenu, že jde o společenství pánů Skořího (EXORCIZPHOBIA), Erica (WEHRMACHT) a Panthera (TORTHARRY). Od turné, které propagovalo jejich debut, se ke kapele definitivně připojili kytarista Ondra Šíma (EXORCIZPHOBIA) a basák Aleš Kostka (EXORCIZPHOBIA).
Album „Huge Expectations“ se nahrávalo na podzim roku 2018 ve studiu Barn u Dana Frimla, který společně se Skořím novinku i produkoval. Podařilo se jim vytvořit nahrávku, jejíž zvuk je vynikající. Někdo by mohl namítnout, že k tomuto stylu by více seděla „punkovější" produkce, která je patrná na první desce. Jedná se ale spíše o věc vkusu – ten můj se jednoznačně přiklání k nejnovějšímu albu. Na novince si skvěle užijete všechny nástroje. Při zvuku bicích přímo vnímáte, jak se Pantherova souprava otřásá a vibruje každým úderem. Kytary při riffech krásně řežou a v sólech nenásilně dominují. Milovníci hry na basu nemusí mít obavu. I tento nástroj dostává dostatek prostoru a mezi ostatními instrumenty jej nelze přeslechnout. No a Eric? Tomuhle maníkovi proudí v krvi ingredience všech stylů z nadpisu. Mám podezření, že se snad narodil už se šátkem na hlavě.
Přejděme ale k detailnějšímu průzkumu „Huge Expectations“. Album startuje svižná „Czechericans“ a hned na úvod dostáváme hitovku jak blázen. Skladbu odpálí luxusní thrashový riff, záhy nastoupí Eric se svým tradičním frázováním a refrénem, co vám bude ještě dlouho znít v uších. Ve druhé skladbě „The Wrong Side Of Death“ nás v úvodu roztančí rock'n'rollová kytara podpořená Pantherovým kopákem. Posléze sešlápnou plyn až na podlahu a ocitáme se v divokém rytmu punku. V následující minutu trvající skladbě „Antisocial Engineering“ si Panther zabubnuje po vzoru své domácí kapely. Parádní ultrarychlá šleha.
„Jobology“ plyne ve středním tempu až ke zpěvným refrénům a Ericovo Jo–bo–lo gy se vám dostane do hlavy nadlouho. Letní slunečné odpoledne, vychlazené pivko, k tomu na grilu smažící se flákota a z reproduktorů hraje „How Can We Party". Napadá mě, že svět není tak špatné místo, když si člověk užívá podobnou pohodu.
Pak už ale přichází čas významného hosta Dana Pavlíka z TORTHARRY. V prostoru šesti vteřin ukázal své bubenické umění. Skladba „Huge Expectations“ má opět vynikající refrén. (úsměv) V sedmé „Punk Ass Rock" Eric text spíš odříkává. Líbí se mi trochu tajemná atmosféra, která je v kontrastu s divočinou v hlavním motivu. Osmá „She Made Me Wreck“ jistě potěší hardcorové příznivce kapely. Závěrečná „Don't Matter“ je se svými bezmála šesti minutami nejdelší skladbou na albu. Bezesporu pro ni platí, že to nejlepší na konec. Klidnější úvod přechází v punk'n'rollovou smršť, kterou kapela vygraduje až do prvního zlomu. Nejdříve hudba zpomalí a ztěžkne, aby následně přešla do notoricky známého hitu prog-popových PINK FLOYD. Nastává další zlom a skladba začíná nápadně připomínat kapelu ALICE IN CHAINS. Na klidných vlnách grunge legendy se dohoupáme až do samého závěru alba.
Obal tradičně zdobí dopravní nehody. Tentokrát jde o vraky letadel z dob, kdy létání bylo ještě ve svých začátcích.
Dostala se mi do rukou nahrávka, která se mi skvěle trefila do vkusu. I po mnoha přehrání stále nacházím něco nového, co mě zaujme. Na albu oceňuji i jeho délku, která je tak akorát. Oproti debutu je kratší skoro o čtvrtinu. I když deska rychle uteče, po doznění posledních tónů ve vás zůstane energie, díky které budete mít chuť na přídavek.
Přesné hodnocení: 8,5/10
Seznam skladeb:
- Czechericans
- The Wrong Side Of Death
- Antisocial Engineering
- Jobology
- How Can We Party
- Huge Expectations
- Punk Ass Rock
- She Made Me Wreck
- Don't Matter
Čas: 25:12
Sestava:
- Eric Helzer – vocals
- Tomáš „Skoří“ Skořepa – guitars, bass, backing vocals
- Jiří „Panther“ Rosa – drums
- Ondra Šíma – lead guitar
- Aleš Kostka – bass
Hosté:
- Dan Friml – guitar solo (4)
- Dan Pavlík – drums (6)
- Marko Polo – guitar solo (5)
- Jason France – backing vocals
