Honza Křížek – #.

Patřila mu hlavně devadesátá léta, kdy byl frontmanem tuzemských průkopníků tvrdého crossoveru WALK CHOC ICE, kteří i přes větší žánrové přemety byli klubovou jistotou, měli hitovku „Rejdit“ a vědělo se o nich, jenže opravdová popularita je převážně míjela. Později se stal oporou obnovené legendy BLUE EFFECT, jejíž příběh se však předčasně uzavřel předloňskou smrtí Radima Hladíka. Přestože před několika lety obnovil svou prvotní formaci, ta zatím přílišnou aktivitou nehýří, proto není divu, že nové písně připravil pouze pod svým jménem.

Zpěvák Honza Křížek si na svůj bezejmenný debut téměř vše nahrál sám, takže až na dvojici hostů jde o opravdu sólové album. Dominuje mu ostřejší pop rock, v duchu aktérova typického žánrového chameleonství rozprostřený ve spektru od tvrdých kytar po jemnější polohy. Zprvu matněji působící písně s opakovanými poslechy čím dál více pronikají do hlavy, nicméně ne natolik, aby se příznivý dojem překlopil do fáze nadšení. Rozhodně je pozdvihuje vyzrálý pěvecký projev, méně však spíše průměrné texty, které sice neurazí, leč ani nenadchnou.

Autor se album snaží zpestřit detaily, mezi něž náleží a capella rozjezd otvíráku „Na první záběr“ či v závěru „V loužích“ i celého alba opakované „svět se točí dál“, ale hlavně se může opřít o vcelku slušné hitovky „Láska je v nás!“, „Padám vzhůru“, „Signál“ a v tomto směru možná vůbec nejlepší „Tsunami“. Některé z nich jsou sice trochu poznamenané často nepříjemným odérem rozhlasového pop rocku, ale pokud se tak děje, pak jen v únosné míře.

Produkce alba se ujal Dan Friml z někdejších SEBASTIAN a současných MEAN MESSIAH, který navíc sám napsal i nahrál „Planety“, kde elektronika svádí remízový souboj s masivnější kytarovou stěnou. Elektronické prvky dominují také rytmicky svěží písni „Protiklad“, zatímco kytary skladbě „Ztracená“, načež obě tyto polohy explodují skrze svižně pulsující a skoro až punkově přímočarou palbu „Runway“. Škoda jen, že takových zde není více.

Naopak pokud jde o pomalé písně, lépe než méně výrazná rocková balada „Nahý kormorán“ si vede její intimnější sestra „Rozsvítíme spolu hvězdy“, jíž vyloženě sluší pouhý klavírní doprovod. Další zjevný vrchol tvoří legendární Mišíkova klasika „Slunečný hrob“, čili protagonistou alba mnohokrát odzpívaný a coby pocta Hladíkovi skvěle zvládnutý hit od BLUE EFFECT, který vylepšený kytarou Michala Pavlíčka převyšuje zbytek alba a zřetelně demonstruje rozdíl mezi téměř půl století starým klenotem a ostatními písněmi, jež stejně milý osud mine.

Tvůrce nahrávky, který při hudbě přemýšlí a má solidní vkus i realizační schopnosti, na celém albu obstojně balancuje na hraně mezi hitovou podbízivostí a ostře rockovými kořeny. Současně je silně zaseknutý v písňovém rocku devadesátých let, kdy používání elektroniky bylo dobovým progresem, jenž však mezitím dávno vyvanul. Přesto jeho tvorba působí mnohem sympatičtěji než konání toho jiného Křížka, zajímavěji než většina mainstreamového pop rocku, jenže také méně impozantně než některé zkušené kapely z rozmezí rockové a alternativní scény.

Přičemž pokud by se rýsovala druhá sólovka, místo ní by možná bylo lepší po mnoha letech zkusit něco nového pod hlavičkou své původní domovské kapely.

Seznam skladeb:

1. Na první záběr
2. Láska je v nás!
3. Padám vzhůru
4. Nahý kormorán
5. Protiklad
6. Planety
7. Rozsvítíme spolu hvězdy
8. Signál
9. Tsunami
10. Slunečný hrob
11. Ztracená
12. Runway
13. V loužích

Čas: 41:50

Sestava:

• Honza Křížek – zpěv, všechny nástroje

Hosté:

• Michal Pavlíček – kytary (10)
• Dan Friml – všechny nástroje (6), kytara (1)

www.honzakrizek.cz