
Slovensko je, co se týče doom metalu, pole velmi málo poorané. Živiny tamní půdy tradičně svědčí převážně hrubozrnným death metalovým obilovinám, pevné stonky mají též různé thrash/HC/grind/punk pícniny, ale tamní podnebí zatím nebylo přející výraznějším doomovým sklizním. Jistě, nemůžeme opomenout známá jména jako GALADRIEL či THALARION, své semínko zaseli i DOOMAS, můžeme narazit na pokusy typu LAMENTED DESPONDENCY, ale jinak převážně širopusté lány. Na nějaké větší žně to stále nevypadá, ale vše se může změnit s příchodem nové plodiny nesoucí název SAMSARA, čeledi údajně funerální, nutriční hodnoty výživné.
Ač se může zdát, že jde o nový pojem na slovenské ug scéně, není to tak úplně pravda. Seskupení vzniklo už v roce 2009 jako vedlejší projekt kytaristů Diabolise a Riga, jenž tehdy měli za hlavní působiště death/black kapelu MORS OMNIA SOLVIT. Své síly se chlapi rozhodli nadále naplno směřovat pod praporem s názvem SAMSARA díky ovlivnění skandinávskou funeral scénou, jak sami tehdy uváděli. Debutové album „When the Soul Leaves the Body“ je jakýmsi shrnutím oněch let od dob vzniku po dnešek a snad i první výraznější vlaštovkou tohoto stylu u našich východních bratrů. Tolik stručná a oficiální fakta. Osobně bych možná polemizoval nad přívlastkem funeral, který je ve spojitosti s tvorbou kapely nejčastěji používán, neb pod touto nálepkou si představuji přece jen něco jiného, ale na škatulky sere pes, důležité je, jak funguje hudba samotná.
A nutno říct, že hudební obsah zakonzervovaný na „When the Soul Leaves the Body“ funguje skutečně nad očekávání dobře. Proč píšu nad očekávání? Protože některé motivy, melodie a aranže můžou z pohledu doom metalových fajnšmekrů (a těch funeral zvláště) působit lehce otřele až naivně, a přesto je finální výsledek funkční a vše do sebe pasuje, jak má, takže nějaké pochybovačné myšlenky berou rychle za své. Muzika se nese v duchu tradičního doom metalu, charakteristického zejména pro devadesátá léta, a v dobrém slova smyslu plyne. Není to (alespoň z mého pohledu) deka typická právě pro onen zmiňovaný funeral, žádný hypnotický trans se také nekoná, na to je tvorba SAMSARY až příliš chytlavá a svěží, smím-li to tak nazvat. Materiál je logicky postaven na klasicky táhlých tempech, všudypřítomné melancholii, bohatý prostor mají x-krát slyšené a přesto stále působící melodické linky a motivy, vše prokládané ukázkovým hlubokým growlem, občas okořeněným až blackovým skřehotem. S radostí zaznamenávám, že album obsahuje též dost osvěžujících nápadů a momentů, ať už jsou to skoro deathově valivé tempa v titulní skladbě, schizofrenní intermezzo „..It’s Close“, různé nenápadné, ale přesto nepřeslechnutelné gradace, a tím výčet zdaleka nekončí. Bez přibližně pěti minut hodinka uteče jak voda, a prostor pro nudu je takřka nulový, což je častým prubířským kamenem žánrově podobných interpretů.
Hudebně je tedy album „When the Soul Leaves the Body“ velice příjemná záležitost, menší problémy mám však se zvukem. Nemyslím celkový sound, vše je od prvního úderu do činelu hezky slyšet a rozlišení je čitelné, ale netuším, zda se stala chyba při závěrečné komprimaci či je zakopaný pes někde jinde, v některých momentech mi hudbu doprovází zřetelné a nepříjemné praskání, které nezmizí, ani když použiju k přehrání CD jiný přístroj. Možná, že je to problém jen mého nosiče, tento neduh jsem však už několikrát zaznamenal i u jiných podobně „hlasitě“ nazvučených titulů. Ale to je jen taková drobnost, celkový dojem z alba je hodně dobrý, a tak nezbývá, než doufat, že laťka nastavená debutem bude v budoucnu minimálně obhájena. Dle mně dostupných informací je aktuální sestava už jiná než ta, která se podílela na tomto materiálu, takže „When the Soul Leaves the Body“ lze brát jako uzavření jedné epochy SAMSARY a předzvěst nové kapitoly tohoto sympatického tělesa. Budu se na ni těšit.
Seznam skladeb:
- When The Soul Leaves the Body
- The Letter About Knowledge
- The Calling
- …It’s Close
- Between Two Worlds
- In Anxiety
Čas: 55:31
Sestava:
- Tibor Šimanský – zpěv, kytary, samply
- Martin Matejčík – kytary, basa
- Peter Just – bicí
- Pavel Madola - samply
Bandzone
Facebook
Slovak Metal Army