Zatímco velké festivaly letos na počasí extra štěstí neměly a části Brutalu i Obscenu propršely, sušická akce zakončující open air sezónu se podruhé za sebou utápěla v záplavě slunečních paprsků. Parádní počasí, krásný areál a atraktivní kapely napříč metalovými subžánry, to všechno přilákalo hned na začátek velice slušnou návštěvu. Jedinou závadou na jinak parádní akci byl výpadek HEAVING EARTH, kteří se na poslední chvíli omluvili kvůli Žlababově hlasové indispozici, takže start se o půlhodinu posunul. (Johan)
Metal Madness festival je přesně tou akcí, které mám nejraději. Festival na krásném místě ostrova Santos, kvalitní kapely a mnoho přátel, se kterými je spousty času pokecat. K tomu připočtěte lidové ceny, dobré pivo a počasí na objednávku a dostanete ideální program na sobotu. Vyrážíme něco málo po jedné hodině tak, abychom stihl začátek ve 14:00. Během dne přichází zpráva o neúčasti HEAVING EARTH, na které jsem se hodně těšil, a začátek je o půlhodiny posunut. Nevadí, uvidíme se někdy příště. Po příjezdu potkáváme známé obličeje, dáváme pivka a za chvíli už se začíná hrát. Díky! (Peťan)
Role startérů Metal Madness III. připadla berounským thrasherům MURDER INC. Poprvé jsem tuhle partu viděl se dvěma kytarami a nutno říct, že se jedná o další krok vpřed, kterých MURDER INC. za poslední dobu udělali opravdu hodně. Během více než půlhodinky zazněly skladby z obou EP, přičemž věci z aktuálního „Povolení zabíjet“ zněly opravdu dobře a v porovnání s těmi staršími o poznání lépe. MURDER INC. si střihli i nový song a na závěr cover „Agent Orange“ od SODOM. Velmi podařený koncert. A to i přesto, že zvukově to úplně ideální nebylo. Díky! (Peťan)
V půl třetí nastoupili na pódium MURDER INC. Mladá thrashová krev z Berouna se během dvou let vyšvihla do širší tuzemské žánrové špičky, takže není divu, že pod pódium přilákala slušný počet zvědavců. Aktuální EP „Povolení zabíjet“ znělo naživo dostatečně agresivně, kapela šlapala, ale zvuk byl na začátku úplně rozbitý. Postupně se sice lehce vylepšoval, ale k ideálu měl pořád daleko... Ale i přes tuhle nepříjemnost mě MURDER INC. v podstatě bavili, líbí se mi, že jejich thrash má ty správné grády, skladby mají švih a vokál je na stylové poměry zvláštní, lehce skřehotavý. (Johan)
DEFLORACE je na scéně neuvěřitelných 24 let, tedy s přestávkami, po té poslední se dala znovu dohromady v roce 2010, v roce 2014 vydala album „Suffering“ a v sestavě s ex-členy MARTYRIUM CHRISTI koncertuje. Ani severomoravským veteránům zvukař nepřál, chvílemi to bylo ještě horší než u první kapely, přesto bylo poznat, že kapelu tvoří zdatní muzikanti. Jejich death/grind sype, ale moje uši se nějak nepotkávaly s vokálem, hlavně ve chvílích, kdy se Bubla snažil o srozumitelný výraz, byla znát ne zrovna excelentní angličtina. DEFLORACE má za ty roky z čeho vybírat, takže zazněly staré kusy z demosnímků z poloviny devadesátých let, hitovka „It Was Václav Mrázek“ a tuším, že i titulní song z posledního alba. Celkově ale průměr, hlavně kvůli špatnému zvuku. (Johan)
DEFLORACE šla vždy tak nějak mimo mě a po sušickém koncertě se nic nezmění. Sledoval jsem kapelu od stolu a tahle forma death/grindu mě vůbec nezaujala. Některé songy mi do uší nelezly vůbec a tak jsem dal raději přednost kamarádům. Díky! (Peťan)
NAURRAKAR patří na zdejší blackové mapě mezi nejvýraznější party poslední doby. Sice lze namítnout, že naše černá scéna není zrovna silná, ale když se budou rodit kapely jako NAURRAKAR, mohlo by se blýskat na lepší časy. Pražské partě by sice slušela spíše tma, ke které tak nějak painty na tvářích muzikantů patří, ale i za bílého dne dokázal kvintet své černé umění podat s jistotou a hlavně svou hudbou zaujmout. NAURRAKAR nedělají tuctový black metal, ale promyšlenou muziku, v níž samozřejmě nechybí sypací pasáže, ale mnohem zajímavější mi přišly ty pomalejší, propracované a zároveň chytlavé. V kombinaci s konečně výborným zvukem pro mě nejlepší koncert za světla. (Johan)
NAURRAKAR mě sice také nebavili, ale ve svém ranku zřejmě patří k tomu lepšímu, co tuzemská blackmetalová scéna nabízí. Dřevní black sice v horkém odpoledni nevyzněl tak, jak by si všichni přáli, ale jejich fans museli být spokojení. Hrát ve 35 stupních narvaný v černých hadrech a s warpaintem zasluhuje obdiv (úsměv). Nejvíce mě ale pobavil jeden jejich člen při odchodu z pódia k autu, kde jeho drsňácká image byla doplněna vkusnou růžovou taškou. To bylo opravdu true (smích). Díky! (Peťan)
Budějčáci YTIVARG míchají grind s blackem, a tenhle mix nemá až tak daleko k ISACAARUM, ve kterých před rozpadem působil kytarista Míra. YTIVARG nesázejí na šílenou image, ale snaží se upoutat hlavně hudbou, a v Sušici představili i nějaké nové skladby, i jednu ptákovinu (BRUJERIA). Mě nejvíc bavil pohled na bubeníka, který kapelu táhl a předváděl skvělý a hlavně pestrý výkon. (Johan)
YTIVARG jsem proklábosil, ale část setu německých CASKET jsem si ujít nenechal. Tahle banda je na scéně od roku 1990 a hraje death metal v klasickém old school střihu. A i v Sušici ukázali, že se jedná o kvalitní bandu, která je tak nějak ve stínu ostatních kapel. Klasika zahraná poctivě ve třech lidech. Díky! (Peťan)
Prvním zahraničním hostem bylo německé deathmetalové trio CASKET. A tady jsem se s dámou a pány nepotkal. Přišlo mi to jako tupá hoblovačka s monotónním hrubým řevem. Fanoušci žánru si asi koncert užili, já se šel věnovat festivalovým radovánkám - popíjení piva a klábosení se spoustou známých, které jsem po čase rád potkal. (Johan)
Slovenští ACID FORCE za to vzali jak se sluší a patří a od začátku do konce do nás nasypali energickou porci kvalitního thrashe. První skladba byla zvukově totální průser, při druhé to bylo lepší, a od třetího válu už vše šlapalo jak má. ACID FORCE jsem viděl poprvé v obměněné sestavě a musím říct, že kapela pořád roste. Podle slov kluků je již nahrán nový materiál a tak nezbývá než se těšit na novou desku. Koncert v Sušici byl okořeňen dvěma covery - GBH a MOTÖRHEAD. Povedený set! Díky! (Peťan)
ACID FORCE byla jízda. Další mladá thrashi holdující parta měla zatím nejpočetnější publikum, které ocenilo řízné vypalovačky s lehkými náznaky hardcore. Několik fanoušků se jalo činit rotyku, k níž chytlavá a svým způsobem veselá muzika sváděla. A s úsměvem a lehkým pokyvováním hlavou sledoval „učedníky“ i kytarista SDI Rainer Rage; ostatně i basák/zpěvák Reinhard Kruse se v podvečer pohyboval po areálu a s každým ochotně fotil, nešetřil úsměvy... pánové si prostě výlet do parádního areálku u řeky Otavy užívali a působili hodně sympaticky. Stejně jako ACID FORCE, kteří se vytasili i s parádně odehraným hitem „Aces of Spades“. Jediná výtka opět mířila ke zvukaři. (Johan)
FLESHLESS jsou legenda. Tentokrát jsem dal jen část jejich setu, protože v pokročilé hodině i alkoholovém opojení jsem dal přednost jídlu, pití, pití a zase pití (smích). Nekompromisní death/grindový nátěr nemá u nás v daném ranku konkurenci. Všechny přítomné museli FLESHLESS rozsekat na kousky. Díky! (Peťan)
FLESHLESS jsou sázkou na jistotu. Ještě se mi nestalo, že bych od kapely kolem nezdolného Vládi viděl špatný koncert. I v Sušici se kvartet předvedl v dobrém světle, byť se zvukem jsem opět trochu bojoval. Jinak ale precizní instrumentální práce, pestrý death/grind a parádní variabilní vokál. Neznám skladby natolik, abych je dokázal pojmenovat a zařadit na desky, ale děčínští mě vždycky dokáží zaujmout. (Johan)
Hlavní hvězdu večera S.D.I. jsem měl možnost za necelý rok vidět potřetí. Proč ne, tuhle trojici mám hodně rád. Tentokrát pánové nastoupili s úsměvem od ucha k uchu a začali do nás pumpovat jeden letitý vál za druhým. Pravda, zvukově to nebyl žádný zázrak, kytara moc neřezala a chvílemi tomu chyběl tah na branku (v porovnání s loňským pražským koncertem), ale vem to čert. SDI sice nikdy nepatřili mezi top kapely v Německu a i po jejich reunionu to pro tamní thrashers není žádný zázrak, ale u nás jsou neskutečným kultem. A tento koncert to jen potvrdil. Skvěle jsem si zařval na vypalovačky jako „Absolute Banger“, „Alcohol“, „Sign of the Wicked“, „Panic in Wehrmacht“ nebo „I Wanna Fuck You“. Byla to ta pravá thrash/speed párty. Díky! (Peťan)
Loňský návrat S.D.I. vítali nejen pamětníci, ale thrashová mládež, první dva koncerty se těšily velkému zájmu, a i když prvotní nadšení z návratu jedné z legend už asi pomalu vyprchalo, možná i proto, že kapela se u nás objevuje častěji, do Sušice německé trio přitáhlo hodně slušnou návštěvu. Plac před pódiem se zahustil a S.D.I. rozjeli zábavné vystoupení namíchané z thrash a speed metalu, a možná i bigbítu. Co na tom, že dnes zní většina thrashových part mnohem ostřeji, S.D.I. podávají čirou radost z hudby, která se z pódia rychle přenesla i mezi diváky. Vepředu se rozjel kolový tanec smíchaný s padoucnicí, vzadu se pokyvovalo hlavami a tleskalo, nejvíc samozřejmě provařeným kusům typu „Alcohol“ nebo „Megamosh“. Hodinový koncert utekl jako nic, pánové pak ještě přidali a nechali za sebou výborný dojem. (Johan)
Stejně jako loni uzavřela podařený večer MORTIFILIA, která si navíc přichystala křest nového alba „... When I Killed The God“. Role Jana křtitele (úsměv) se ujal dobře naložený Honza Kapák s kolegou, jehož jméno jsem žel zapomněl. Slavnostní okamžik nastal v druhé polovině setu, během něhož kapela sázela právě na nové věci, které samozřejmě naposlouchané nemám, ale přesto mě na místě bavily, doma z CD po prvním poslechu to vidím stejně. MORTIFILIA je vyhraná kapela, která živě pokaždé „vraždí“, skvělé to bylo i v předpůlnočním čase, kdy jsme se pomalu chystali k odchodu, ale než jsme se rozloučili se všemi známými, spustila kapela poslední (? - jestli byl ještě nějaký přídavek, tak pardon) skladbu, chytlavou „Just Funny Day“, která nás provázela k autu... (Johan)
Závěrečnou pořádající MORTIFILII jsem již sledoval z povzdálí. Pánové pokřtili své nové CD a rozjeli klasický deathmetalový set a během něho jsme vyrazili k domovu. Pořadatelskému týmu nezbývá než poděkovat za další parádní ročník, který byl kvalitně obsazen a odměnou za práci a náročnou přípravu byla podle mého názoru opravdu dobrá návštěvnost. Tak zase za rok. Díky! (Peťan)
Celý den a večer si zaslouží jen a jen pozitivní hodnocení. Je jasné, že mě nemohly bavit všechny kapely stejnou měrou, ale jako celek byl Metal Madness 2016 skvělý. (Johan)
Fotky: Nothingface, Ignor
