Oddanost starobě a zahnívajícímu death metalu, převážně o tom bude tentokrát řeč. Ale chci psát nejen o staré škole, ale taky o věrnosti podzemní kultuře, o neústupnosti vůči komerčním tlakům nebo paradoxně o posunu směrem k hudební neotřelosti a k zajímavým muzikantským postupům. Tohle je několik přívlastků, které by mohly jednoduše charakterizovat tvorbu čtyř chicagských chlapíků, kteří tvoří CARDIAC ARREST. S jejich tvorbou jsme se u nás, potažmo v Evropě, mohli setkat doposud jen prostřednictvím nahrávek, protože na starém kontinentu nikdy nevystupovali. Ale to se nyní změní a dubnové turné spolu s vynikající odlschoolovou švédskou kapelou NOMINON nás zaplaví trouchnivým, útrobydrásajícím, poctivým death metalem. Je nadmíru potěšující, že jeden koncert způsobí srdeční zástavu i v pražské Modré Vopici a to 14. dubna 2015. Nemyslím si, že by se ze strany Američanů jednalo o vystoupení striktně podporující album vydané na sklonku loňského roku, ale že se bude jednat o průřezovou zabijárnu. Ale o to lépe, protože veškerá tvorba této kapely je velmi působivá a přesvědčivá.
Jediný původní člen CARDIAC ARREST, kytarista a zpěvák Adam Scott, založil skupinu už v roce 1997, ale mnohé personální změny a touha vytvořit něco skutečně opravdového jej dlouhých devět let brzdilo ve vydání prvního alba. Sám říká, že lépe je pozdě, ale přeci, a můj názor je ten, že deska „Morgue Mutilations“ z roku 2006 není absolutně nic povrchního. Nechci se tu zabývat deset let starou tvorbou, ale kapela tu skvěle rozvrhla deathmetalové hnilobné party pro širokou sféru posluchačů a navíc dokázala, jak živý může být smrtící zvuk počátku devadesátých let. Navíc tady i na dalších deskách je používáno celkem neobvyklé ladění v b-flatu (durová stupnice s dvojím béčkovým předznamenáním vytvářející nečekané mollové nálady), které evokuje pocit strádání, melancholie či dusivých emocí a to je výborné v kombinaci s rychlostí, se kterou kapela zachází také velice variabilně. Vše toto zmíněné se ještě umocnilo příchodem čtvrtého člena, druhého kytaristy Toma Kniznera, jenž už se podílel na vzniku druhé desky „Cadaverous Presence“ z roku 2008. V dvouletých intervalech pak přichází další tituly. O nekomerčních tendencích kapely tu svědčí počty vydaných kopií, které nikdy nepřesáhly počet tisíce kusů. Hororová zombie tématika s gore přídechem je dalším poznávacím znakem, jenž provází jejich tvorbu a staví ji na roveň takovým veličinám amerického death metalu, jako jsou AUTOPSY, IMPALED nebo MORTICIAN.
Páté plnohodnotné album „And Death Shall Set You Free“ je asi nejpozoruhodnější počin, který CARDIAC ARREST vydali. Přestože extrémně starý death metal nás svojí jednoduchostí a naléhavostí zkroutí a pomalu nenechá nadechnout, hodí na nás nebývale hmotnou riffovou deku, je tu cítit skladatelský posun směřující k silnějšímu citovému prožitku. Nečekejte však nějaké chytlavé melodie, spíš se, dle mého názoru, party jednotlivých nástrojů více rozjíždějí a navozují dojmy nejednotvárnosti a takové jakoby větší touhy si zahrát. Jen nechci, aby toto povšimnutí navodilo dojem, že se kapela posouvá někam do experimentálních vod, protože kompletní vyznění se vyznačuje neodbytnou tvrdostí a agresivitou. Nejzřetelnější pohyb je znát ve vokální poloze Adama Scotta, který vedle své hrdelní klasiky volí i čistší hlubokou podobu zpěvu a místy zase rve za uši i duši hysterickým řezavým ječivým projevem. A inovační posun spatřuji u bicích, to je lahůdka se zaposlouchat, jak nový bubeník Nick Gallichio proměnlivě rozeznívá bubny a zároveň stahuje muziku do rytmické přesnosti, neskutečně oživující je potom zejména jeho práce s činely. Ale i jinak je tu znát progrese, kytary znějí čitelněji, vše je tu rozpoznatelnější, včetně vyznění basové linie Dava Hollanda, která svou takovou zvukovou suchostí připomíná jednak to klasické vrčení a potom praskání drcených kostí. Nástroj je dobře slyšet a není jen nutným rytmickým a hloubkovým doplňkem. Opět ale musím podotknout, že celková produkce nikterak neztrácí na špinavosti a smrdutosti neodmyslitelně spjaté s tímto druhem ničivého undergroundu.
Album otevírá instrumentální, zdánlivě monotónní skladba „Prelude to Madness“, jenomže jednotvárnost je tu záměrná, je to zkrátka předehra k šílenství, dobrý název, dobrá účinnost. V drsném kontrastu tohoto přidušeného úvodu pak následující tři za sebou jdoucí rychlé věci, výtečná rytmika bušení a zvukové podladěné zkreslení, doplněné nikterak vypočítavými, řezavými, oživujícími sóly Adama Scotta. Jedná se tu o kratší výpady, ale pokaždé je to nečekané a přesné. Do kompozice alba pak zapadá obdivuhodná píseň „Bridge Burner“ provázená výjimečně melodickým riffem pomalého tempa první poloviny skladby a pak přechod ve smršť a pak zase zpomalení podkreslené kvílením kytary, tady už mě mají na lopatě a to se valí další smrtonosné songy, zejména „Death Toll Rises“, sypaná a výtečně odzpívaná věc. Jenomže on tu oddech není dán, žádná výplň. Někdy se člověk nemůže doposlouchat konce alba, ale tady bych těch pětačtyřicet minut ještě klidně natáhnul. Závěr totiž obstará sice nejdelší „Rise! Part Man/Part Beast“, osmiminutovka nevídaně působivá a zase se opakuji, rozmanitá, nejednotvárná s dokonalou atmosférou.
Lidi, to je parádní album, se vším všudy, včetně suchého, brutálního černobílého obalu. Stalo se mi několikrát, že jsem to slyšel i třikrát denně a těšil jsem se na noc, kdy se často budím, že si to pustím s rozechvěním ještě jednou. A to teprve nechci vidět ten koncert, jestli vyjde zvuk, a to jsem ve Vopici zvukový průšvih prakticky nikdy nezažil, tak mě povezou, ale ne někam na internu natočit EKG, ale rovnou do blázince.
Seznam skladeb:
Čas: 45:21
Sestava:
https://www.facebook.com/pages/Cardiac-Arrest-US/92250701414
https://razorbackrecords.bandcamp.com/
Jediný původní člen CARDIAC ARREST, kytarista a zpěvák Adam Scott, založil skupinu už v roce 1997, ale mnohé personální změny a touha vytvořit něco skutečně opravdového jej dlouhých devět let brzdilo ve vydání prvního alba. Sám říká, že lépe je pozdě, ale přeci, a můj názor je ten, že deska „Morgue Mutilations“ z roku 2006 není absolutně nic povrchního. Nechci se tu zabývat deset let starou tvorbou, ale kapela tu skvěle rozvrhla deathmetalové hnilobné party pro širokou sféru posluchačů a navíc dokázala, jak živý může být smrtící zvuk počátku devadesátých let. Navíc tady i na dalších deskách je používáno celkem neobvyklé ladění v b-flatu (durová stupnice s dvojím béčkovým předznamenáním vytvářející nečekané mollové nálady), které evokuje pocit strádání, melancholie či dusivých emocí a to je výborné v kombinaci s rychlostí, se kterou kapela zachází také velice variabilně. Vše toto zmíněné se ještě umocnilo příchodem čtvrtého člena, druhého kytaristy Toma Kniznera, jenž už se podílel na vzniku druhé desky „Cadaverous Presence“ z roku 2008. V dvouletých intervalech pak přichází další tituly. O nekomerčních tendencích kapely tu svědčí počty vydaných kopií, které nikdy nepřesáhly počet tisíce kusů. Hororová zombie tématika s gore přídechem je dalším poznávacím znakem, jenž provází jejich tvorbu a staví ji na roveň takovým veličinám amerického death metalu, jako jsou AUTOPSY, IMPALED nebo MORTICIAN.
Páté plnohodnotné album „And Death Shall Set You Free“ je asi nejpozoruhodnější počin, který CARDIAC ARREST vydali. Přestože extrémně starý death metal nás svojí jednoduchostí a naléhavostí zkroutí a pomalu nenechá nadechnout, hodí na nás nebývale hmotnou riffovou deku, je tu cítit skladatelský posun směřující k silnějšímu citovému prožitku. Nečekejte však nějaké chytlavé melodie, spíš se, dle mého názoru, party jednotlivých nástrojů více rozjíždějí a navozují dojmy nejednotvárnosti a takové jakoby větší touhy si zahrát. Jen nechci, aby toto povšimnutí navodilo dojem, že se kapela posouvá někam do experimentálních vod, protože kompletní vyznění se vyznačuje neodbytnou tvrdostí a agresivitou. Nejzřetelnější pohyb je znát ve vokální poloze Adama Scotta, který vedle své hrdelní klasiky volí i čistší hlubokou podobu zpěvu a místy zase rve za uši i duši hysterickým řezavým ječivým projevem. A inovační posun spatřuji u bicích, to je lahůdka se zaposlouchat, jak nový bubeník Nick Gallichio proměnlivě rozeznívá bubny a zároveň stahuje muziku do rytmické přesnosti, neskutečně oživující je potom zejména jeho práce s činely. Ale i jinak je tu znát progrese, kytary znějí čitelněji, vše je tu rozpoznatelnější, včetně vyznění basové linie Dava Hollanda, která svou takovou zvukovou suchostí připomíná jednak to klasické vrčení a potom praskání drcených kostí. Nástroj je dobře slyšet a není jen nutným rytmickým a hloubkovým doplňkem. Opět ale musím podotknout, že celková produkce nikterak neztrácí na špinavosti a smrdutosti neodmyslitelně spjaté s tímto druhem ničivého undergroundu.
Album otevírá instrumentální, zdánlivě monotónní skladba „Prelude to Madness“, jenomže jednotvárnost je tu záměrná, je to zkrátka předehra k šílenství, dobrý název, dobrá účinnost. V drsném kontrastu tohoto přidušeného úvodu pak následující tři za sebou jdoucí rychlé věci, výtečná rytmika bušení a zvukové podladěné zkreslení, doplněné nikterak vypočítavými, řezavými, oživujícími sóly Adama Scotta. Jedná se tu o kratší výpady, ale pokaždé je to nečekané a přesné. Do kompozice alba pak zapadá obdivuhodná píseň „Bridge Burner“ provázená výjimečně melodickým riffem pomalého tempa první poloviny skladby a pak přechod ve smršť a pak zase zpomalení podkreslené kvílením kytary, tady už mě mají na lopatě a to se valí další smrtonosné songy, zejména „Death Toll Rises“, sypaná a výtečně odzpívaná věc. Jenomže on tu oddech není dán, žádná výplň. Někdy se člověk nemůže doposlouchat konce alba, ale tady bych těch pětačtyřicet minut ještě klidně natáhnul. Závěr totiž obstará sice nejdelší „Rise! Part Man/Part Beast“, osmiminutovka nevídaně působivá a zase se opakuji, rozmanitá, nejednotvárná s dokonalou atmosférou.
Lidi, to je parádní album, se vším všudy, včetně suchého, brutálního černobílého obalu. Stalo se mi několikrát, že jsem to slyšel i třikrát denně a těšil jsem se na noc, kdy se často budím, že si to pustím s rozechvěním ještě jednou. A to teprve nechci vidět ten koncert, jestli vyjde zvuk, a to jsem ve Vopici zvukový průšvih prakticky nikdy nezažil, tak mě povezou, ale ne někam na internu natočit EKG, ale rovnou do blázince.
Seznam skladeb:
- Prelude to Madness
- Unhinged
- Exterminators of the Earth
- Wretched Lowlife
- Bridge Burner
- Death Toll Rises
- Ill Omen
- Horrid Fate
- There Is No Escape
- Rise! Part Man/Part Beast
Čas: 45:21
Sestava:
- Adam Scott - sólová kytara, zpěv
- Dave Holland - basová kytara
- Tom Knizner - kytara (rytmická)
- Nick Gallichio - bicí
https://www.facebook.com/pages/Cardiac-Arrest-US/92250701414
https://razorbackrecords.bandcamp.com/
