Chodit na akce do ostravského Barráku se vyplatí. Z nabídky tohoto multikulturního klubu si vybere mnohý a metaloví fanoušci nejen ze severní Moravy vědí své. V klubu už proběhlo mnoho skvělých koncertů a od chvíle, kdy vešlo ve známost, že díky spolupráci s Obscure Promotion i Ostravu navštíví účastníci „September Crypt Tour 2014“ CRYPTOPSY, DISGORGE a JUNGLE ROT, bylo jasné, že půjde opět o nevšední záležitost. A očekávání se do puntíku naplnila.Až v den koncertu se vyřešila otázka, kdo se chopí příležitosti si zahrát před touto interesantní sestavou a využije milé pozornosti v podobě nabídky supportu. Havířovští GUTTER SLUT se odpoledne domluvili, a večer po osmé akci otvírali. Opět musím s povděkem konstatovat, že už jsou zřejmě pryč časy, kdy první vystupující v prostorách klubu zápasí se zvukem. I tentokrát bylo od začátku zvukově téměř vše v pořádku a kapela měla možnost v klidu ukázat, co v ní je. Už při pohledu na image zpěváka v zakrvácené zástěře obutého do slušivých gumových holínek se dalo vytušit, že nepůjde o vybranou intelektuální záležitost, nýbrž že to bude o jadrné zábavě od taneční podlahy zacákané tekutinami všeho druhu. Klasický goregrind zahraný poměrně suverénním způsobem, měl všechny předpoklady k rozhýbání pomalu přibývajícího publika, které však evidentně šetřilo síly na nastávající část večera. Vystoupení nenudilo, do pohody zapadly i názvy skladeb jako „Do zadečku ne“ či „Jestli to vyplivneš, tak mě nemiluješ“. Jasně patrná byla i souhra a vyspělost bandy a v rámci žánru šlo o povedené vystoupení. Na spadnutí je i album a určitě ještě o syncích uslyšíme.
Po krátké pauze nastupují JUNGLE ROT a přiznám se, že jsem měl z jejich setu trochu obavu. Jejich alba nepatří zrovna k těm, které bych si musel neustále rvát do aparatury, prostě je registruji, poslechnu, založím. Vždy jsem si říkal, že hudební projev skupiny je předurčen spíše k živému vystoupení, než k soustředěnému domácímu poslechu, což se víceméně potvrdilo i zde. Dle očekávání spustili songy z posledního alba „Terror Regime“, dostalo se i na ukázky z asi nejvydařenějších počinů „Dead and Buried“ a „Fueled by Hate“ a kapela v dalším průběhu setu jasně definovala své klady i zápory. Silná byla nepřekvapivě ve středních valivých pasážích, kdy prostě člověku musely prolétnout hlavou vazby na klasiky deathmetalového žánru a jejich silové pojetí kovu smrti opravdu válcovalo. Slabinu zřím v jisté monotónnosti projevu, omezených výrazových prostředcích, navíc bylo evidentní, že prioritou kapely je hlavně rozhopsat publikum, což podněcovala i opakovaným hecováním. Jednoduchý (a jak zpěvák a kytarista Dave Matrise neustále zdůrazňoval) „oldskúl“ death metal u zúčastněných sklízel úspěch a o to hlavně šlo, kdo chtěl, zapařil, kdo ne, šel na další pivo. Asi bych ještě mohl zmínit, že nový bubeník šlape a druhý kytarista Geoff Bub už nepatří mezi pačesáky. V kontextu večera bylo vystoupení kapely rozumná volba, protože povedeně připravila publikum na nastávající bordel produkovaný dalšími účinkujícími.
Po ještě kratší pauze přišlo bez varování to, kvůli čemu jsem já osobně přišel. Kalifornští DISGORGE. Pojem ze San Diega, který je pro některé kultem a bez nějakého přehánění je banda pořád jedním z leaderů zámořského brutal death metalu. Viděl jsem je poprvé a dostal jsem přesně to, co jsem očekával. Od začátku nekompromisní a neuvěřitelný tlak podpořený nanejvýš vyzrálými a strhujícími instrumentálními výkony. Přirozený a přitom nesmírně technický a brutální projev drtil, moment na nadechnutí akorát v pauzách mezi skladbami, než nepřehlédnutelný growler Angel Ochoa uvedl další masakr. Trochu mě překvapilo, že jediný zbylý ze zakladatelů kapely, bubeník Ricky Myers, hrál na menší bicí sestavu určenou předkapelám postavenou před větší artilérií určenou hlavním hvězdám večírku. Ale dobrý bicmen zahraje i na zábradlí a Rick je jedním z nejlepších, o tom žádná. Jsem moc rád, že spolu s kytaristou Diegem Sanchezem nenechali před lety kapelu padnout a banda, která kdysi vytvořila nový level nejbrutálnějšího smrtícího podžánru, stále ukazuje, zač je toho loket. Set byl sestaven hlavně ze starších skladeb (alba „Cranial Impalement“ a „She Lay Gutted“), ale použít termín „starší“ je u DISGORGE poněkud ošemetné, jelikož poslední album vyšlo v roce 2005. Parádní výkon, skromné vystupování na podiu i mimo něj, zkrátka DISGORGE to u mě vyhráli a znovu a znovu si říkám: „Chce to nové album!“ Byl jsem tak nadšen, že jsem si ještě ráno, když jsem se doplazil domů, musel před spaním pustit lexikon „Consume the Forsaken“.
Večer ubíhal velice rychle a než jsme se nadáli, tak bez nějakých pomp na prkna nastoupili kanadští legendární CRYPTOPSY. Byl jsem docela zvědavý, protože hrát ve čtyřech jsem je ještě neviděl a zajímalo mě, jak to bez druhé kytary bude znít. Obavy byly bezpředmětné, kapela hrála s profesionálním přehledem a mazácky zvládala pozici headlinera. Každému, kdo se o tuto skupinu zajímá, je známo, že prošli (procházejí) obdobím, kdy svůj styl chtěli (chtějí) rozvíjet do modernějších stran, ale přitom neurazit staré fanoušky. A to není vůbec jednoduchá věc. Otvírák „Crown of Horns“ je sázka na jistotu a pak to kapela sázela z různých období své existence. Došlo na prezentaci ukázek ze skoro celé bohaté diskografie, jestli se nepletu, opomenuto bylo pouze album „Once Was Not“, důvody asi netřeba vysvětlovat. Ikona Flo Mounier hrál s klidem brutálního akademika, basák Olivier Pinard kromě suverénního výkonu předváděl i neuvěřitelné grimasy, kytarista Christian Donaldson vyučoval, kterak utáhnout namakaný set s jednou kytarou tak, aby ta druhá nikomu nechyběla, a postavou sice malý, ale nejen hlasem výrazný frontman Matt McGachy se staral o co nejbližší kontakt s pařícím publikem. Technicky excelentní vystoupení. A to platí i o chvílích, kdy se hrály hodně fousaté skladby. Osobně patřím mezi ty, kteří mají nejraději začátky této legendy, takže nejen mě nadchlo nastavení po základní části ve formě trojlístku „Defenestration“, „Slit Your Guts“ a hitové „Phobophile“. Velice slušný výkon a CRYPTOPSY dokázali, že stále ještě mají co říct.
Zas a znovu musím chválit další podařenou akci konanou v Barráku. Organizaci, zvuk, a dokonce i pivo bylo dobré. Kousek padal do útrob, jak Němci do krytu. Na to, že se hrálo ve všední den a na druhý den se muselo do roboty, byla i slušná návštěva, a tak myslím, že spokojeni mohli být všichni, od organizátorů přes účinkující, až po návštěvníky. Super, dík, a příště zase!
