Páteční program festivalu nám vyšel vstříc, a tak dnes normálně jdeme do práce a vyrážíme až odpoledne. Dovolená se bude hodit jindy. Kapely, co chceme vidět, hrají až večer. Thrashportér je již tradičně v servisu, doufám, že už naposledy! Po třetí hodině jsem doma s vypůjčeným osobákem. Narychlo ládujme auto věcmi a vyrážíme. Cesta 200 km na 3 hodiny, které krásně utečou a navigace nás neomylně navede až do jihoněmeckého města Straubing, ležícího v Dolním Bavorsku. Kolem haly, ve které se hraje, je rozsáhlá plocha s nespočtem parkovacích míst, takže i když přijíždíme v čas, kdy je festival již v plném proudu, bez problému ihned nacházíme místo k zaparkování. Atmosféra metalového festivalu nám dává zpříma dýchání z úst do úst. Metalheads jsou všude. Za 3 minuty chůze od auta jsme u okénka, kde jsme rychle odbaveni. Výměnou za kontrolní ústřižek vstupenky (v předprodeji za krásných 60 eur) dostáváme líbivou modrou pásku. U vstupu žádná dlouhá fronta, ani důkladná šacovačka. Hned jsme za branou. Nacházíme se na plácku před halou, kde je několik distrostanů. Velký výběr vinylů, cd´s a samozřejmě i triček, nášivek a dalších doplňků. Před vchodem do haly je velký shluk kuřáků. Uvnitř sice není vyložený zákaz kouření, ale i přesto chodí kouřit ven ¾ rakovinochtivých. Jsme uvnitř haly, na chodbě u východu probíhají autogramiády. Zadní část haly je oddělená a nacházejí se v ní pivní stoly a bary. Pivo stojí stejně jako u nás před revolucí 3,50. Jen měnou nejsou koruny, ale eura (smích). Vratný kelímek za žeton je běžný standard. Před rozdělením na straně k podiu si kapely prodávají svůj merchandise. Po pravé stěně je bufet s rychlým občerstvením. Ochutnali jsme jen hovězí metalburger za 4 eura a ten docela ušel. Na levé straně jsou pak wc, kterých bylo žalostně málo a u kterých se často tvořily dlouhé fronty. Blíže k podiu pak vyvýšená plošina pro vozíčkáře. Ty jsem tu všeho všudy zaregistroval dva a ti stejně o plošinu nejevili zájem.
A konečně jsme pod podiem, kam se dostáváme zrovna, když se na svůj set připravují Rakušané BELPHEGOR, kteří mixují black s death metalem. Hned s prvními songy je nám jasné, že zvuk nebude zrovna silnou stránkou festivalu. Věřím, že zvukař se povětšinou snažil, co mohl, ale hala ve tvaru hangáru bude vždy tak trochu oříšek. BELPHEGOR mně jejich ultra rychlou řezničinou nijak zvlášť neučarovali, a tak netrpělivě přešlapujeme a vyčkáváme nástupu následujících thrash metalových veteránů SODOM.
Jako vždy začínají titulním songem z předposledního alba „In war and pieces“. A zvuk je přímo katastrofální, ustupujeme dál od podia, ale je to nemlich to samý. Trochu se to spravuje až s třetím songem, ale i tak žádná sláva a jinak skvělému výkonu kapely zvuk hodně ubírá. SODOM jakoby letos vůbec žádnou novinku nevydali a set je tvořen drtivou většinou z letitých hitovek. Z pro mě výborné novinky „Epitome of torture“ zaznívá celkem 0 skladeb, což mě opravdu mrzí. Příjemné překvapení nastává, když Tom Angelripper vyburcuje dav ke skandování „ Lemmy-Lemmy“ a následně SODOM přehrávají proslulý cover MOTÖRHEAD „Iron fist“, který už tak často nehrají. Tedy alespoň na předchozích dvou koncertech, které jsem viděl, ho nehráli.
Po půlhodinové přestávce na podium nastupují legendy norského black metalu, nesmrtelní IMMORTAL. Mrazivá chladná atmosféra. Zvuk už je už něco lepší, než na SODOM. Nechybí slavná krabí chůze a všichni fanoušci poctivého black metalu si jistě přišli na své. I já jsem si celý jejich 70minutový set doslova vychutnal. Basák Apollyon hraje i v AURA NOIR, na které se moc těším za pár dní do Plzně.
Na programu jsou ještě CHILDREN OF BODOM, ale ti jsou mimo můj zájem, a tak jdeme radši na kutě. V autě se zabalíme do dek a spacáků a v nepříliš pohodlných pozicích usínáme.
Fotky: Mařenka
Celá galerie
A konečně jsme pod podiem, kam se dostáváme zrovna, když se na svůj set připravují Rakušané BELPHEGOR, kteří mixují black s death metalem. Hned s prvními songy je nám jasné, že zvuk nebude zrovna silnou stránkou festivalu. Věřím, že zvukař se povětšinou snažil, co mohl, ale hala ve tvaru hangáru bude vždy tak trochu oříšek. BELPHEGOR mně jejich ultra rychlou řezničinou nijak zvlášť neučarovali, a tak netrpělivě přešlapujeme a vyčkáváme nástupu následujících thrash metalových veteránů SODOM.
Jako vždy začínají titulním songem z předposledního alba „In war and pieces“. A zvuk je přímo katastrofální, ustupujeme dál od podia, ale je to nemlich to samý. Trochu se to spravuje až s třetím songem, ale i tak žádná sláva a jinak skvělému výkonu kapely zvuk hodně ubírá. SODOM jakoby letos vůbec žádnou novinku nevydali a set je tvořen drtivou většinou z letitých hitovek. Z pro mě výborné novinky „Epitome of torture“ zaznívá celkem 0 skladeb, což mě opravdu mrzí. Příjemné překvapení nastává, když Tom Angelripper vyburcuje dav ke skandování „ Lemmy-Lemmy“ a následně SODOM přehrávají proslulý cover MOTÖRHEAD „Iron fist“, který už tak často nehrají. Tedy alespoň na předchozích dvou koncertech, které jsem viděl, ho nehráli.
Po půlhodinové přestávce na podium nastupují legendy norského black metalu, nesmrtelní IMMORTAL. Mrazivá chladná atmosféra. Zvuk už je už něco lepší, než na SODOM. Nechybí slavná krabí chůze a všichni fanoušci poctivého black metalu si jistě přišli na své. I já jsem si celý jejich 70minutový set doslova vychutnal. Basák Apollyon hraje i v AURA NOIR, na které se moc těším za pár dní do Plzně.
Na programu jsou ještě CHILDREN OF BODOM, ale ti jsou mimo můj zájem, a tak jdeme radši na kutě. V autě se zabalíme do dek a spacáků a v nepříliš pohodlných pozicích usínáme.
Fotky: Mařenka
Celá galerie
