Temná srdce opět naplnila prostory brněnské Flédy při již čtvrtém ročníku Dark Valentine Party, který se konal 18. 2. Temnoakce vám tentokrát z peněženek vybrala 150,- v předprodeji a 180,- korun na místě, což jen podpořilo příliv hudby chtivých návštěvníků.
Zvon odbíjí šestou hodinu večerní, klub se pomalu plní a kdesi v dáli duní bubny, první kapela pozvolna zvučí… Dnešní večer rozpálila kapela THE YOURS z Vlašimi svým symphonic metalem (metal – classical music). Hlouček lidí pod pódiem si mohl vychutnat melodickou jízdu, která byla ovšem značně zkažena nazvučením, kdy z počátku nebyl mužský vokál vůbec slyšet a z ladného ženského zpěvu zněly jen výšky, textu nebylo rozumět vůbec. Avšak i přesto jsem byla mile překvapena a kolébala se s jedinci ve víru hudby až do samého konce.
Chorál zní z hlubin v intru brněnských gothic rockových STOKER pod vedením Roba Paterliniho. Za zvuků první skladby se utvořil dav a konečně se počalo hlasitě podporovat skupinu, která to opravdu vzala od podlahy. V playlistu nemohla chybět skladba Bite!, na niž se tradičně strhla největší vřava a stejně tak démonicky poetická The Voices obohacená ve vokálu growlem. Po návratu klávesáka Pavla se mi ovšem nejvíc líbí The Future Below a to hlavně díky zakončení klávesovým sólem. Díky loňskému úspěchu nechyběla ani cover verze Bad Things od Jace Everetta, pro všechny zamilované a roztoužené, ze soundtracku k seriálu True Blood (Pravá krev). Poslední kytarové riffy zazněly a ztratily se v potlesku fanoušků…
Je- li vám život milý a máte rádi skvělou show, pak jste stejně jako já nemohli chybět na gangsterské brněnské SIC. ENGINE prezentující se svým violence-crossoverem. Jejich živelnou show si opravdu nelze nezapamatovat, velkou měrou tomu dopomáhá úžasné screamo a čistý zpěv v podobě dvou zpěváků, na nichž visí většina pódiového dění. Jako blesk z čistého nebe vás nakopnou neuvěřitelnou energií a vy nemáte jinou možnost než skákat a pařit. Důkazem toho, že tato hudba chytne za uši kdekoho, byla vysoká různorodost publika. K závěru okořenila vystoupení slečna Nela se svým étericky drsným tancem s baseballovou pálkou... že by toto bylo vysvětlením krve na kostýmech kapely? Nebo se dostali do opravdu drsné přestřelky? Možná opravdu nastává čas, kdy mrtví budou chodit po zemi a svými mrtvolnými pařáty drnkat na struny v zakrvácených hábitech…
Pozor, padá hvězda, něco si přejte… Velký kotel fanoušků se shromáždil na podporu dalšímu brněnskému uskupení, sympho- melodic metalovým ARCH OF HELL, kteří svou tvorbu obohacují o death metalové prvky. V předních řadách se pařilo jako o život a živo bylo i toho půl metru nad námi, kde opět probíhala grandiózní práce s publikem a jeho hecování. Operní zpěv vokalistky Terezy se mi koncert od koncertu líbí víc a víc, celkově ve finále chápu i to nadšení a počínající tričkovou mánii. Vystoupení pokračovalo krásným přáním mamince bubeníka, která slavila na Flédě svoje jubileum. Bohužel tentokrát byli zklamáni ti, co čekali pořádnou tradiční wall of death a řádné kotlové řádění, mně však tento poklidnější poslech naprosto vyhovoval a do předních řad se odvážilo i více slečen. Vrcholem se pak stala skladba One moment, která potvrdila preciznost kapely.
Za něžných zvuků a jemného šeptání přišel čas na pořádající kapelu večera… Brněnské gothic metalové MISTY WAYS, kteří zahájili svůj set skladbou Deep in the Dusk, jíž si ihned získali pozornost a sál se řádně zaplnil. Labutí píseň jedné dámy se změnila na krásnou symbiózu hlasu a těla ve skladbě Wandering Spirit, kterou svými ladnými pohyby doplnila Markéta Snopková. Dalším diváckým i posluchačským zážitkem byla Beat the Devil by Hell s hostem Robem Paterlinim, kterou obohatily svým uměním dívky z Citadely Mephisto, Studio Decadance poledance a to o opravdu dech beroucím vystoupením, které podtrhlo krásu ženského těla. Zajímavou vsuvkou bylo použití thereminu (elektronický hudební nástroj, na který se hraje, aniž by se ho hráč dotýkal) v podáni Deriase. Antény se ovládají pouze pohybem paží, dlaní a prstů, ač to vypadá jako jednoduchá pantomima, opak je pravdou.* Vystoupení obohatila video projekce a konečně jsme se dočkali zahrání prokleté Harvest Moon Garden bez jakýchkoli potíží, duchovní síla pravděpodobně svůj marný boj vzdala, lépe jsem snad tuto skladbu zaznít na koncertě neslyšela. Jako třešnička na dortu byla uvedena nová skladba, která všechny ukolébala do zamyšlené nálady a přeběhla po kůži jako jemný vánek. Vaše peklo, je mým rájem, kde vše je dovoleno a za nic není člověk trestán…
Ten pravý „ráj“ pro nás rozpoutali brněnští black-doom metaloví TISÍC LET OD RÁJE se svojí nádherně úchylnou show. Tradičně pomalováný barvami, které mi připomínají nějakého válečníka, byl Jan „Křeček“ Mareček opět nepřehlédnutelný a jeho mohutný hlas se vám zavrtal do hlavy jako tisíce jehliček, které způsobí extázi. Zdvojený ženský vokál působil jen o málo jemněji a příznivci tohoto stylu zpěvu byli na vrcholu blaha, stejně tak i moje osoba. Bičování jezdeckým bičíkem už jen potvrdilo, že TLOR jsou skupinou pro tvrdší lidi, ale i přes to se sešla kapele obrovská podpora. A ani v této pozdní hodině nebyla od publika cítit žádná chladnost.
Večer zakončili psychedelic metalový ADOR DORATH z Českého Těšína, kteří stále mají ženské vokály nahrány, což mi přijde škoda, jelikož některé pasáže jsou poměrně dlouhé. Jinak je kapela nezpochybnitelným harcovníkem a dokázala probudit i větší ospalce, kteří už se spíše viděli někde v posteli. Do mé ztěžklé hlavy se zvuky loudaly vytrvalou silou a vokál si razil cestu ještě dál, avšak těsně před koncem to moje tělo vzdalo a odpochodovalo si směr snové výšiny. Škoda, že kapele opět připadla pozice tečky na závěr, jako na jedné z minulých akcí, které jsem se zúčastnila…
Temně se řádilo až do brzkého rána i na after party pod vedením ledového DJ ICE DOLLA, pak se všichni rozprchli do svých domovů se zážitky, které jim ani avizovaný konec světa nevezme. A třeba pokud neskončíme v područí mimozemských entit zase se setkáme v mystickém víru Dark Valentine Party…
Fotografie poskytl Jan „obrjen“ Vašulín.
Rozsáhlá galerie na: http://www.photomusic.cz/report/850-dark-valentine-party-4.html
*Klasický analogový theremin ze sedmdesátých let, zvuk je hnán do kytarového syntezátoru. K původnímu signálu přidána spodní a spodnějsí oktáva, syntetická kvinta, delaye a rytmické tremolo, jehož parametr „speed“ je vyveden do foot controlleru pro změnu rychlosti tremola v reálném čase. (Dodatek převzat od Deriase jako vysvětlení funkčnosti nástroje.)
Zvon odbíjí šestou hodinu večerní, klub se pomalu plní a kdesi v dáli duní bubny, první kapela pozvolna zvučí… Dnešní večer rozpálila kapela THE YOURS z Vlašimi svým symphonic metalem (metal – classical music). Hlouček lidí pod pódiem si mohl vychutnat melodickou jízdu, která byla ovšem značně zkažena nazvučením, kdy z počátku nebyl mužský vokál vůbec slyšet a z ladného ženského zpěvu zněly jen výšky, textu nebylo rozumět vůbec. Avšak i přesto jsem byla mile překvapena a kolébala se s jedinci ve víru hudby až do samého konce.
Chorál zní z hlubin v intru brněnských gothic rockových STOKER pod vedením Roba Paterliniho. Za zvuků první skladby se utvořil dav a konečně se počalo hlasitě podporovat skupinu, která to opravdu vzala od podlahy. V playlistu nemohla chybět skladba Bite!, na niž se tradičně strhla největší vřava a stejně tak démonicky poetická The Voices obohacená ve vokálu growlem. Po návratu klávesáka Pavla se mi ovšem nejvíc líbí The Future Below a to hlavně díky zakončení klávesovým sólem. Díky loňskému úspěchu nechyběla ani cover verze Bad Things od Jace Everetta, pro všechny zamilované a roztoužené, ze soundtracku k seriálu True Blood (Pravá krev). Poslední kytarové riffy zazněly a ztratily se v potlesku fanoušků…
Je- li vám život milý a máte rádi skvělou show, pak jste stejně jako já nemohli chybět na gangsterské brněnské SIC. ENGINE prezentující se svým violence-crossoverem. Jejich živelnou show si opravdu nelze nezapamatovat, velkou měrou tomu dopomáhá úžasné screamo a čistý zpěv v podobě dvou zpěváků, na nichž visí většina pódiového dění. Jako blesk z čistého nebe vás nakopnou neuvěřitelnou energií a vy nemáte jinou možnost než skákat a pařit. Důkazem toho, že tato hudba chytne za uši kdekoho, byla vysoká různorodost publika. K závěru okořenila vystoupení slečna Nela se svým étericky drsným tancem s baseballovou pálkou... že by toto bylo vysvětlením krve na kostýmech kapely? Nebo se dostali do opravdu drsné přestřelky? Možná opravdu nastává čas, kdy mrtví budou chodit po zemi a svými mrtvolnými pařáty drnkat na struny v zakrvácených hábitech…
Pozor, padá hvězda, něco si přejte… Velký kotel fanoušků se shromáždil na podporu dalšímu brněnskému uskupení, sympho- melodic metalovým ARCH OF HELL, kteří svou tvorbu obohacují o death metalové prvky. V předních řadách se pařilo jako o život a živo bylo i toho půl metru nad námi, kde opět probíhala grandiózní práce s publikem a jeho hecování. Operní zpěv vokalistky Terezy se mi koncert od koncertu líbí víc a víc, celkově ve finále chápu i to nadšení a počínající tričkovou mánii. Vystoupení pokračovalo krásným přáním mamince bubeníka, která slavila na Flédě svoje jubileum. Bohužel tentokrát byli zklamáni ti, co čekali pořádnou tradiční wall of death a řádné kotlové řádění, mně však tento poklidnější poslech naprosto vyhovoval a do předních řad se odvážilo i více slečen. Vrcholem se pak stala skladba One moment, která potvrdila preciznost kapely.
Za něžných zvuků a jemného šeptání přišel čas na pořádající kapelu večera… Brněnské gothic metalové MISTY WAYS, kteří zahájili svůj set skladbou Deep in the Dusk, jíž si ihned získali pozornost a sál se řádně zaplnil. Labutí píseň jedné dámy se změnila na krásnou symbiózu hlasu a těla ve skladbě Wandering Spirit, kterou svými ladnými pohyby doplnila Markéta Snopková. Dalším diváckým i posluchačským zážitkem byla Beat the Devil by Hell s hostem Robem Paterlinim, kterou obohatily svým uměním dívky z Citadely Mephisto, Studio Decadance poledance a to o opravdu dech beroucím vystoupením, které podtrhlo krásu ženského těla. Zajímavou vsuvkou bylo použití thereminu (elektronický hudební nástroj, na který se hraje, aniž by se ho hráč dotýkal) v podáni Deriase. Antény se ovládají pouze pohybem paží, dlaní a prstů, ač to vypadá jako jednoduchá pantomima, opak je pravdou.* Vystoupení obohatila video projekce a konečně jsme se dočkali zahrání prokleté Harvest Moon Garden bez jakýchkoli potíží, duchovní síla pravděpodobně svůj marný boj vzdala, lépe jsem snad tuto skladbu zaznít na koncertě neslyšela. Jako třešnička na dortu byla uvedena nová skladba, která všechny ukolébala do zamyšlené nálady a přeběhla po kůži jako jemný vánek. Vaše peklo, je mým rájem, kde vše je dovoleno a za nic není člověk trestán…
Ten pravý „ráj“ pro nás rozpoutali brněnští black-doom metaloví TISÍC LET OD RÁJE se svojí nádherně úchylnou show. Tradičně pomalováný barvami, které mi připomínají nějakého válečníka, byl Jan „Křeček“ Mareček opět nepřehlédnutelný a jeho mohutný hlas se vám zavrtal do hlavy jako tisíce jehliček, které způsobí extázi. Zdvojený ženský vokál působil jen o málo jemněji a příznivci tohoto stylu zpěvu byli na vrcholu blaha, stejně tak i moje osoba. Bičování jezdeckým bičíkem už jen potvrdilo, že TLOR jsou skupinou pro tvrdší lidi, ale i přes to se sešla kapele obrovská podpora. A ani v této pozdní hodině nebyla od publika cítit žádná chladnost.
Večer zakončili psychedelic metalový ADOR DORATH z Českého Těšína, kteří stále mají ženské vokály nahrány, což mi přijde škoda, jelikož některé pasáže jsou poměrně dlouhé. Jinak je kapela nezpochybnitelným harcovníkem a dokázala probudit i větší ospalce, kteří už se spíše viděli někde v posteli. Do mé ztěžklé hlavy se zvuky loudaly vytrvalou silou a vokál si razil cestu ještě dál, avšak těsně před koncem to moje tělo vzdalo a odpochodovalo si směr snové výšiny. Škoda, že kapele opět připadla pozice tečky na závěr, jako na jedné z minulých akcí, které jsem se zúčastnila…
Temně se řádilo až do brzkého rána i na after party pod vedením ledového DJ ICE DOLLA, pak se všichni rozprchli do svých domovů se zážitky, které jim ani avizovaný konec světa nevezme. A třeba pokud neskončíme v područí mimozemských entit zase se setkáme v mystickém víru Dark Valentine Party…
Fotografie poskytl Jan „obrjen“ Vašulín.
Rozsáhlá galerie na: http://www.photomusic.cz/report/850-dark-valentine-party-4.html
*Klasický analogový theremin ze sedmdesátých let, zvuk je hnán do kytarového syntezátoru. K původnímu signálu přidána spodní a spodnějsí oktáva, syntetická kvinta, delaye a rytmické tremolo, jehož parametr „speed“ je vyveden do foot controlleru pro změnu rychlosti tremola v reálném čase. (Dodatek převzat od Deriase jako vysvětlení funkčnosti nástroje.)
