2. 12. 2011THE FIALKY – Kapitán 77

další fotografie

Pražská parta THE FIALKY loni oslavila deset let na scéně vydáním vinylového sedmipalce, letos přichází s materiálem dlouhohrajícím. Ten spatřil světlo světa ve dvou verzích – coby průhledný žlutý vinyl (jeho součástí je i „volně ložené“ CD a textová příloha) nebo jako CD zabalené v digipacku.

A digipack vypadá opravdu luxusně – tvrdý lakovaný papír, kvalitní grafika (s několika drobnými“muškami“) a hlavně vložený plakát formátu A2, na jehož jedné straně jsou desítky fotek fanoušků kapely a na druhé texty všech skladeb (tedy i bonusových) v češtině i v anglické mutaci.

Název alba, respektive číslovka v názvu, jasně odkazuje na rok 1977, kdy to všechno začalo. Už kdysi tuším Hubert Macháně zpívali, že chtějí zpátky „sedmdesátej sedmej“, no a spousta dalších kapel prahne po tomtéž. A protože čas se vrátit nedá, je tu druhá možnost – svým idolům se přiblížit či vzdávat poctu. A THE FIALKY na nejnovějším albu tuhle práci odvádějí na solidní úrovni.

Hudební stránka podle mě lehce převyšuje textovou. Fialkám to šlape, do punku klasického střihu elegantně přimíchávají nějaké to ska, reggae a neštítí se ani popových pasáží – naopak HC ataky se nekonají. Většina skladeb pěkně odsýpá, prakticky s každou lze počítat jako s koncertním hitem – snad jen ty s vkladem hostů se na koncertech hrát nebudou. Když jsem nakousl hosty, tak těch se ve studiu objevila celá řada a vypomohli s vokály, klávesami, saxofonem... Úvod ale patří čistě kapele a jednoduché vyřvávačce o punku a kapelách, které jej před drahnými léty definovaly. Devízou nahrávky je kromě kvalitní instrumentace a zvuku i vokální pestrost – k mikrofonu se staví všichni čtyři členové kapely a střídají se zpěvy sólové se sborovými. Pak se hraje o něco pomaleji (Poslední prázdniny), zase rychleji (Backstage pass), a zase pomaleji – Začni myslet srdcem i díky vkladu dvou hostujících zpěvaček lehce připomene ZNC. A tak bych mohl pokračovat dál a dál, ale v podstatě bych opakoval – tím nechci říci, že by