 |
 |
 |
RSS kanál
27. 10. 2011ROOT, PROMISES, ANIMAL HATE, COWARD
21.10.2011, Klatovy – Střelnice
|
Po dvou letech se na místo činu do klatovského klubu Střelnice vrátili brněnští černokněžníci Root, kterým právě v těchto dnech vychází nové album Heritage of Satan. Před nimi zahráli Promises a Coward, po nich Animal Hate. Ve 20 hodin, kdy měla akce začít, bylo v klubu asi dvacet lidí. „Už ani Root nedokáží přitáhnout lidi“, říkal jsem si, ale postupně doráželi další a další metaloví příznivci a nakonec bych počet příchozích odhadl na nějakých sto. Před půl devátou zahájili večer PROMISES. Klatovská kapela zase zamíchala sestavou, já ji poprvé viděl s dvěma novými členy, kytaristou Vítem a basákem Petrem (jinak taky StrangeFeelings), a v obou případech musím jejich instrumentální dovednosti jen a jen chválit. A taky musím „pochválit“ kreativitu kapely – za čtyři roky složila necelé dvě nové skladby! Proč necelé? Protože jedna prý ještě není úplně hotová a prochází fází testování na posluchačích (úsměv). Kromě dvou mně neznámých skladeb, které ale víceméně pokračují ve stylových mantinelech kapely, došlo i na prehistorii (Emptiness, původně Beznaděj z dema ´96), ale hrálo se hlavně z poslední řadovky In The Pharmacy (např. Meds či Sanitas Animae). Čtyřicet minut na vlnách pochmurného rock/metalu uteklo jako voda, písničky se poslouchaly příjemně i díky kvalitnímu zvuku, který vydržel i na další dvě kapely. COWARD stále táhne bratrské duo Rybeckých – Martin (kytara) a Pavel (bicí), kolem nich se muzikanti střídají a střídá se i stylové směřování téhle letité party, která funguje od roku 1992. Podobně jako Promises, i Coward mi představili nového člena kapely, zpěváka Fazyho, který nahradil Alfonse a kapelu zase vrátil k anglickým textům. Stylový návrat se ale nekonal, někdejší thrash death metal je už nejspíš navždy pasé, byť asi ve třech skladbách se nějaký ten marš úsek objevil. Jinak se ale hrál hybrid hard rocku a metalu, kterému chyběly nějaké záchytné body, něco, co by člověku uvízlo v paměti. Co je platná bezchybná instrumentace, když kapele chybí výraz, co je platné, že se zpěvák na pódiu nezastavil a neustále muziku prožíval, když jeho zpěvu... chybí výraz. Ne, že by zpíval špatně, ale (budu se opakovat) v paměti mi z jeho projevu nezůstalo nic. Nechci malovat čerty na zeď, ale myslím, |
|
že Coward dnes mladé publikum nezaujmOU a letití fanoušci ubývají (stárnou a na muziku kašlou) nebo je to přestává zajímat (můj případ). I ROOT se představili v nové sestavě – Evila nahradil nový mladý kytarista Hanz, který přišel ze skupiny Demogorgon. Byl jsem zvědavý, jestli a kolik skladeb zazní z nového alba, které ale v den koncertu ještě nebylo mezi lidmi... Slyšet jej mohli pouze pisálci (protože promo kampaň vydávající firmy už nějaký čas běží), takže se asi nedalo předpokládat, že by byl koncert na novinkách postaven, nicméně čekal jsem přece jen víc než jediný kus. Tím byl vcelku pochopitelně hitový hymnus In Nomine Satanas, česky zpívané pokračování Písně pro Satana, která zazněla rovněž, stejně jako Hřbitov a 666, bez nichž si nikdo koncert Root nedokáže představit a při nichž pochopitelně fanoušci vyjadřují hlasitě své nadšení. Mně udělaly radost dvě majestátní skladby staré více než patnáct let – Aposiopesis a Kärgeräs. BigBoss byl tentokrát v dobrém rozmaru a zpěv neodbýval, o ostatních hudebnících lze mluvit jen v superlativech a měl-li bych někoho vyzdvihnout, tak to bude nesmlouvavá mlátička PaulDread. Luxusní zvuk a dobrý výběr skladeb napříč celou kariérou Root potěšil všechny přítomné, kteří si těch pětapadesát minut užili. Jako poslední se představila další západočeská skupina, ANIMAL HATE. Jestli mě paměť neklame, tak tuhle (taky letitou, vznik 2000) partu jsem viděl na živo vůbec poprvé. Její nahrávky jsem ale slyšel všechny, hlavně poslední CD ...A Witch Shall Be Born se mi hodně líbilo, takže jsem na Hlavu (zpěv, kytara) a spol. čekal s očekáváním dobrého zážitku. Prvním trochu nemilým signálem byla absence bicí sestavy na pódiu – ale zvuk byl dosud perfektní, takže nějaké velké obavy nebyly na místě. Ale ouha... Bicí (nevím, zda šlo o automat, nebo playback živě nahraných bubnů) zněly jako nečitelná koule a ostatní nástroje taky žádná sláva – basa příliš vytažená, kytary „zamotané“ v bicích... Velká škoda, protože muzika to byla zajímavá a technicky náročná. Aspoň, že zpěv byl „v pořádku“ – a jak specifický skřehot, tak svérázný čistý vokál, byly v pořádku. Hlava byl navíc pořád skvěle naladěný, nešetřil úsměvy... prostě „Animály“ bych si dal s chutí znovu s živým bubeníkem a kvalitním zvukem. |
;)
Reklama
Partnerské weby
