Před pár dny jste si na těchto stránkách mohli přečíst recenzi na reedici starého materiálu maďarské skupiny Extreme Deformity. Druzí do party jsou jejich spoluobyvatelé UNFIT ASSOCIATION, po jejichž nahrávkách ze začátku devadesátých let je nejspíš stále poptávka – jinak by je nikdo nevydával(?)...
Pocházet z Maďarska, možná bych nad tímto produktem zajásal, ale z pohledu nezainteresovaného a „nedotčeného“ člověka jsem spíše skeptický. Kolik lidí u nás může podobný počin zajímat? Řádově nejspíš jednotlivce, kteří mají rádi raritní záležitosti, pokud možno z východního bloku, a až tak jim nesejde na tom, jestli je nahrávka něčím specifická, zajímavá; něčím, co by mohlo zabírat i dvacet let po natočení. A při vší úctě k UNFIT ASS. (jak zní druhá, také používaná, verze názvu kapely a svědčí o chuti trochu si hrát a trochu provokovat), mně jejich tvorba moc neoslovuje...
O poznání lépe na tom je novější „tape album“ Absurd Reality (1992), které disponuje solidním zvukem (byť i zde asi sehrálo nevítanou roli pozdější „vylepšení“ soundu – ale těžko soudit, zda ten původní by byl k uším přívětivější) a hlavně poměrně slušnými instrumentálními výkony, což platí hlavně pro kytaristy. UNFIT ASS. zde provozují střednětempý death metal s neobvyklým vokálem, kterému je místy i rozumět, místy je zachrchlanější, ale v žádném případě nejde o typický deathový murmur. A zajímavostí je i skutečnost, že veškeré zpěvy obstaral bubeník. Ale zpět k muzice – v ní převládají dlouhé instrumentální pasáže, ve kterých řádí kytaristé – snad by se dalo říci, že díky kytarovým vyhrávkám jde o progresivní death metal... jenže poměrně často jsou tyhle úseky monotónní a hlavně (pro mě) příliš dlouhé.
Při poslechu staršího „demo tape“ je třeba ocenit, jaký pokrok pánové za rok udělali. I když i na Flagging Water se snaží o pestrou a originální muziku (opět vycházející z death metalu), limituje je zvuk, který je o poznání slabší. Kytaristé i zde dávají k lepšímu řadu docela poslouchatelných sól a vyhrávek, ale podíl drsnějších poloh je o poznání vyšší než na následovníkovi. Sice jde svým způsobem o originální práci, ale mně snaha o to být nestyloví a „rozházení“ za každou cenu příliš nevoní – nahrávka na mě působí chaotickým dojmem.
Strohý booklet obsahuje všechny texty a jedinou fotku, která se opakuje jak na titulní, tak na zadní straně obalu.
Možná bych byl ke kapele shovívavější, kdybych k ní měl nějaký vztah táhnoucí se z minulosti, ale protože tomu tak není, poslech mě nebaví... A i když uznávám, že pánové „něco“ umí, v budoucnu se budou muset obejít beze mě.
P.S. Kapela již léta neexistuje, poslední nahrávku vydala v roce 1996.
Seznam skladeb:
Absurd Reality
Flagging Water
Čas: 55:07
www.neverhearddistro.blogspot.com
Pocházet z Maďarska, možná bych nad tímto produktem zajásal, ale z pohledu nezainteresovaného a „nedotčeného“ člověka jsem spíše skeptický. Kolik lidí u nás může podobný počin zajímat? Řádově nejspíš jednotlivce, kteří mají rádi raritní záležitosti, pokud možno z východního bloku, a až tak jim nesejde na tom, jestli je nahrávka něčím specifická, zajímavá; něčím, co by mohlo zabírat i dvacet let po natočení. A při vší úctě k UNFIT ASS. (jak zní druhá, také používaná, verze názvu kapely a svědčí o chuti trochu si hrát a trochu provokovat), mně jejich tvorba moc neoslovuje...
O poznání lépe na tom je novější „tape album“ Absurd Reality (1992), které disponuje solidním zvukem (byť i zde asi sehrálo nevítanou roli pozdější „vylepšení“ soundu – ale těžko soudit, zda ten původní by byl k uším přívětivější) a hlavně poměrně slušnými instrumentálními výkony, což platí hlavně pro kytaristy. UNFIT ASS. zde provozují střednětempý death metal s neobvyklým vokálem, kterému je místy i rozumět, místy je zachrchlanější, ale v žádném případě nejde o typický deathový murmur. A zajímavostí je i skutečnost, že veškeré zpěvy obstaral bubeník. Ale zpět k muzice – v ní převládají dlouhé instrumentální pasáže, ve kterých řádí kytaristé – snad by se dalo říci, že díky kytarovým vyhrávkám jde o progresivní death metal... jenže poměrně často jsou tyhle úseky monotónní a hlavně (pro mě) příliš dlouhé.
Při poslechu staršího „demo tape“ je třeba ocenit, jaký pokrok pánové za rok udělali. I když i na Flagging Water se snaží o pestrou a originální muziku (opět vycházející z death metalu), limituje je zvuk, který je o poznání slabší. Kytaristé i zde dávají k lepšímu řadu docela poslouchatelných sól a vyhrávek, ale podíl drsnějších poloh je o poznání vyšší než na následovníkovi. Sice jde svým způsobem o originální práci, ale mně snaha o to být nestyloví a „rozházení“ za každou cenu příliš nevoní – nahrávka na mě působí chaotickým dojmem.
Strohý booklet obsahuje všechny texty a jedinou fotku, která se opakuje jak na titulní, tak na zadní straně obalu.
Možná bych byl ke kapele shovívavější, kdybych k ní měl nějaký vztah táhnoucí se z minulosti, ale protože tomu tak není, poslech mě nebaví... A i když uznávám, že pánové „něco“ umí, v budoucnu se budou muset obejít beze mě.
P.S. Kapela již léta neexistuje, poslední nahrávku vydala v roce 1996.
Seznam skladeb:
Absurd Reality
- Intro
- Gleaming Existence
- Absurd Reality I
- The Queue
- Hopeless
- Absurd Reality II
- Over the Window
Flagging Water
- Grey Soul
- Burst In Brain
- False Illusions
- Think!
- As Life Passing Away
- King Sorrow
Čas: 55:07
www.neverhearddistro.blogspot.com
