 |
 |
 |
RSS kanál
29. 4. 2011MORGUE SON – Decadance
MORGUE SON – Decadance
CD 2010, IFA music
|
Recenzi na loňský demosnímek Morgue Son jsem zakončil konstatováním „některé nápady naznačují, že nějaký potenciál v kapele dřímá. Jen jej probudit…“, nicméně celkově jsem Silent | Hypnotic hodnotil jako průměrnou práci. Neuplynul ani rok a dámy a pánové z Uherského Hradiště se o pozornost hlásí plnohodnotným dlouhohrajícím albem, které předchozí materiál bezesporu převyšuje. A když už jsem si kousek textu vypůjčil z recenze na minulou nahrávku, dovolím si ještě jednou totéž, a sice pro popis žánru, kterému se Morgue Son věnují: „Svižný, melodický, atmosférický metal s variabilními vokály – toliko stručná charakteristika stylu.“ K představení kapely velmi dobře poslouží druhá skladba (první je intro, v podstatě typická žánrová práce – trocha záhadna a strašidelna, kroky, potlesk; začínají klávesy, k nimž se postupně nabalují další nástroje...) se sáhodlouhým názvem a ještě delší stopáží přesahující osm minut. When Breath... nabízí tempa pomalá, střední i rychlá, melodie vedle nářezových úseků a tolik druhů zpěvu, kolik vás napadne – ženský operní i normální, mužský řev i uhlazený projev. Muzika stojí na „souboji“ kytar a kláves, nicméně i rytmika o sobě dává vědět a rozhodně nehraje druhé housle. Ty první ale „hraje“ Sabath (což je zpěvačka), která na začátku poslední čtvrtiny skladbu šperkuje parádní operní árií. Po potemnělé instrumentálce Remembering The Dawn, která příliš krásy nepobrala, následuje thrillerová Spattered By The Fog, v níž se v ulici Morgue nejspíš vraždí podobně jako v detektivce E. A. Poea, nicméně vrahem není exotický opičák, nýbrž fantom zvaný Morgue Son. Skladba ustojí skoro dvanáctiminutovou stopáž, ale ruku na srdce – co bylo na začátku si nepamatuji. To je nejspíš pocit, který po poslechu první poloviny alba bude mít více posluchačů – něco jako „bylo to fajn, pořád se něco dělo, ale kde jsou nějaké záchytné body?“ Další problém vidím (slyším) v případě zvuku, nebo spíše výsledného mixu. |
|
Nahrávka sice hraje celkem slušně, ono dnes hraje slušně většina nahrávek, ale míchačka mi místy nesedí. Nejkřiklavějším případem je upozaděný ženský zpěv v pomalé Decay Creature, Sabath zde má mnohem více prostoru než Slav, ale aby ji jeden mezi nástroji hledal jak jehlu v kupce sena. Přitom skladba se liší od těch předchozích, je pomalejší (než to skladatel nevydrží a úplně zbytečně kazí dojem několikavteřinovým nářezem), melancholická... Možná je to umělecký záměr, možná Sabath zpívá nějaký druhý hlas, který nemá mít stejnou sílu jako ten mužský, ale mně to nepřijde jako dobrý nápad. Další instrumentální mezihra a po ní... naprostá divočina, která dělá čest svému názvu. Podle mě je Decadance nejlepší skladba kompletu, trochu teatrální, hodně dramatická a sakra pestrá. Hlavně úvod je načichlý avantgardou, a i když po chvíli dojde k určitému zklidnění, pořád je to... divočina; divočina, v níž nechybí křehké momenty ani blackem nakažená jízda. Chválím Sabath, která zde podává sebejistý výkon, chválím i Slava za jeho skřehot a napadá mě možná kacířská myšlenka – což to místy, v rychlých úsecích, zkusit bez kláves? Závěr patří „cradleoffilthovské“ hitovce Creator November, která se řadí k Dekadance a aspiruje na stříbrnou placku. Pro příznivce atmosférických záležitostí, mužských a ženských variabilních zpěvů, melodií i nářezů budou Morgue Son určitě dobrou volbou. Potěší je i pěkně zpracovaný obal, který k produkované muzice zapadá naprosto dokonale – obrázky z potemnělých anglických ulic nezklamou nikdy. Seznam skladeb:
Čas: 47:43 www.morgueson.com www.myspace.com/morgueson www.ifarecords.cz |
;)
Reklama
Partnerské weby
