SAYYADINA, stejně jako domácí supporty byla trefou do černého, takže nebylo co řešit při selekci toho, co určitě letos musím vidět.
Pro dopravu jsem zvolil spolehlivou značku SHINDY tour, takže jsem měl dopravu z první ruky. Člověk pak jen žasne, kolik sprostých slov umí tak mírumilovná osoba, jakou Shindy bezesporu je, při dopravní situaci na dalniční spojce. Před Prahou se pozvolna začal snášet na vozovku sníh, takže jsme na spáteční cestu měli o zábavu postaráno. Před klánovickým Black Psem byl zaparkován luxusní tour bus, uvnitř vše potřebné nachystáno, takže se v podstatě čekalo jen na pomale se trousící fans.
Za zmínku stojí rozsáhlý merchandise, který měli obě severské kapely, nicméně ceny, které za trika a mikiny požadovali, byly téměř závratné! I když to ze začátku nevypadalo s návštěvou kdovíjak slavně, konečný počet se vyšplhal až někde ke třem stovkám a v klubu se prakticky nedalo pohnout.
Už na první kapelu - pardubické drtikoly NEEDFUL THINGS, kterým teď vychází u Cichoňka debut platňa - bylo lidí požehnaně a jejich energický grind core útok byl po zásluze odměňován. Kapela byla ten večer chudší o kytaristy a zpěvák o vlasy, nicméně mocný a nepopsatelně dobrý zvuk vynahrazoval i absentujícího sekerníka. Přes drobné technické problémy NT předvedli maximálně povedený set a troufám si říct, že současná podoba jim opravdu sedí!
Měl jsem trochu obavy, jak budou přijati emo coreoví THEMA 11 převážně metalovým publikem, ale řekl bych, že jejich umístění na tento koncert byl velmi dobrý tah už kvůli stylové různorodosti a taky hlavně proto, že metalové palice poznají něco jiného, než jen metáááál, vole :-). Personální změny byly rozhodně k dobru věci, dva vokalisté jsou přecejen dobrý nápad. Temná depresivní muzika byla ve hře barevných světel ještě více umocněna a přestože jsem viděl povedenější set, bylo jejich vystoupení pro mnohé přítomné určitě velkým překvapením.
Za to INGROWING mi přišli jako slabý odvar toho, na co jsem byl od nich zvyklý na posledních koncertech. Předně zvuk nebyl zas tak čistý, jak by asi bylo potřeba, ale to byl v podstatě úděl INGROWING odjakživa. Ani bicí mi nepřišly tak jedinčné tak, jako vždycky. Prostě dnes to buď nesedlo kapele nebo mě, každopádně koncert ve Slovonicích řadím k jejich nejlepším koncertům vůbec! Jinak nasazení i hráčské výkony byly samozřejmě v pořádku!
V momentě, kdy začali zvučit švédští grinders SAYYADINA, začalo to v sále houstnout, hlava na hlavě. Zřejmě díky díky prezentaci na Obscene Extreme festu či Play Fast Or Dont festu si získali Švédi značné obliby u našeho publika, vždyť ještě před rokem o téhle partě věděli jen ti neskalnější a to ještě díky relapsáckému výběru Swedish Assault, netroufám si totiž odhadnout, kolik asi lidí mapuje jejich dema či palcáky. Už na zmíněných festivalech předvedla tahle bruska, zač je toho loket, vždyť v jejich řadách se kumulují lidé zvučných jmen jako je NASUM či BIRDFLESH, a nejinak tomu bylo dnes. Dravé, úderné a úměrně krátké songy nakopávaly prdel všem přítomným. Na atmosféře samozřejmě dodávala show, jakou SAYYADINA bez pochyby umí udělat - všichni členové v neustálém pohybu a střídající se zpěvy dodávají na vetší pestrosti. Lehce úsměvně na mě působí rádoby retro zjev zpěváka ve stylu Lemmy, jeho kotlety a vejvar na tváři + starodávné triko DEATH ANGEL :-). Každopádně výkon to byl přesvědčívý a fans ho náležitě ocenili.
Bylo na čase si pořídit památkuna tenhle koncert a první exemplář pro novej gramec, takže jdu do LP ROTTEN SOUND - Exit, který je k mému potěšení krvavě červený. Dostatečně rychle si zabírám místo pěkně ve předu a protože RS nejsou žádné hvězdy, moc dlouho nezvučí a hned do nás pouštějí masakrující palbu. Prvním skladbám samozřejmě patří aktuální smrtící deska "Exit", dostává se také na "Murderworks" a pár staších fláků. Kombinace devastujícího útoku RS a nejlepšího zvuku, jaký jsem v Black Psu kdy slyšel (smekám před zvukařem, zvuk tu bývá kvalitní pokaždé, ale dnes nemám slov!) je naprosto vražedná. Utrarychlé sypanice jen zřídka střídají odpočinkové pasáže, aby pak byla byla rána zasazena o to drtivěji! Bubeník je prostě zvíře, účínkování v jazzových a dalších kapelách jsou důkazem, že tenhle člověk bude na hodně vysoké úrovni. Decentní košiovlá image se k jejich muzice zatraceně hodí a i když mi přišlo, že SAYYADINA měla o něco větší nasazení, bylo vystoupení RS zahráno s o to větším přehledem! Salva bicích vyrážela dech, vše jelo v tak ukrutném tempu, že se až tajil a dech a za chvíli byl konec. U poslední skladby prchám ze sálu, abych se vyhnul tlačenici po skončení koncertu, přičemž Shindy, že se jde taky podívat. Poznamenal jsem, že by měl hejbnout kostrou, že je to poslední vál. Běžící pánko velkomožný mě skutečně pobavil :-). Samozřejmě, že došlo na přídavek.
V mžiku bylo konec, ticho po drtícím holocaustu! Balíme krámy a mizíme směr Asie (výraz pražských domorodců pro Moravu :-). Dle mých předpokladů by jsme měli být doma kolem 2. hodiny, čili mi zůstávají ještě sladké 3 hodiny spánku, než budu muset nastoupit do rachoty. Jenže marast na silnicích znamenal úplně jinou situaci, než s kterou jsem počítal. Všude po kotníky sněhu a sypači nikde. Na dálnici to bylo fakt peklo, jeli jsme doslova krokem. Shindyho konejšení, že to do pěti hodin do Bíteše určitě stihnem ještě vylepšovali retro hity na rádiích, které jsme po cestě chytali. Co si budem nalhávat, v Bíteši jsme byli v 3:45 a to zrovna v moment, kdy padalo nejvíce sněhu. Prosil jsem velkotovárníka o nějakej pytel, abych si měl do čeho zabalit tu desku, ale vyfasoval jsem dva plakáty SOLFERNUS a už jsem si to mazal závějemi domů. Hodina spánku a šup do práce - výkony byly samosebou groteskni, pohled na mě líbezný. Ale za ten koncert, to teda stálo!!!
