Jelikož články o punkrockových, potažmo i čistě punkových skupinách vychází na Fobii vcelku často, tak jsem byl trošku překvapený skutečností, že o středočeské (Mníšek pod Brdy) partě s číselným názvem 008 zde zatím žádná zmínka nepadla. A to i přesto, že toto kvarteto funguje od roku 2011 (prapůvod sahá ještě o rok níže) a za tu dobu má na svém kontě čtyři řadové nahrávky (včetně té aktuální), k tomu jednu výběrovku, 2 EP a jedno demo. Evidentně se všechny cesty neprotnou hned a jako v tomhle případě to prostě nějakou dobu trvá. (úsměv) Takže jsem zároveň i rád, že jsme se nakonec sešli a mohu zde prostřednictvím recenze představit nejnovější CD skupiny „V tomhle světě se nevyznám“, které vyšlo před nedávnem, konkrétně 15. ledna.
Deska přináší 10, dle dalších indicií, autorských skladeb v souhrnné délce lehce přes 30 minut, což si myslím, že je pro tento druh hudby optimální čas proto, aby pobavila, potěšila a zároveň nenudila. Kapela si i díky tomu po celou dobu nahrávky udržuje velmi svěží projev, s přibývajícím časem její výkon nijak neskomírá a spíše bych právě řekl, že album ve své druhé části zdatně graduje. Texty na CD jsou takové, dá se říct, poměrně klasicky punkové, tím pádem jsou jejich námětem třeba politické, vztahové nebo pracovní svízele současné společnosti a nechybí ani příběhy popisující kapelní život. Hudební stránka je vůči textům spíše lehce v kontrastu, jelikož oproti některým vážnějším tématům v nich je stále pozitivně laděná, veselá a energická, jedná se zde o tradiční kombinaci punkových a rockových motivů, podpořených výraznými a dobře zapamatovatelnými melodiemi, včetně chytlavých refrénů.
Abych byl konečně taky aspoň trochu konkrétní (úsměv), tak po prvotním příznačném asfaltovém praskání placku otevírá titulní song „V tomhle světě se nevyznám“, což je na úvod fajn kousek, který vás nejen příjemně vtáhne do následujícího děje, ale zároveň dosud neznalým posluchačům dobře představí tvorbu skupiny. V podobném duchu pak pokračuje i druhá skladba „Každodenní problémy“ jejíž název přesně vypovídá o jejím textovém obsahu. Dále bych rád zmínil čtyřku „To jsem já“, v níž mě mimo jiné zaujala pasáž, kde své kvality představuje rytmická sekce. K vůbec nejlepším kusům na CD řadím bezvadně šlapající pátou „Nejsi nic“, při jejímž prvním poslechu jsem byl přesvědčený, že se jedná o vrchol alba, ale pánové v dalším průběhu svou laťku kvality ještě postupně posunuli. Dále je vlastně možné uvést i to, že šestá „Punk rock show“ a hned následující „Nechci být jiný“ mají společné textové téma, v prvním případě jde o pohled ze strany muzikanta a v tom druhém ze strany konzumenta, tedy fanouška. Osmička „Prostě rokec“ názvem jasně vypovídá o svém duchu, její hudební tvář je vytvořena na rock'n'rollovém základu, střihnutém i jednou z jeho odnoží, jíž je rockabilly. A rozhodně musím uvést ještě předposlední zářez „Až to skončí“, který se postupně stal mou vůbec nejoblíbenější věcí z celého tohoto nosiče. Její stavba se sice může zdát poměrně jednoduchá, ale o to více údernějším a hitovým dojem na mě osobně dopadá. Zpěvy na albu obstarávají oba kytaristé, tu hlavní porci vokálů má na svých bedrech Mirek Mašek, jehož zdatně podporuje Kuba Pour. Po muzikantské stránce je vše zvládnuto velmi dobře a kapela působí na posluchače sehraným dojmem. Samozřejmě, že při opakovaných přehráních za sebou můžete i zde některé věci označit jako lehce jednotvárné, ale na druhou stranu zase nepočítám s tím, že by někdo ze čtenářů CD protočill 8x za sebou tak, jako jsem to učinil já. (úsměv)
Jestli je mezi čtenáři někdo, kdo mým článkům věnuje pozornost opakovaně, tak už jistě ví, že v této chvíli jsem se právě zhruba dostal do míst, v nichž pravidelně uvádím informace spojené s nahráváním a grafikou, popřípadě s dalšími s tím souvisejícími věcmi. Tentokrát toho ale ke sdělení fakt moc není, snad jen to, že materiál vyšel v podobě CD-R s potiskem a ve formátu jednoduchého digipacku bez bookletu s informačně a graficky hodně úsporným provedením. Titulní strana alba (viz foto) naprosto ničím nezaujme, a to samé se dá napsat i o třech zbylých panelech, kde na podkladu nepříliš šťastně tónově vyvedených fotek nalezneme alespoň sestavu kapely a seznam skladeb, dále pak ještě webové kontakty a jméno vydavatele. V podstatě se ale zřejmě jedná o takzvané samo vydání, což ale samozřejmě není vůbec žádná vada na kráse. (ůsměv) Na všechno další (pokud vás to zajímá, což mě tedy ano), včetně třeba textů a autorství nejen jich, ale i hudby, obalu, dále době a místu nahrávání, o tom, kdo se o zvuk postaral atd. můžete zapomenout, protože v tomhle směru je to opravdu punk jako vyšitý, nutno dodat, že bohužel…
I přes právě vyřčené ovšem není vůbec žádný důvod k tomu, abych na skupinu a její nové CD nahlížel nějak negativně, jelikož největší důležitost je potřeba stále přikládat samotné hudbě, se kterou jsem já v tomhle případě opravdu spokojený. A věřím, že s ní budou spokojení nejen skalní fanoušci 008, ale i další potencionální posluchači, pohybující se zájmově v oblasti melodického punk rocku.
Seznam skladeb:
- V tomhle světě se nevyznám
- Každodenní problémy
- Chci jít s tebou ven
- To jsem já
- Nejsi nic
- Punk rock show
- Nechci být jiný
- Prostě rokec
- Až to skončí (Hrdina)
- Život svůj
Čas: 31:46
Sestava:
- Miroslav Mašek – kytara, zpěv
- Jakub Pour – kytara, zpěv
- Jarda Pelc – baskytara
- Tomáš Marek – bicí
