Nevím čím to je, ale v poslední době mi šéf dává na recenze samé solidní produkty. Po dvou Élysion albech tentokrát měníme stylové zaměření a nakoukneme do thrash / death sfér. Kdybych zvědavě neštudoval promo leták placičku doprovázející, asi bych nehádal, že Adimiron je italská kapela, spíše bych tipnul Německo či sever Evropy.
Myslím, že tahle skupina nepatří v Česku k nejznámnějším, takže neuškodí krátký pohled do minulosti. V letech 2001 ? 2002 vyprodukovali Italové demo a MCD, zároveň odehráli spoustu koncertů po celé Evropě s kapelami jako jsou Destruction, Dismember, Annihilator atd. V roce 2004 vydává holandská firma Karmageddon pod názvem Burning Souls jejich debut, který se nahrával už v předchozím roce v New Sin Studiu (prý nejlepší studio pro metal na Apeninském poloostrově). A zvuk je opravdu na výši. Mnohem horší je to s titulním coverem, kterej aspiruje na kravinu roku. Mišmaš fotek zoufalců, lebek, lesa, a pahvězdy ... brrrr.
Doprovodný leták tvrdí, že album je pro fanoušky Death, Kreator nebo Sadus, s čímž lze vcelku souhlasit. Hudba sice není tak technická jako Death, ale několik pozitiv jí nelze upřít. Tím nejpozitivnějším jevem je kytarová práce. Kytara většinu hracího času tvrdě rifuje, ale nejlepší jsou sóla, která nesklouzávají k podbízivosti. Na pomyslné druhé místo mi vychází chlapík bubenickej, kterej blány svých škopíků nešetří a rámci stylu je jeho hra víc než pestrá. Bronzová medaile visí na krku basovému umělci, který zaujme hlavně v pomalejších pasážích. Zbývá mi vokalista, z kterého moc nadšenej nejsem. Jeho projev totiž není ani klasicky thrashový, ani deathový a ani blackový ? prostě něco mezi všemi třemi, ale naneštěstí téměř pořád stejnej.
Po krátkém instrumentálním intru následuje charakteristický song pro celou kolekci. Ostrá kytara, rychlé tempo, thrashově blackový křiko skřehot a pádící bicí uprostřed střídá kytarové sólíčko a volnější pasáž. Chvílemi je také patrný vliv heavy metalu nebo spíše jeho modernější větve. Také dvojka začíná destrukčním nátěrem v hodně rychlém tempu, ale pomalá melodická střední pasáž s výtečným sólem pasuje tuhle věc na nejlepší kousek alba. Ale ani ostatní songy nezaostávají a celá nahrávka se pěkně poslouchá. Druhý pomyslný vrchol přichází s předposledním štychem, který opět zdobí kytarka a aspoň chvíli poněkud hlubší zpěv.
Hledáte-li progresívní thrash s přesahy do death a heavy metalu, zkuste Adimiron. Neměli byste býti zklamáni.
Čas: 44:53
Seznam skladeb:
- Delirum Tremehens
- New Day Denied
- Cold Anxiety
- Forgotten Memories
- Suffering Voices
- Obsessive Insanity
- Endless Worlds
- Unexpected Life
