O black metalu z Islandu se napsaly stohy. Spousty lidí dnes dokonce tvrdí, že chaotický black metal, jakým se tyto kapely prezentují, je trendovou záležitostí. Dle mého je takové tvrzení naprosto scestné. Ta muzika je na poslech těžká a není to věc na „první signální“. Že se těch kapel vyrojilo velké množství je pravda, avšak fanoušci těchto uskupení jsou lidé, kteří na muziku nahlíží jinak. Jsou to lidé, kteří v muzice nehledí na chytlavost, nýbrž na hloubku a odtržení od reality, jakou ji známe. Toto si rozhodně nepředstavuji pod pojmem „trendy“, jak se dnes s oblibou říká.
No ale dost bylo mých úvah. Dostalo se ke mně EP projektu ENDALOK. Mám takové nutkání, že pokud někde vidím psáno „black metal - Island“, tak tomu prostě musím věnovat pozornost. A ano, opět se to vyplatilo. Pátral jsem, kdo že za daným projektem stojí. Co si budeme povídat, scéna na Islandu se sice zdá být velkou, avšak je záležitostí pouze pár desítek lidí. No, nakonec jsem se skrze bubeníka uskupení MANNVEIRA dověděl, že v ENDALOK se neangažuje žádný z členů blackmetalové scény na Islandu, nicméně je tam pár kamarádských konexí s WORMLUST, jejichž hudba mi při poslechu EP vyvstala na mysl.
ENDALOK zatím nemají na kontě dlouhohrající album, pouze demo „Englaryk“ a nově EP, o kterém je řeč. Vydáno bylo pod křídly labelu Signal Rex. První demo bylo vydáno v roce 2016, tudíž se jedná o zbrusu novou záležitost.
Zprvu bych nadhodil, že ENDALOK není na techniku bohatá záležitost. Tam, kde jsou SVARTIDAUDI, SINMARA či WORMLUST technicky vyspělí, ENDALOK zasazuje mocně depresivní rány přímo do srdce. Hudba je velice nepřístupná a řekl bych, že pro velkou většinu lidí ani nikdy přístupná nebude. Buď se ponoř do temnoty, nebo nech být. Podobně klaustrofobické zážitky můžete zažít třeba u hudby AEVANGELIST.
Hned s první skladbou „Afskræming Holds Og Sálar“ udeří totálně podzemní produkce a především agresivní a těžká hradba „hluku“. Riffy jsou typicky islandské, takové, jaké už známe z výše zmíněných kapel. Zvuk ovšem dělá EPko ještě zlověstnějším. Poloha vokálu je silně pod bodem země. Jakoby vycházel z podzemí a na světlo se mu moc nechtělo. Nejvíce ovšem zaujme práce kytary. Tyto vyhrávky jsou opravdu působivé a už jen díky nim se k EPku rád vracím.
První skladba se sice zdá být přímočařejší a agresivnější, avšak s další „Eldhaf“ se dočkáváme devět minut dlouhé a trýznivé kompozice. Dlouho jsem přemýšlel, co mi v tomto směru ENDALOK připomíná. A ač to bude znít zvláštně, tak to jsou švýcarští bohové DARKSPACE. Ta hradba kytar, monotónnost, klaustrofobická atmosféra a vokál pocházející odněkud z jiné galaxie. Ano, DARKSPACE mi lezou na mysl poměrně dost. Pokud se necháte pohltit, se zdravým rozumem už nevyváznete, hehe. A to je dobře, protože přesně tak si přeji, aby na mě hudba působila - vnitřně. Mnohdy jsem při poslechu seděl v křesle, v naprosté tmě, ničím nerušen, a můžu říct, že zážitek to ve mě zanechalo. Při dobrých podmínkách by mohlo být živé vystoupení opravdovou seancí. Po intermezzu „Ekkert Varir Að Eilífu“ přímo navazuje další a poslední skladba „Holdgerving Andskotans“, kde se opět připomene práce kytary zlověstným vybrnkáváním, aby se skladba zase přetvořila v černočernou neprostupnou hmotu. Absolutno nablízku.
Shrňme to. Na své si zde přijdou zajisté fanoušci islandského black metalu, avšak také fanoušci šíleností typu DARKSPACE či AEVANGELIST. Pokud bych měl kapelu přiřadit k některému z islandských spolků, tak volím WORMLUST. Teď už nezbývá než čekat, než „bezejmenný“, či „bezejmenní“ přijdou s dlouhohrajícím albem. Toto EP je více než slibnou předzvěstí nepěkného, avšak vnitřně příjemného.
Seznam skladeb:
- Afskræming Holds Og Sálar
- Eldhaf
- Jarðarfarasálmur
- Ekkert Varir Að Eilífu
- Holdgerving Andskotans
Čas: 23:45
Sestava:
- není známa
