SIX DEGREES OF SEPARATION vychází v červnu nová deska

V jednoduchosti je síla.

I když v případě Six Degrees Of Separation, resp. jejich žánrového směřování, to je poněkud problematické tvrzení, jelikož styl této metal-soulové kapely je mozaikou všeho, snad kromě (abychom parafrázovali známé anglické pořekadlo) kuchyňského dřezu. Na druhou stranu takovýto mix propůjčil SDOS jejich unikátní tvář, díky které se řadí mezi nejosobitější kapely, jaké lze na domácí metalové scéně najít, a to již 20 let. No, a když už jsme u těch časových údobí, důležité jsou taky 3 roky, jelikož právě tolik už uteklo od vydání zatím posledního zářezu do kapelní diskografie, alba „The Hike & Other Laments“ a tudíž (aniž bychom chtěli být nějak netrpěliví, ostatně kvalita potřebuje dozrát) je na čase, aby přišel jeho nástupce.

A tak dávno pradávno tomu (konkrétně na konci března letošního roku), co se SDOS vrátili do v zásadě mateřského Studia Šopa, aby za devatero horami a devatero řekami převedli do dvojkové soustavy důsledek společné psychoterapie známé jako tvůrčí pobyt ve studiu.

V rámci této sekundární arteterapie byl sejmut dostatek binárního kódu, že to vydalo na deset skladeb (bubeník Pickard prý nahrál jedenáct, ovšem počty mu nikdy moc nešly), které dále prozkoumávají hudební svět pro kapelu typický – směsici vyjadřovacích prostředků vypůjčených snad ze všech odnoží metalového žánru, introspektivní testy, specifický vokál a rovnou basu. Tentokráte je tam ale i ploužák.

Nahrávka vznikla pod rukama otce zvuku SDOS Stani Valáška, který dostal na starost i veškerou postprodukci s volným polem působnosti (rozuměj: „…šmarjá, padejte už pryč, já to nějak udělám“) definovaným pouze strohým zadáním, že to musí hrát „jako kraaava“. Výsledný zvuk je tedy jak ohlédnutím za předchozí tvorbou, tak příslibem věcí příštích (víc ploužáků?).

Co se tematického rámce alba týče, zprvu přísně koncepčně psané skladby pod pracovním názvem „Pracovní název“ o veškerou koncepci přišly během pilování ve zkušebně a tak jejich kolekce nakonec dostala jednoduchý název „Simple“, který dokonale odráží jak přístup ke kompozici skladeb, jejich aranže a potažmo též hudební úroveň, tak i jejich neplánovanou a nakonec přeci jen koncepční spojnici a to tezi, že sebekomplikovanější struktura vždy stojí na jednoduchých základech (vzpomínáte na Marxe? Báze, superstruktura…), a že za sebesložitější životní situací zpravidla stojí jednoduchý pocit, nutkání, nebo čin.

O grafickou stránku „Simple“ se stará Igor Botko z běloruské kapely Vein Of Hate, kterému se podařilo vtisknout výtvarnu desky pocit archetypální naléhavosti, čímž se konečně dostáváme k nějaké umělecké hodnotě.

„Simple“ vyjde opět u MetalGate Records (ano, nepoučeni jsme si řekli, že si dáme repete) a to 20.6.2016

Z hlediska teorie dřevostaveb je tato deska naprosto nepraktická, pro fanoušky SDOS by to mohlo být zajímavé, a pro příznivce Dalibora Jandy jde o povinnost. Six Degrees Of Separation = Simple. 

www.sixdegrees.cz
www.metalgate.cz