MADGOD připravili nový live Videoklip

Šumperská metalcorová kapela Madgod, která před koncem roku vydala své debutové album Madgod! Připravila pro své fans také svůj premiérový videoklip ke skladbě Coward!! Klip který byl natočen při křtu nové desky, který se odehrál v Šumperském H-Klubu perfektně zachycuje strhující atmosféru které, na této akci panovala!!

https://www.youtube.com/watch?v=9kiSCw_6tjA

Rozhovor MADGOD

Koncem tohoto roku jste vydali debutové album nazvané jednoduše Madgod, před tímto albem jste do světa hudby vypustili pouze demo, který vyšlo tuším v roce 2009. Co se dělo v kapele těch pět let??

Dělo se toho moc, kapela prostřídala všechny členy kromě KoRnyho (kytarista/zpěvák), především jsme dlouho hledali vhodného bubeníka. Někteří bývalí členové odešli čistě z nezájmu, spíš tu kapelu brali jen jako zpestření života a zviditelnění se mezi vrstevníky, ne jako celoživotní vášeň. Jiní byli zase příliš pohodlní, než aby se naučili pořádně a přesně hrát. Bývalý bubeník Felix měl zase zdravotní problémy, což ale pořád není důvod se o svůj problém se svou zkušebnovou “rodinou” podělit. U jednoho člena byly ty důvody spíše osobní, rozepře se zbytkem kapely byly naprosto paralyzující pro celé fungování MadGod (za vším hledej ženu :D). Dokonce si někteří prošli závislostí na tvrdých drogách - nebudu jmenovat. Víte, Šumperk je fajn a hezké město, ale jen na víkendy nebo výlety. Když tam bydlíte a nalézáte se zrovna v nějaké tíživé situaci, celé město se totiž změní v takovou depresivní periferii chladných Jeseníků a člověk má pocit, že všechno dělá nadarmo. Nechci se nějak dotknout bývalých členů, ale myslím, že se v těch neadresovaných popisech situací najdou. Ruku na srdce jestli si vymýšlím, nebo to tak skutečně bylo.

Poslední dva roky se nacházíme ve stabilní situaci, rozumíme si a řešíme problémy, songy, koncerty, zkrátka všechno, co ke kapele patří, společně. Nezasekáváme se na místě a už zase tvoříme další skladby, řekl bych, že tentokrát žánrově rozmanitější. Zrovna tak se snažíme co nejvíce koncertovat, abychom se udrželi pořád ve formě a byli připravení na velké stage.

Nové album obsahuje celkem 7 skladeb, kterou ze skladeb by jste označili řekněme jako nejpovedenější? A nebo jste naopak spokojeni ze všemi??

Mě osobně (KoRny) se líbí nejvíce poslední track Vengeance, bubeníkovi Vláďovi zase No Salvation, má pro něj a pro mě docela podstatný podtext - jednu společnou potvoru. Pro Prchyse je taková více osobní The Enemy, věnovaná některým bývalým členům. Tomáš “Oil” má zase rád song Coward, takže těžko říct, myslíme si, že se povedly všechny, některé jsou trosku víc prog nebo thrash, jiné zase skákavější numetalové, je to spíš podle chuti daného posluchače. Samozřejmě s odstupem času vidíme i ty chybky, koneckonců, nikdo není dokonalý a nám sebereflexe rozhodně nechybí.

Kolik času vám zabralo celou desku připravit a následně nahrát? A jak jste celou přípravu zvládli? Přecejen to není jen tak sebrat se a jít něco nahrát do studia..

Přípravy trvaly jen pár měsíců, měli jsme ten materiál připravený, jen jsme doladili detaily a masivně trénovali, samotné nahrávání však bylo roztahané na několik částí z časových, především pracovních, důvodů. Za celým náběrem stop, mixem, masteringem, hnidopichováním a puntičkářstvím stojí Dušan Mikulec, kytarista z Dying Passion. V té době měl profi vybavení, ale nebylo možné sehnat vhodné prostory pro studio, tak jsme si poradili na zkušebně. Bez něj bychom to jen těžko dokázali, hodně jsme se od něj naučili a myslím, že on během nahrávání taky. Za všechny ty nervy a strávený čas mu patří tisíceré díky! Kytary jsme nahrávali na zkušebně někdy začátkem července 2013, obě kytary bez sól trvaly asi 6, vždycky po práci odpoledne. Basa se nahrávala v zápětí koncem srpna, Oil to zvládnul celkem s přehledem, akorát jsme narazili na hardwarové limity jeho nástroje, takže nezní ve výsledku tak, jak bychom si všichni přáli. Poté jsme se vrhli na trénink výslovnosti behěm řvaní, samotné nahrávání řevů a zvracení netrvalo moc dlouho, dohromady asi dva dny, Prchys se pochlapil. V prosinci KoRny nahrával zpěvy, v únoru Vláďa bicí ve studiu Palba v Příkazech. Tam jsme trošku narazili na nezvyk na půjčený hardware - vlastně skoro celé bicí. Vláďa se s tím však popral statečně, poté KoRny akorát nahrál sóla a následovala asi 5 měsíců dlouhá míchačka a mastering. Tehdy se ukázala Mikyho houževnatost a perfekcionismus, vytáhl z toho zvuku skutečné maximum. Celkově vzato jsme to společně zvládli, akorát to trvalo fakt dlouho.

Můžete prozradit jaký má album koncept/poslaní? Případně myšlenku nebo váš postoj k dnešnímu světu, který jste chtěli dostat mezi lidi? Nebo prostě jen děláte to, co vás baví??

Především děláme to, co nás baví, jinak bychom to nedělali vůbec. Album nemá ani tak koncept nebo poslání, spíš je to taková hodně osobní zpověď ze všeho, co se nynějším členům kapely stalo, co se jich dotýká, co málem rozvrátilo kapelu nadobro a podobně. Je to o lidském (ne)chování, lžích, podělech, polopravdách a soukromých pastích. Kdo nás zná osobně, tak to vnímá a chápe, kdo nás ještě nezná, ať nás tedy osobně pozná a my mu/jí osvětlíme, co se za lyrikou skrývá..

Během začátku roku jste také vydali videoklip ke skladbě Coward, který byl natočen na křtu desky. Když člověk zhlédne tento videoklip, nemůže si nevšimnout opravdu skvělé atmosféry, která z něj přímo sálá…Podle toho soudím, že se křest určitě parádně povedl??

Jak se to vezme :D S křestem bylo spojeno i vydání CD, nová trička, grafika, fotky, propagace, organizace samotného koncertu.. Málem nás to stálo rozum, ale na druhou stranu, teď už máme systém a přehled, co je kdy potřeba mít vyřešeno, vytisknuto, vydáno a podobně, takže to byla hodně velká zkušenost. Kapacitu klubu jsme zaplnili, kluci ze Sunset Trail a Truth is out There byli velice spokojení. Ujali jsme se role domácího leadera a nazvučili si optimálně celou kapelu, když v tom spadl celý zvuk. Jeden z kameramanů (opět nebudu jmenovat, nebo bych ho ještě teď musel ukamerovat) si vlastní neopatrností shodil zrzadlovku za cca 80 tisíc a ve snaze ji zachránit před pádem přímo na optiku polil celého zvukaře i s mixem pivem. Nastala krizová situace, jen jsme na sebe s klukama na podiu nevěřícně koukali a propadali se do hlubin zmaru. Přes 200 lidí nastoupeno a připraveno na pořádnou jízdu a nic. Přes 20 minut jsme se omlouvali zvukařovi a pokoušeli se ho přesvědčit, aby mix osušil a zase zapnul, není to sranda takhle hazardovat s elektronikou za 300 tisíc, co si budeme povídat, ale nakonec jsme ho přemluvili, rychle naběhli na stage, svolali pomalu odcházející zklamané fans a bez nějakého zdlouhavého zvučení to rychle rozjeli. Fanoušci se chytli, atmosféra byla hodně hustá, nakonec to všechno dobře dopadlo, ale nebylo to ono. Bohužel. Ani desku jsme nestihli pořádně pokřtít, prostě jsme metali song za songem a podle toho taky fandové vypadali, naprosto vyčerpaní.

Takže máte za sebou novou desku, nový videoklip a co teď?? Nebude například připravovat nějaké tour??

Rozhodně ano, nebojíme se toho. Chystáme menší turné po Moravě s kapelou Totem (PL), Bethrayer, Arch of Hell, We Are The Motion a Fellow těsně před Velikonoci, podobně jako minulý rok, kdy jsme jeli českou část turné po boku Herfst (BEL), Embassy of Silence (FIN) a šumperských kamarádů Dying Passion. S výbornými polskými Totem zavítáme do Olomouce, Brna, Uherského Hradiště a Šumperka. Větší evropské turné vedoucí přes Polsko, Lotyšsko, Litvu, Estonsko a Finsko je ve fázi bookování termínů (23.4.-3.5.), poté by měla cesta pokračovat opět přes Polsko a Německo, kde ještě nemáme domluvené žádné koncerty, do Nizozemska, Belgie a Francie (4.5.-11.5.). Zatím ale ještě není vše finálně odsouhlaseno, pro podrobné info sledujte fb profil, který průběžně aktualizujeme. Během února natočíme a sestříháme první režírovaný videoklip, který bude mít premiéru v březnu na TV REBEL. V únoru vyjde recenze na desku ve Spark magazínu, měsíc na to i dvojstrana o kapele. Postupně nám vychází další recenze, veskrze pozitivní, z čehož máme radost. Samozřejmě si bereme ponaučení z věcné kritiky, abychom hráli jen čím dál lepší metal a tím nadále dělali radost nejen sobě, ale především fanouškům.

Přeci jen jste ještě mladá kapela, jaké máte takové ty hudební sny? Například po boku jaké kapely by jste si chtěli někdy společně zahrát? Nebo na kterém festivalu by jste chtěli jednou vystoupit?

Naše sny jsou jednohlasně jasné - hrát všude a pro všechny, kdo mají metal rádi, a pořád se dále hudebně vyvíjet. Nemám rád takové ty zastánce “svojí” kapely z 90. let, kteří si stěžují, že to není jako dřív. Každá kapela se přirozeně vyvíjí, a pokud ne, tak je to myslím špatně. Určitě by se našlo spousta kapel po jejichž boku bychom chtěli vystupovat, jmenovitě asi Sepultura, Metallica, Machine Head, Lamb of God, původní Chimaira (to už se nám asi nesplní), Mushroom Head, Gojira a spousta dalších. Z festivalů to bude určitě Brutal Assault a Wacken, to jsou přecejen takové metalové modly u nás, ale zrovna tak i na menších fesťácích s oblíbenými kapelami.

Když už jsem u těch festivalů, objevíte se na některých českých letních festivalech?

V roce 2015 se nás můžete těšit například na Made of Metal fest, Deathnoise fest, snad i na Fajtfest, když nás fans podpoří a pořádně zahlasují v click-soutěži, a mimo jiné i na další tuzemské akce - všude kde to jen půjde (info pro pořadatele - zabookujte si nás včas přes mail kornyfreak@seznam.cz, hrajeme kdykoli je volný termín a jen za cestovní náklady).

Na závěr, je něco co by jste chtěli vašim fanouškům vzkázat?

Hlavně choďte na koncerty, podpořte kapelu, kterou máte rádi, protože bez vás je celé snažení o ničem. My vám na oplátku dáváme to nejlepší, co v nás je. S maximálním nasazením, vyhecovaní a hlavně šťastní, že vidíme spřízněné duše do do vás sypeme hlava nehlava, jen ať vám v ten okamžik proudí endorfin v těle a nic jiného vás netíží. Koncerty nejsou jen o hudbě, jsou o potkávání lidí, seznamování, pokecání s kamarády. Proč sedět doma u fejsbuku nebo si jít ožírat tlamu jako každý druhý den v hospodě, když jsou i o hodně zábavnější alternativy? Přesně proto vás, opravdové fanoušky, lidi co se umí bavit, máme všechny tolik rádi, bez předsudků a výjimek, vy jste naše základna a opora v nejtěžších chvílích... Děkujeme, že při nás stojíte!