Neví-li někdo o čem je řeč, nechť napřed klikne sem a pak pokračuje ve čtení naší ankety.
http://www.metalopolis.net/art_downtown.asp?id=7147
Ve vyjádření Karla Balčiráka, šéfredaktora Sparku, bylo uvedeno, že by bylo vhodné „sestavit tabulku českých a slovenských kapel za posledních více než dvacet let historie časopisu a nevynechávat kolonku placená recenze a článek. Z ní by se mělo dát statisticky vyčíst, kolik kapel se tedy muselo ponížit a zaplatit za to, aby o nich Spark milostivě napsal.“ My jsme udělali něco podobného, oslovili jsme 50 českých kapel a tady máte jejich názory. Tedy ne všech oslovených, zareagovala jich necelá polovina, ale i tak jde o zajímavé čtení.
(Za)platili (byste si) jste si články v časopisu Spark? Je podle vás politika Sparku, kdy za 5000 Kč otiskne s kapelou rozhovor a vydá recenzi, aniž by tyhle články byly označeny slovem inzerce, přijatelná?
1000 BOMBS – Asura
Pokud jde čistě o pohled ze strany kapely, tak za sebe (a je to opravdu čistě můj názor) říkám velké NE. Pokud by šlo čistě o placenou inzerci, tedy reklamu (propagaci) na dílo - CD, LP, MC a podobně, tak nejsem proti. Jde o platbu za umístění na nějaké reklamní "ploše" a je jedno, jestli je to v časopise. Bilboard mně taky nikdo zdarma nedá. To je O.K. Pokud by se jednalo o placené články, kdy není nebo by nebylo jasně uvedeno, že se jedná o placenou věc, její NEoznámení je podvodem na fanoušcích. A s tímto nechci jako člověk, a ani jako kapela, nic mít. Takže to shrnu: Pokud nejsou články označeny slovem inzerce, reklama a všelijak podobně, je to opravdu nepřijatelné.
ASMODEUS – Miloš Bešta
Myslím, že mohu zcela jednoznačně říci, že jsme si s Asmodeem nikdy neplatili žádný prostor (a to ani inzertní) v jakémkoliv časopisu. Možná jsme ze staré školy, z doby, kdy se hudba i psaní o hudbě dělalo čistě z lásky, i když je nepopiratelné, že bez peněz to nelze. Ano, inzertní prostor k reklamě na třeba nové LP bychom si možná byli ochotni zaplatit, pokud bychom to uznali za vhodné. Ale v tom případě bychom usilovali o přední titulní stranu časopisu, aby to mělo nějaký význam. Nicméně bychom určitě zvážili, zda za to zaplatit třeba 20 a více tisíc. To už je hodně peněz a návratnost mizivá. Takže suma sumárum, kašlem na to. Pokud někdo chce napsat o Asmodeu článek nebo recenzi, nechť tak učiní z dobré vůle nebo ze sympatií či fanouškovství k danému žánru.
AVENGER – Rámus (IMPURITUM)
O této kauze slyším poprvé. Jak se říká, kde je poptávka, je i nabídka. Nedovedu si ale představit, že bysme za rozhovor měli platit. To už bysme si ho mohli celej připravit sami včetně otázek a domluvit se třeba s Johanem, aby se pod to podepsal, poslat někam prachy a máme vyhráno, budem na titulce!!!
Nemám problém zaplatit za jasně mířenou reklamu, x let jsme inzerovali festivaly atd. a nikdy nebyl problém se s vydavateli dohodnout. Platit ale za rozhovor? Je to hnus a to jak ze strany samotné kapely tak i konkrétního média. My jsme se AVENGER do podobné situace nikdy nedostali, nepotřebovali jsme to, nikdy jsme se nikomu nepodbízeli a rozhodně jsme nepotřebovali někoho "podplatit", aby se o nás pěkně psalo.
AVENGER – Honza Kapák (+ PANYCHIDA, IMPURITUM, MASTER´S HAMMER)
Neslyším o tomto jevu poprvé. Nedávno mi přišel v kopii poměrně rozhněvaný email od Honzy Vaňka panu Pařízkovi. Panychida v rámci propagace nové desky "Grief for an Idol" poslala promáč i na Spark, stejně jako na všechny ostatní tvrděrocková media v ČR. Pan Pařízek osobně odepsal a nabídl kapele propagační balíček za cenu 5000 Kč přesně tak, jak uvádí Metalopolis. Takže zaprvé - nejde o kachnu, tohle je realita. Za druhé - Honza ho poslal do prdele, že takové praktiky jsou minimálně v metalovém undergroundu nepřijatelné a nehodlá je jakkoliv akceptovat nebo na nich participovat. Za třetí - moje reakce byla: Ano, chápu. Je to šílenost. To už je fakt bahno. Kdybych ale byl manager Panychidy (což já teda naštěstí pro ně nejsem, hehe), nechal bych si to projít hlavou. 5000 Kč je částka neadekvátní službě, zkusil bych smlouvat. Někde kolem 1000 - 2000 Kč (tj. přepočteno na prodané nosiče cca. 10 ks) by to mohla být rozumná investice. Pokud vím, že Panychida dělá muziku celým srdcem a pokud jsem přesvědčený o tom, že jejich muzika má na to, aby oslovila široké spektrum fanoušků (dost možná i těch, co by jinak nějakou Panychidu nehledali a nepostrádali, protože ten styl třeba ani neznají nebo neposlouchají)... ve finále, možná proč ne. Pokud upřímně věřím v kvalitu nabízeného hudebního materiálu, využití jakékoliv rentabilní propagace není v konfliktu s mým svědomím.
Vadí ti marketing Sparku? OK, zařiď se podle toho. Pokud jsi čtenář, tak si ten časák jednoduše nekupuj (stejně jako já). Pokud jsi v kapele, máš přeci spoustu jiných možností jak se snažit zviditelnit, na co řešit nějakou korupci ve Sparku. Každého svobodná volba. Nevidim problém. Peníze vládnou světem, to přeci není nic nového.
AWRIZIS
Hudba je business jako každý jiný a metal není výjimkou. Pravidlo, že s penězi a kontakty zmůžeš vše tu platí dvojnásob, čehož jsou důkazem mnohé kapely. Tato pravidla a taktiky lze pozorovat už dlouhou dobu a bude to tak vždy, ať chceme nebo ne. K vašim otázkám: Nezaplatili, veškeré naše finance padnou na nezbytné věci jako je studio, zkušebna, benzín, struny atd. na tohle zkrátka nezbydou. (úsměv) Politika Sparku funguje u všech jiných medií ve všech státech, samozřejmě nesmíme zůstat pozadu. To bychom nebyli přece Češi.
CUTTERRED FLESH – Vitalij
V dnešní době je hromada kapel a medium jako je Spark, nebo kterékoliv jiné, nemůže zveřejňovat všechno. Je to dost sporná otázka, ale pokud chci udělat maximum pro propagaci své kapely, tak prostě ty peníze zaplatím. Je to jako v každém jiném podnikání, reklamní prostor něco stojí a je fuk jestli to nazveš slovem inzerce nebo nějak jinak. Spark v tomhle ohledu není zdaleka jediný… Takže pro mě je to v pořádku. Ale pokud časopis za peníze slíbí pozitivní recenzi apod., to už je totální hnus.
DARK GAMBALLE – 10
Za kapelu Dark Gamballe komunikuje se Sparkem náš vydavatel Tom Prek. Jeho prostřednictvím nám byla nabídnuta inzerce za 5000,- , která obsahovala čtvrtstránkovou reklamu na nové CD a nová trika, obsáhlý rozhovor a recenze byla samozřejmostí. Nám se cena inzerci a spol. zdála přijatelná, tak jsme ji využili. O ovlivňování recenze nepadlo ani slovo a přijde nám bezpředmětné o tom vůbec diskutovat. Nechť každý zváží své pro, proti. Na toto téma by šlo polemizovat mnoho hodin, ale na to není čas. Budeme raději makat ve zkušebně, abychom napsali tak pěkné písně, že nebude třeba platit za jejich adorování.
DYING PASSION – Standa
Mě osobně to nijak nepřekvapuje. V minulých letech dostat rozhovor ve Sparku bylo absolutně nemožné, pro kapelu jako je ta naše. Myslím, že za 15 let se to povedlo 2x a jednou z toho jako příloha Spike. Nyní v podstatě za směšnou částku nabízí 3-4 měsíční promo. Přeci jenom je to komerční časopis a něčím se živit musí, dnes už ta prodejnost asi není taková, navíc v ceně je i 1/4 stránka jako reklama na nové album, tour apod. U jiných časopisů se na takovou cenu nedostaneš. Na druhou stranu byl bych rád, kdyby se česká Hard & Heavy scéna více zviditelňovala. To jsou samí Brichtové, Křížci a jim podobní a takový běžný čtenář Spárku ani neví, že máme kapely jakou jsou Heiden, Forgotten Silence, Endless, Cales, SSOGE a spoustu dalších skvělých kapel.
EDAIN – Martin
Poskytování rozhovorů a recenzí za úplatu sice nesvědčí příliš lichotivě o pohnutkách autorů, ale snaha o zviditelnění je nedílnou součástí fungování kapely a to, že se z muzikantů místo tvůrců zajímavého obsahu stává v poslední době klientela reklamních služeb, jistě není vinou magazínu Spark. Navíc není neobvyklou praxí, že tištěná média poskytují prostor interpretům od společností, které si u nich zaplatí reklamu. Je pak těžké stanovit, kde je hranice mezi „přátelskou spoluprací“ a mrzkým byznysem, ergo inzercí. Osobně nicméně dávám přednost upřímnému zájmu redaktorů či fanoušků o svoji kapelu; u rozhovoru, za který jsem si zaplatil, bych si jako rocková hvězda vskutku nepřipadal.
FORGOTTEN SILENCE – Krusty
Pokud si dobře pamatuji, v roce 2006 jsme si ve SPARKu dvakrát platili inzerci, jednalo se o půlstránkovou celobarevnou reklamu k novému albu (tedy žádný byť jen minirozhovor). Podotýkám, že se tehdy jednalo o několikanásobně vyšší částku než zmiňovaných 5000,-. Tehdy šlo o klasickou reklamu a tedy i klasický obchod, kdy inzerent zaplatí prostor v časopise tomu vyhrazený. Bylo to naše rozhodnutí a nevidím v tom problém. Přiznám se, že taktéž nevidím nic do nebe volajícího na nabídce rozhovoru a recenze za zmiňovanou částku (kvalita a upřímnost rozhovoru je otázka druhá). Je to otázka nabídky a poptávky. Jakýkoliv prostor v jakémkoliv časopise má svoji cenu a pokud SPARK funguje jako běžná „firma“, je tento postup naprosto pochopitelný. Regulérně fungující časopis se musí řídit v první řadě poptávkou a teprve potom může psát (tedy propagovat) o méně atraktivních tématech (což začínající skupina prostě je) a své čtenáře „vychovávat“. Taková je realita. Je to myslím běžná praxe i ve spoustě jiných časopisů. Jakýkoliv článek v žánrovém časopise je svým způsobem reklama. Když UG kapela pošle svoje CD (nebo častěji i několik CD) s žádostí o recenzi… je v tom nějaký rozdíl? Pamatuji si, jak do německého LEGACY bylo s příslibem recenze vyžadováno zaslat 20 regulérních CD nosičů… Nebo si vezměme časopisy o hudebninách – tam se nemáme o čem bavit.
Tedy nevím čemu by pomohlo označení ve SPARKu, že tento a tento článek je inzerce. Inzerce je svým způsobem vše, co v tomto časopise najdeme a tak je třeba to brát. A řídit se vlastní inteligencí a názorem. A to, že ke speedmetalovému albu bude převelen redaktor - fanda speed metalu, beru jako celkem logické a fajn. Nebo by to měl recenzovat intelektuál s trikem třetiligového drone-ambientu z Mexika? Byla by recenze hodnotnější?
Já sám jsem předplatitelem SPARKu a sleduji jej od prvního č/b čísla. Nečtu v něm ani zdaleka vše, vybírám si pouze to pro mě zajímavé. Samozřejmě jsem si vědom, že jsou interpreti a hudební vydavatelství, která se na stránkách objevují podezřele a podivuhodně často (Nuclear Blast, Alfedus, Seven, Kreyson, Dymytry, Pragokoncert, Helloween, Manowar…), ale potom prostě obracím stranu, jelikož mě to nezajímá a často i otravuje. Respektuji tohle nutné a trapné zlo pro těch pár stran, které čtu s chutí.
Dnes bychom si reklamu ve SPARKu rozhodně nekupovali, minimálně už jen proto, že čtenáři SPARKu prostě nejsou naše cílová skupina a podobná reklamní akce by neměla pražádnou cenu. Ta částka by se dala použít lépe…
HEIDEN – Kverd
Placený reklamní rozhovor jsme za svoji kariéru dosud neabsolvovali, druhým dechem ale toto počínání nijak neodsuzuju. Je to všechno naprosto svobodná volba umělce, potažmo labelu, po jaké cestě se rozhodne jít. Neodsuzuju ani počínání SPARKu, byť je trochu divné, že zaplacený rozhovor není nijak odlišený od toho normálního. V mojí optice je to ale především plivanec v moři. Mám dojem, že na scéně se dějí mnohem a mnohem větší sračky a křivárny než fakt, že kapela dá peníze na svoji propagaci prostřednictvím rozhovoru. Kapely (labely, promotéři, ziny - dosaďte si libovolný člen) se šidí, pomlouvají, okrádají a poměřují v nesmyslnostech. Jsou tu tuny pohrdání, lži, kalkulu a kdybych hudbu nemiloval, dávno se na všechno vyseru. Optiku MP chápu, chtějí poukázat na problém, ale osobně bych asi nedělal z housenky ještě větší housenku.
INSANIA – Poly
Skoro nevím, co k tomu říct. Pochopitelně mi vadí, když si kapela může zaplatit pochvalnou recenzi (pokud je to tedy skutečně pravda). Ale stejně tak mi vadí festivaly, kde pořadatel chce po kapele, aby se
účastnila nějakých potupných klikacích soutěží na webu, vadí mi kapely, co se tváří jako rebelové a přitom nabádají fanoušky, ať jim posílají hlasy do Zlatého slavíka, vadí mi toho v dnešní době víc, a ani nemám chuť se o tom rozepisovat. Nicméně, hlavu vzhůru. Svět jde do hajzlu... ale my si s tím nějak poradíme.
ISACAARUM – F.C.
Za prvé je všeobecně špatně, že se časopisy musí (a to nejen SPARK) uchylovat k nabízení ploch a dalších služeb k reklamním účelům víc, než by bylo zdrávo. Nutno však podotknout, že je to legální. Z mého pohledu je to dáno především klesajícím zájmem lidí o tištěná média jako taková s obrovským boomem internetových zinů, webů, portálů, sociálních sítí a dalších elektronických médií v posledních letech, které vesměs ty samé služby poskytují ve většině případů zcela zdarma. Za druhé, když se člověk v pozici vydavatele časopisu chce tak nějak srovnat s dopady z bodu číslo jedna, tak proč kapelám tuto možnost zviditelnění se formou nějaké cílené propagace nenabídnout? Pomůže to časopisu i kapele. Navíc je to jen jedna z dalších možností, jak na kapelu upozornit a získat tak potencionální fanoušky. Nikdo to přece nikomu nenutí, je to zcela dobrovolné... Nemyslím si, že je nutné všude natvrdo psát, že "tento prostor si kapela XYZ zaplatila jako reklamní". Osobně v tom nevidím žádnou přidanou hodnotu ani pro kapelu, ani pro časopis, ani pro čitatele. Takže zaplacená upoutávka na desku v časopise? Proč ne... Zaplacený prostor v časopise na rozhovor k podpoře nové desky? Proč ne... Jen bych byl osobně dost opatrný s těmi recenzemi. Upřednostnění pořadí vydání recenze před dalšími stovkami nahrávek budiž. Ovšem napsání recenze, to by mělo být opravdu jen a jen o osobním pocitu recenzenta. A upřímně si ani nedokážu představit, jak by recenzent napsal a následně i před všemi obhájil recenzi s deseti hvězdičkami, když by se jednalo opravdu o nějakou s prominutím "sračku". Na toto téma však mohu zcela s čistým svědomím říct, že nám jako ISACAARUM vyšla recenze na CD WHORECRAFT ze strany SPARKU zcela dobrovolně, bez jakékoliv potřeby kohokoliv jakkoliv ovlivňovat, nedejbože uplácet. Přesně tak, jak uvedl v reakci na článek v METALOPOLISu p. Karel Balčirák, šéfredaktor SPARKU :-) :-)
MORGUE SON – Werlinga
Nikdy jsme si za rozhovor nebo recenzi neplatili a určitě to v dohledné době ani nehodláme udělat. Samozřejmě něco jiného je placená inzerce – inzertní plocha, stream desky atd... Osobně proti praktikám Sparku nic nemám, přece jen je to firma jako každá jiná, a tudíž je jasné, že chce vydělat pokud možno co nejvíce peněz. Že tyto články nejsou označeny názvem „inzerce“ je pochopitelné, protože která kapela by chtěla mít za 5000,- recenzi s nápisem „inzerce“ :D
Myslím, že se jen po dlouhé době opět vynořil nějaký „nešvar“, o kterém stejně všichni ví, že se děje, ale naráz je to ohromně populární věc k dohadům na sociálních sítích atd. Podle mě se na „scéně“ dějí mnohem horší věci než je obchodování s místem v časopise. Třeba už jen to, že je na denním pořádku si pozvat kapelu a potom jí nezaplatit.
NAURRAKAR – BMK
Zdar, jasně, že to není v pořádku. Když čtu recku (případně i na svoje album), tak chci vidět subjektivně-objektivní názor autora. Mechanicky určené zhodnocení alba je podvod na posluchačích a čtenářích. Navíc do toho jdou hovadské kapely, a to je to horší, že jsou „chválené“. No, my se s tím nikdy nesetkali, protože s těmihle časopisy nekomunikujeme… Chápu, že se dostaly do těchto kolejí, ale podplácení recenzí, zejména v metalu, je absurdní.
NOCTURNAL PESTILENCE – Alena
Z hlediska marketingu mi tento postup přijdu naprosto v pořádku a řada kapel si dnes platí reklamu na sociálních sítích či na BZ. Proč tedy nevyužít stejným způsobem i tištěný časopis? Placený prostor v časopise není třeba speciálně označit. Nevidím jediný důvod, proč by označený měl být. Ani z etického hlediska nejsem s tímto v žádném rozporu. Záleží přeci jen na rozhodnutí kapely, zda je ochotna tímto způsobem do marketingu zainvestovat. Nikdo není k žádné platbě nucen bez vlastního souhlasu.
PRVNÍ HOŘE – Milan Urza (+ SINUHET)
Bohužel to není jenom praktika Sparku, ale i některých ostatních tištěných časopisů. Takže Spark to schytal trochu nespravedlivě. Je to obecný fenomén téhle poněkud pokroucené doby - méně známé kapely si za pořádný peníz můžou koupit účinkování na festivalu, tvrdě se platí za rotaci v rádiu atd... a dělají to i časopisy. Mně se to nelíbí, ale co naděláme? Tohle bude pokračovat... v době, kdy prachy vládnou světem a dělají z lidí jenom vyprázdněný chodící pytle...
SIX DEGREES OF SEPARATION – Doctor
Proces zasílání všech našich alb na recenze byl vždy stejný pro všechna tištěná i netištěná média. CD bylo prostě zasláno buď na kontaktní adresu periodika, kde si ho už dále přerozdělili dle vlastního uvážení, nebo popřípadě po předchozí e-mailové komunikaci přímo na redaktora, který recenzi sepisoval.
Peníze za recenzi, případně rozhovor, od nás nikdo nikdy nechtěl. Pouze v případě alba „Of Us“ z roku 2010, které jsme si vydávali ve vlastní režii a pod vlastní hlavičkou, jsme si u Sparku zaplatili prostor (čtvrtstránku) pro reklamní grafiku.
Politika Sparku je podle mě v pořádku – nabízí za nijak horentní částku na svých stránkách prostor a možnost zviditelnění se i kapelám, které by se na ně za jiných okolností třeba dostávaly jen obtížně. Za uvedenou cenu mají pak možnost oslovit nebo dostat se do povědomí spousty lidí. Pokud jsou pak následná recenze a rozhovor vedeny nestranně a v rámci subjektivity objektivně (a ze svých zkušeností nemám ani u pranýřovaného Sparku dojem, že by tomu někdy bylo naopak), tak mi přijde nějaké označování takových článků jako inzerce zbytečné. Informačních kanálů je stejně dneska k dispozici tolik, že případná tendenčně vedená recenze by byla dříve nebo později stejně odhalena. Autor recenze by si poškodil své jméno a co hůř, jméno by si poškodil i Spark. Podle mě nafouknutá bublina.
TROLLECH – Morbivod (+ STÍNY PLAMENŮ, WAR FOR, WAR, UMBRTKA)
Čas od času se objevil ve Sparku rozhovor náležící některé s mých kapel/projektů, vždy to bylo z iniciativy redakce a o žádných penězích nebyla ani zmínka. Stejně tak v případě recenzí. Jinak je současná politika
Sparku čistě jejich věc, a taky věc těch kapel, co si to tedy takhle zaplatí. Pochopitelně pak ani jedna strana nechce, aby to bylo označeno jako inzerce. Však posluchač stejně nakonec pozná, co stojí za poslech a co ne.
http://www.metalopolis.net/art_downtown.asp?id=7147
Ve vyjádření Karla Balčiráka, šéfredaktora Sparku, bylo uvedeno, že by bylo vhodné „sestavit tabulku českých a slovenských kapel za posledních více než dvacet let historie časopisu a nevynechávat kolonku placená recenze a článek. Z ní by se mělo dát statisticky vyčíst, kolik kapel se tedy muselo ponížit a zaplatit za to, aby o nich Spark milostivě napsal.“ My jsme udělali něco podobného, oslovili jsme 50 českých kapel a tady máte jejich názory. Tedy ne všech oslovených, zareagovala jich necelá polovina, ale i tak jde o zajímavé čtení.
(Za)platili (byste si) jste si články v časopisu Spark? Je podle vás politika Sparku, kdy za 5000 Kč otiskne s kapelou rozhovor a vydá recenzi, aniž by tyhle články byly označeny slovem inzerce, přijatelná?
1000 BOMBS – Asura
Pokud jde čistě o pohled ze strany kapely, tak za sebe (a je to opravdu čistě můj názor) říkám velké NE. Pokud by šlo čistě o placenou inzerci, tedy reklamu (propagaci) na dílo - CD, LP, MC a podobně, tak nejsem proti. Jde o platbu za umístění na nějaké reklamní "ploše" a je jedno, jestli je to v časopise. Bilboard mně taky nikdo zdarma nedá. To je O.K. Pokud by se jednalo o placené články, kdy není nebo by nebylo jasně uvedeno, že se jedná o placenou věc, její NEoznámení je podvodem na fanoušcích. A s tímto nechci jako člověk, a ani jako kapela, nic mít. Takže to shrnu: Pokud nejsou články označeny slovem inzerce, reklama a všelijak podobně, je to opravdu nepřijatelné.
ASMODEUS – Miloš Bešta
Myslím, že mohu zcela jednoznačně říci, že jsme si s Asmodeem nikdy neplatili žádný prostor (a to ani inzertní) v jakémkoliv časopisu. Možná jsme ze staré školy, z doby, kdy se hudba i psaní o hudbě dělalo čistě z lásky, i když je nepopiratelné, že bez peněz to nelze. Ano, inzertní prostor k reklamě na třeba nové LP bychom si možná byli ochotni zaplatit, pokud bychom to uznali za vhodné. Ale v tom případě bychom usilovali o přední titulní stranu časopisu, aby to mělo nějaký význam. Nicméně bychom určitě zvážili, zda za to zaplatit třeba 20 a více tisíc. To už je hodně peněz a návratnost mizivá. Takže suma sumárum, kašlem na to. Pokud někdo chce napsat o Asmodeu článek nebo recenzi, nechť tak učiní z dobré vůle nebo ze sympatií či fanouškovství k danému žánru.
AVENGER – Rámus (IMPURITUM)
O této kauze slyším poprvé. Jak se říká, kde je poptávka, je i nabídka. Nedovedu si ale představit, že bysme za rozhovor měli platit. To už bysme si ho mohli celej připravit sami včetně otázek a domluvit se třeba s Johanem, aby se pod to podepsal, poslat někam prachy a máme vyhráno, budem na titulce!!!
Nemám problém zaplatit za jasně mířenou reklamu, x let jsme inzerovali festivaly atd. a nikdy nebyl problém se s vydavateli dohodnout. Platit ale za rozhovor? Je to hnus a to jak ze strany samotné kapely tak i konkrétního média. My jsme se AVENGER do podobné situace nikdy nedostali, nepotřebovali jsme to, nikdy jsme se nikomu nepodbízeli a rozhodně jsme nepotřebovali někoho "podplatit", aby se o nás pěkně psalo.
AVENGER – Honza Kapák (+ PANYCHIDA, IMPURITUM, MASTER´S HAMMER)
Neslyším o tomto jevu poprvé. Nedávno mi přišel v kopii poměrně rozhněvaný email od Honzy Vaňka panu Pařízkovi. Panychida v rámci propagace nové desky "Grief for an Idol" poslala promáč i na Spark, stejně jako na všechny ostatní tvrděrocková media v ČR. Pan Pařízek osobně odepsal a nabídl kapele propagační balíček za cenu 5000 Kč přesně tak, jak uvádí Metalopolis. Takže zaprvé - nejde o kachnu, tohle je realita. Za druhé - Honza ho poslal do prdele, že takové praktiky jsou minimálně v metalovém undergroundu nepřijatelné a nehodlá je jakkoliv akceptovat nebo na nich participovat. Za třetí - moje reakce byla: Ano, chápu. Je to šílenost. To už je fakt bahno. Kdybych ale byl manager Panychidy (což já teda naštěstí pro ně nejsem, hehe), nechal bych si to projít hlavou. 5000 Kč je částka neadekvátní službě, zkusil bych smlouvat. Někde kolem 1000 - 2000 Kč (tj. přepočteno na prodané nosiče cca. 10 ks) by to mohla být rozumná investice. Pokud vím, že Panychida dělá muziku celým srdcem a pokud jsem přesvědčený o tom, že jejich muzika má na to, aby oslovila široké spektrum fanoušků (dost možná i těch, co by jinak nějakou Panychidu nehledali a nepostrádali, protože ten styl třeba ani neznají nebo neposlouchají)... ve finále, možná proč ne. Pokud upřímně věřím v kvalitu nabízeného hudebního materiálu, využití jakékoliv rentabilní propagace není v konfliktu s mým svědomím.
Vadí ti marketing Sparku? OK, zařiď se podle toho. Pokud jsi čtenář, tak si ten časák jednoduše nekupuj (stejně jako já). Pokud jsi v kapele, máš přeci spoustu jiných možností jak se snažit zviditelnit, na co řešit nějakou korupci ve Sparku. Každého svobodná volba. Nevidim problém. Peníze vládnou světem, to přeci není nic nového.
AWRIZIS
Hudba je business jako každý jiný a metal není výjimkou. Pravidlo, že s penězi a kontakty zmůžeš vše tu platí dvojnásob, čehož jsou důkazem mnohé kapely. Tato pravidla a taktiky lze pozorovat už dlouhou dobu a bude to tak vždy, ať chceme nebo ne. K vašim otázkám: Nezaplatili, veškeré naše finance padnou na nezbytné věci jako je studio, zkušebna, benzín, struny atd. na tohle zkrátka nezbydou. (úsměv) Politika Sparku funguje u všech jiných medií ve všech státech, samozřejmě nesmíme zůstat pozadu. To bychom nebyli přece Češi.
CUTTERRED FLESH – Vitalij
V dnešní době je hromada kapel a medium jako je Spark, nebo kterékoliv jiné, nemůže zveřejňovat všechno. Je to dost sporná otázka, ale pokud chci udělat maximum pro propagaci své kapely, tak prostě ty peníze zaplatím. Je to jako v každém jiném podnikání, reklamní prostor něco stojí a je fuk jestli to nazveš slovem inzerce nebo nějak jinak. Spark v tomhle ohledu není zdaleka jediný… Takže pro mě je to v pořádku. Ale pokud časopis za peníze slíbí pozitivní recenzi apod., to už je totální hnus.
DARK GAMBALLE – 10
Za kapelu Dark Gamballe komunikuje se Sparkem náš vydavatel Tom Prek. Jeho prostřednictvím nám byla nabídnuta inzerce za 5000,- , která obsahovala čtvrtstránkovou reklamu na nové CD a nová trika, obsáhlý rozhovor a recenze byla samozřejmostí. Nám se cena inzerci a spol. zdála přijatelná, tak jsme ji využili. O ovlivňování recenze nepadlo ani slovo a přijde nám bezpředmětné o tom vůbec diskutovat. Nechť každý zváží své pro, proti. Na toto téma by šlo polemizovat mnoho hodin, ale na to není čas. Budeme raději makat ve zkušebně, abychom napsali tak pěkné písně, že nebude třeba platit za jejich adorování.
DYING PASSION – Standa
Mě osobně to nijak nepřekvapuje. V minulých letech dostat rozhovor ve Sparku bylo absolutně nemožné, pro kapelu jako je ta naše. Myslím, že za 15 let se to povedlo 2x a jednou z toho jako příloha Spike. Nyní v podstatě za směšnou částku nabízí 3-4 měsíční promo. Přeci jenom je to komerční časopis a něčím se živit musí, dnes už ta prodejnost asi není taková, navíc v ceně je i 1/4 stránka jako reklama na nové album, tour apod. U jiných časopisů se na takovou cenu nedostaneš. Na druhou stranu byl bych rád, kdyby se česká Hard & Heavy scéna více zviditelňovala. To jsou samí Brichtové, Křížci a jim podobní a takový běžný čtenář Spárku ani neví, že máme kapely jakou jsou Heiden, Forgotten Silence, Endless, Cales, SSOGE a spoustu dalších skvělých kapel.
EDAIN – Martin
Poskytování rozhovorů a recenzí za úplatu sice nesvědčí příliš lichotivě o pohnutkách autorů, ale snaha o zviditelnění je nedílnou součástí fungování kapely a to, že se z muzikantů místo tvůrců zajímavého obsahu stává v poslední době klientela reklamních služeb, jistě není vinou magazínu Spark. Navíc není neobvyklou praxí, že tištěná média poskytují prostor interpretům od společností, které si u nich zaplatí reklamu. Je pak těžké stanovit, kde je hranice mezi „přátelskou spoluprací“ a mrzkým byznysem, ergo inzercí. Osobně nicméně dávám přednost upřímnému zájmu redaktorů či fanoušků o svoji kapelu; u rozhovoru, za který jsem si zaplatil, bych si jako rocková hvězda vskutku nepřipadal.
FORGOTTEN SILENCE – Krusty
Pokud si dobře pamatuji, v roce 2006 jsme si ve SPARKu dvakrát platili inzerci, jednalo se o půlstránkovou celobarevnou reklamu k novému albu (tedy žádný byť jen minirozhovor). Podotýkám, že se tehdy jednalo o několikanásobně vyšší částku než zmiňovaných 5000,-. Tehdy šlo o klasickou reklamu a tedy i klasický obchod, kdy inzerent zaplatí prostor v časopise tomu vyhrazený. Bylo to naše rozhodnutí a nevidím v tom problém. Přiznám se, že taktéž nevidím nic do nebe volajícího na nabídce rozhovoru a recenze za zmiňovanou částku (kvalita a upřímnost rozhovoru je otázka druhá). Je to otázka nabídky a poptávky. Jakýkoliv prostor v jakémkoliv časopise má svoji cenu a pokud SPARK funguje jako běžná „firma“, je tento postup naprosto pochopitelný. Regulérně fungující časopis se musí řídit v první řadě poptávkou a teprve potom může psát (tedy propagovat) o méně atraktivních tématech (což začínající skupina prostě je) a své čtenáře „vychovávat“. Taková je realita. Je to myslím běžná praxe i ve spoustě jiných časopisů. Jakýkoliv článek v žánrovém časopise je svým způsobem reklama. Když UG kapela pošle svoje CD (nebo častěji i několik CD) s žádostí o recenzi… je v tom nějaký rozdíl? Pamatuji si, jak do německého LEGACY bylo s příslibem recenze vyžadováno zaslat 20 regulérních CD nosičů… Nebo si vezměme časopisy o hudebninách – tam se nemáme o čem bavit.
Tedy nevím čemu by pomohlo označení ve SPARKu, že tento a tento článek je inzerce. Inzerce je svým způsobem vše, co v tomto časopise najdeme a tak je třeba to brát. A řídit se vlastní inteligencí a názorem. A to, že ke speedmetalovému albu bude převelen redaktor - fanda speed metalu, beru jako celkem logické a fajn. Nebo by to měl recenzovat intelektuál s trikem třetiligového drone-ambientu z Mexika? Byla by recenze hodnotnější?
Já sám jsem předplatitelem SPARKu a sleduji jej od prvního č/b čísla. Nečtu v něm ani zdaleka vše, vybírám si pouze to pro mě zajímavé. Samozřejmě jsem si vědom, že jsou interpreti a hudební vydavatelství, která se na stránkách objevují podezřele a podivuhodně často (Nuclear Blast, Alfedus, Seven, Kreyson, Dymytry, Pragokoncert, Helloween, Manowar…), ale potom prostě obracím stranu, jelikož mě to nezajímá a často i otravuje. Respektuji tohle nutné a trapné zlo pro těch pár stran, které čtu s chutí.
Dnes bychom si reklamu ve SPARKu rozhodně nekupovali, minimálně už jen proto, že čtenáři SPARKu prostě nejsou naše cílová skupina a podobná reklamní akce by neměla pražádnou cenu. Ta částka by se dala použít lépe…
HEIDEN – Kverd
Placený reklamní rozhovor jsme za svoji kariéru dosud neabsolvovali, druhým dechem ale toto počínání nijak neodsuzuju. Je to všechno naprosto svobodná volba umělce, potažmo labelu, po jaké cestě se rozhodne jít. Neodsuzuju ani počínání SPARKu, byť je trochu divné, že zaplacený rozhovor není nijak odlišený od toho normálního. V mojí optice je to ale především plivanec v moři. Mám dojem, že na scéně se dějí mnohem a mnohem větší sračky a křivárny než fakt, že kapela dá peníze na svoji propagaci prostřednictvím rozhovoru. Kapely (labely, promotéři, ziny - dosaďte si libovolný člen) se šidí, pomlouvají, okrádají a poměřují v nesmyslnostech. Jsou tu tuny pohrdání, lži, kalkulu a kdybych hudbu nemiloval, dávno se na všechno vyseru. Optiku MP chápu, chtějí poukázat na problém, ale osobně bych asi nedělal z housenky ještě větší housenku.
INSANIA – Poly
Skoro nevím, co k tomu říct. Pochopitelně mi vadí, když si kapela může zaplatit pochvalnou recenzi (pokud je to tedy skutečně pravda). Ale stejně tak mi vadí festivaly, kde pořadatel chce po kapele, aby se
účastnila nějakých potupných klikacích soutěží na webu, vadí mi kapely, co se tváří jako rebelové a přitom nabádají fanoušky, ať jim posílají hlasy do Zlatého slavíka, vadí mi toho v dnešní době víc, a ani nemám chuť se o tom rozepisovat. Nicméně, hlavu vzhůru. Svět jde do hajzlu... ale my si s tím nějak poradíme.
ISACAARUM – F.C.
Za prvé je všeobecně špatně, že se časopisy musí (a to nejen SPARK) uchylovat k nabízení ploch a dalších služeb k reklamním účelům víc, než by bylo zdrávo. Nutno však podotknout, že je to legální. Z mého pohledu je to dáno především klesajícím zájmem lidí o tištěná média jako taková s obrovským boomem internetových zinů, webů, portálů, sociálních sítí a dalších elektronických médií v posledních letech, které vesměs ty samé služby poskytují ve většině případů zcela zdarma. Za druhé, když se člověk v pozici vydavatele časopisu chce tak nějak srovnat s dopady z bodu číslo jedna, tak proč kapelám tuto možnost zviditelnění se formou nějaké cílené propagace nenabídnout? Pomůže to časopisu i kapele. Navíc je to jen jedna z dalších možností, jak na kapelu upozornit a získat tak potencionální fanoušky. Nikdo to přece nikomu nenutí, je to zcela dobrovolné... Nemyslím si, že je nutné všude natvrdo psát, že "tento prostor si kapela XYZ zaplatila jako reklamní". Osobně v tom nevidím žádnou přidanou hodnotu ani pro kapelu, ani pro časopis, ani pro čitatele. Takže zaplacená upoutávka na desku v časopise? Proč ne... Zaplacený prostor v časopise na rozhovor k podpoře nové desky? Proč ne... Jen bych byl osobně dost opatrný s těmi recenzemi. Upřednostnění pořadí vydání recenze před dalšími stovkami nahrávek budiž. Ovšem napsání recenze, to by mělo být opravdu jen a jen o osobním pocitu recenzenta. A upřímně si ani nedokážu představit, jak by recenzent napsal a následně i před všemi obhájil recenzi s deseti hvězdičkami, když by se jednalo opravdu o nějakou s prominutím "sračku". Na toto téma však mohu zcela s čistým svědomím říct, že nám jako ISACAARUM vyšla recenze na CD WHORECRAFT ze strany SPARKU zcela dobrovolně, bez jakékoliv potřeby kohokoliv jakkoliv ovlivňovat, nedejbože uplácet. Přesně tak, jak uvedl v reakci na článek v METALOPOLISu p. Karel Balčirák, šéfredaktor SPARKU :-) :-)
MORGUE SON – Werlinga
Nikdy jsme si za rozhovor nebo recenzi neplatili a určitě to v dohledné době ani nehodláme udělat. Samozřejmě něco jiného je placená inzerce – inzertní plocha, stream desky atd... Osobně proti praktikám Sparku nic nemám, přece jen je to firma jako každá jiná, a tudíž je jasné, že chce vydělat pokud možno co nejvíce peněz. Že tyto články nejsou označeny názvem „inzerce“ je pochopitelné, protože která kapela by chtěla mít za 5000,- recenzi s nápisem „inzerce“ :D
Myslím, že se jen po dlouhé době opět vynořil nějaký „nešvar“, o kterém stejně všichni ví, že se děje, ale naráz je to ohromně populární věc k dohadům na sociálních sítích atd. Podle mě se na „scéně“ dějí mnohem horší věci než je obchodování s místem v časopise. Třeba už jen to, že je na denním pořádku si pozvat kapelu a potom jí nezaplatit.
NAURRAKAR – BMK
Zdar, jasně, že to není v pořádku. Když čtu recku (případně i na svoje album), tak chci vidět subjektivně-objektivní názor autora. Mechanicky určené zhodnocení alba je podvod na posluchačích a čtenářích. Navíc do toho jdou hovadské kapely, a to je to horší, že jsou „chválené“. No, my se s tím nikdy nesetkali, protože s těmihle časopisy nekomunikujeme… Chápu, že se dostaly do těchto kolejí, ale podplácení recenzí, zejména v metalu, je absurdní.
NOCTURNAL PESTILENCE – Alena
Z hlediska marketingu mi tento postup přijdu naprosto v pořádku a řada kapel si dnes platí reklamu na sociálních sítích či na BZ. Proč tedy nevyužít stejným způsobem i tištěný časopis? Placený prostor v časopise není třeba speciálně označit. Nevidím jediný důvod, proč by označený měl být. Ani z etického hlediska nejsem s tímto v žádném rozporu. Záleží přeci jen na rozhodnutí kapely, zda je ochotna tímto způsobem do marketingu zainvestovat. Nikdo není k žádné platbě nucen bez vlastního souhlasu.
PRVNÍ HOŘE – Milan Urza (+ SINUHET)
Bohužel to není jenom praktika Sparku, ale i některých ostatních tištěných časopisů. Takže Spark to schytal trochu nespravedlivě. Je to obecný fenomén téhle poněkud pokroucené doby - méně známé kapely si za pořádný peníz můžou koupit účinkování na festivalu, tvrdě se platí za rotaci v rádiu atd... a dělají to i časopisy. Mně se to nelíbí, ale co naděláme? Tohle bude pokračovat... v době, kdy prachy vládnou světem a dělají z lidí jenom vyprázdněný chodící pytle...
SIX DEGREES OF SEPARATION – Doctor
Proces zasílání všech našich alb na recenze byl vždy stejný pro všechna tištěná i netištěná média. CD bylo prostě zasláno buď na kontaktní adresu periodika, kde si ho už dále přerozdělili dle vlastního uvážení, nebo popřípadě po předchozí e-mailové komunikaci přímo na redaktora, který recenzi sepisoval.
Peníze za recenzi, případně rozhovor, od nás nikdo nikdy nechtěl. Pouze v případě alba „Of Us“ z roku 2010, které jsme si vydávali ve vlastní režii a pod vlastní hlavičkou, jsme si u Sparku zaplatili prostor (čtvrtstránku) pro reklamní grafiku.
Politika Sparku je podle mě v pořádku – nabízí za nijak horentní částku na svých stránkách prostor a možnost zviditelnění se i kapelám, které by se na ně za jiných okolností třeba dostávaly jen obtížně. Za uvedenou cenu mají pak možnost oslovit nebo dostat se do povědomí spousty lidí. Pokud jsou pak následná recenze a rozhovor vedeny nestranně a v rámci subjektivity objektivně (a ze svých zkušeností nemám ani u pranýřovaného Sparku dojem, že by tomu někdy bylo naopak), tak mi přijde nějaké označování takových článků jako inzerce zbytečné. Informačních kanálů je stejně dneska k dispozici tolik, že případná tendenčně vedená recenze by byla dříve nebo později stejně odhalena. Autor recenze by si poškodil své jméno a co hůř, jméno by si poškodil i Spark. Podle mě nafouknutá bublina.
TROLLECH – Morbivod (+ STÍNY PLAMENŮ, WAR FOR, WAR, UMBRTKA)
Čas od času se objevil ve Sparku rozhovor náležící některé s mých kapel/projektů, vždy to bylo z iniciativy redakce a o žádných penězích nebyla ani zmínka. Stejně tak v případě recenzí. Jinak je současná politika
Sparku čistě jejich věc, a taky věc těch kapel, co si to tedy takhle zaplatí. Pochopitelně pak ani jedna strana nechce, aby to bylo označeno jako inzerce. Však posluchač stejně nakonec pozná, co stojí za poslech a co ne.
