Poslední zastávka letošního Metal breath tour se konala v Plzni. A když v Plzni, tak kde jinde, než Pod lampou. Hned na začátku bych rád poznamenal, že se jednalo o akci naprosto skvělou. Spousta známých, super sestava kapel, slušná návštěvnost, distra, dobrý zvuk i pivo :o) Co víc si přát. Snad jen to, aby nepřišlo nedělní ráno?
Po mém příchodu do klubu až do 21h se zajímavé věci děly především na baru, ale po této hodině se konečně začalo něco dít i na pódiu. A to něco pochází z Tábora a jmenuje se to F.O.B. Jak je zvykem téhle trojky, vlítli na fans svojím thrash/death metalem jako velká voda a s elánem. Vážně těm mládencům závidím vitalitu :o) Klasicky se zahrálo z jejich CD Follow the instructions (The mask, Time ruins so slowly?) a na řadu opět přišlo několik novinek, jejichž název si samozřejmě nepamatuji, ale které zní skvěle. Nezbývá než opět zopakovat, že se je na co těšit. A já se těším. Srovnám-li mé poslední setkaní s touhle kapelou na festu Fit of rage v Plané, musím konstatovat, že v klubu je to mnohem větší jízda. Navíc se povedl zvuk, což byl na zmíněném festu ?eternal problem?.
Další na řadě byli AVENGER. Poprvé jsem je viděl s Honzou u kytary a s novým bubeníkem, kterému to šlapalo parádně. Jak poznamenal, teď už kytarista, Honza, konečně prý mají pořádnýho bubeníka :o) Ale Honza byl ve výborném rozmaru celý večer. Nedivím se mu. Také bych měl radost, když bych si místo Nektaru mohl dát Gambrinus :o) Škoda jen, že neměli nazkoušeno víc věcí. Ale tak jako vždy si Avenger odehráli svůj set s přehledem a předvedli věci ze všech svých CD. Takže kdo se těšil na Kořeny zla, Navždy proti, Godless, Až do morku kostí nebo Zlo, nenávist, válka, ten mohl být spokojen. Zvuk opět za jedna. Stejně jako set Avenger. Mám prostě pro ten jejich ?old school metal? slabost.
Po krátké přestávce už okupují pódium děčínští THE RAYS OF THE SUN, kterým letos u Metal breath vyšla novinka Living flowers gallery. Ještě než jsem odešel na koncert, jejich CD jsem si pustil. V hlavě mi začalo vrtat, koho že mi to pánové a dáma připomínají. Myslím hudebně :o) A pak jse procitl. Nikoho menšího, než moje megaoblíbené norské bohy In the woods. Tedy věci ze závěru jejich kariéry. Hlavně zabarvením zpěvákova hlasu, atmosférou, střídání ženského a mužského vokálu. No, z toho plyne, že se mi jejich set musel líbit :o) Naposledy jsem měl T.R.O.T.S. tu čest při jejich předskakování Rotting Christ a musím uznat, že udělali pořádný krok vpřed. Zajímavý mix doom metalu, rocku, alternativy?
Poslední kapelou letošního Metal breath tour se stali domácí SORATH. Musím napsat, že třebaže jsem je viděl už tolikrát, tohle vystoupení patřilo k jejich nejlepším. Hned od prvního kusu My last heraldic sign z poslední plackyVivimos en perpetua guerra to byl rachot. Celá kapela jela na plno. Hlavně basák Mark vskutku řádil, hrál, řval?. Ze zatím poslední desky se hrálo samozřejmě nejvíc. K předchozí jmenované ještě přidali The dream of victory, The fifth point, In the loathsome cradle of wicked christians, The sign of burn a Dreaming times. Fošna z roku 2000 s názvem Omnes dii gentium daemonia byla zastoupena dvojící Supreme cross a Chapel af abominations, Gnosis z roku 1997 pak skladbou Cries of churches. K velké radosti všech přítomných ale došlo i na mnohem větší vykopávky. Vždyť koncert Sorath bez White feebleness si neumím představit. Navíc když Vám je ještě věnován? :o) Z Matache chavala pak ještě v přídavku došlo i na Black to invisibility a v dalším, tentokráte posledním, na nejstarší Finish z dema Voices. Abych nezapomněl, přídavek první obstaral cover. Kdo háda Hypocrisy, hádá správně. Pod pódiem se v tu chvíli děly vskutku zajímavé věci. Tance tam provozované musí být Harapesovou noční můrou :o). Výborné vystoupení. Spokojená kapela se loučí a život se opět vrací tam, kde vše začalo. Tedy k baru.
Poslední zastávka tour se tedy povedla a co jsem se měl možnost bavit se s účastníky těch ostatních, zadařilo se i na ostatních. Takže velký dík všem kapelám, Pavlovi Maňasovi, Kuzmovi a všem ostatním, kteří se na něm podíleli. Uvidíme, jestli se dočkáme i příští rok. Snad ještě záverem pochválit výběr kapel. Super poskládaná směs toho našeho ?metálu?, kde si musel vybrat každý.
