Konečně se dědové a jejich synové či vnuci dočkali a heavy metalové kombo, které již 30 let brázdí divoké vody svižného rocku, dorazilo v ucelené sestavě do Prahy. Už asi stárnu a tak jsem kotel vyměnil za pohodlnou sedačku na tribuně přímo naproti pódiu. A vyplatilo se. Do slušně zaplněných prostor to skorem přesně na čas začla tlačit partička SOULFLY. I přes obrovské nasazení si ale jen velmi pomalu získávala přízeň většiny publika. Nicméně při peckách z dob sepulturovských se hladina lidských těl již pěkně vlnila. Po 30. minutách však začla nudit a zde byla evidentně vidět mezera, která vznikla absencí 2. předkapely Annihilator, kteří měli údajně problémy na hranicích. Soulfly tedy dostali dalších 30 minut k dobru, kdy Max zahrál i na různá udělátka z pralesa, ale ani to nepřibarvilo nudnou šeď a byl jsem i celkem rád, když nastalo loučení a poslední písnička.
Nezbytná přestavba a za zvuků 1. The Hellion se okovaní dědci JUDAS PRIEST hrabou na scénu. Následuje 2. Electric Eye a už se třepe hlavama a hrozí rukou jak o život. V obrovském oku nad bicí soupravou se zjevuje Rob Halford a jeho zpěv prořezává vzduch silou kvílejícího rozbrusu. Dokonalý zvuk a efekty ještě přibarvuje dobrá choreografie a tak se při další pecce 3. Metal Gods může zdát, že Rob uděluje fanouškův lekci krok sun krok ? 2 dopředu 1 zpátky. Rozepisovat se o kytarovém duu Tipton/Downing asi nemá vůbec cenu a stejně tak Praha nezměnila statického Iana Hilla, třepající pouze svojí prořídlou kšticí. Následující songy znějí v tomto pořadí 04. Heading Out to the Highway, 5. The Ripper, 6. Touch of Evil, kde teda Robův hlas opravdu zabíjel, 7. The Sentinel, 8. Turbo Lover, 9. Victim of Changes, 10. Diamonds and Rust, 11. Breaking the Law, 12. Beyond the Realms of Death, 13. The Green Manalishi, pecka 14. Painkiller vyzněla poněkud rozpačitě a po konzultaci s kámošem jsme se shodli, že byla nějaká pomalá :-(
Pánové se odporoučeli, aby se vzápětí vrátili na nezbytné přídavky v podobě 15. Hell Bent For Leather, kdy se Rob nechal dotlačit na podium, jak jinak než na harleji a celý tento flák odzpíval v poloze jedoucího jezdce. 16. Living After Midnight, 17. United a18. You Got Another Thing Dominy byly už jen pověstné třešničky na dortu. Závěrečné ovace a konec.
PS: na koncertě byl i božský Karel Gott!!!!!!
