KRESTA – Deliberate Offence

Jméno českého muzikanta, již dlouhé roky ovšem žijícího v německém Mnichově, Petra (Petera) Kresty povětšinou asi nebude našim běžným čtenářům příliš známé (stejně tak, jako mě, než se mi do rukou – díky kolegovi z jednoho nejmenovaného konkurenčního periodika – dostala tato nahrávka), za což nepochybně může i poměrně malá propagace a koncertní činnost v Petrově rodné zemi. A i proto, aby se to změnilo trochu k lepšímu je tu tento článek (úsměv).

Jak jsem už napsal, jméno Kresta nebude fanouškům v našich končinách příliš známé, takže asi málokdo si nějak konkrétně při jeho vyslovení dokáže vybavit, jakou muziku za ním vlastně očekávat. O to příjemněji však CD nazvané "Deliberate Offence" (autorem veškeré hudby a textů je sám Petr) posluchače překvapí a to pak pochopitelně především ty, kteří jsou milovníky chytlavého melodického hard rocku s kořeny někde v 80 letech, jímž je tato nahrávka doslova nabitá. Album je, řekl bych takovou směsící rychlejších skladeb (mám na mysli rychlejších v rámci daného stylu, žádný zběsilý úprk) namátkou můžu vybrat třeba dvojku „Carry On“, trojku „Deep In Your Heart“ (pro mě vůbec nejlepší song z celé třináctipísňové kolekce) pátou „Strange Eyes“ nebo předposlední „Ay Way Out“ a hodně výrazných baladických věcí, jako je krásně procítěná čtyřka „Down“ (v té můžeme například slyšet kytarové sólo od citronovského Jardy Bartoně), šestka „Lost Without You“ (perfektní akustický úvod) nebo devítka „Older“. Celé CD však působí naprosto nádherným kompaktním dojmem a alespoň z mého pohledu na něm nenacházím žádné výrazně slabší místo, naopak bych řekl, že se jedná o materiál na světové úrovni, k čemuž výrazným dílem přispívá jednak výborná produkce pod taktovkou dalšího muže s českými kořeny Jana Němce (ze spousty jeho prací vybírám například podíl na úspěchu debutového CD skupiny Kreyson), v jehož Hannoverském studiu Magic Minds Music nahrávka vznikla a taktéž výkon zpěváka a klávesisty Oswalda „Ossyho“ Pfeifera. Celé mi to místy evokuje hudbu takových velikánů scény, jakými jsou David Coverdale nebo Don Dokken se svými kapelami.

Možná, že vás k této desce zavede třeba i poměrně netradiční, nepřehlédnutelný obal, ze kterého na nás všechny kouká žába. Takže až ji někde v záplavě dalších CD uvidíte, neváhejte a berte, tentokráte se za ní totiž neskrývá zakletá princezna (smích), nýbrž naprosto špičková muzika!