Rok se s rokem sešel a nastal čas opět oprášit jeden z významných putovních folk metalových svátků, Samhainfest, kterým se tradičně loučíme s teplým počasím. Stejně jako loni navštívil dvě největší města České republiky, minulý rok zazářila hvězda kapelám NOTHGARD (Ger), BREZNO (Slo), HAKKA MUGGIES, DICK O´BRASS a CRUADALACH. Ale ani letošní ročník rozhodně nebyl o nic ochuzen. Favál music cirkus se mi poslední dobou stává druhým, alternativním domovem, díky skvělým akcím, jež hostí. I tentokrát jsem dorazila poctivě na začátek akce, aby mi ani sebemenší část večera nezmizela v propadlišti dějin. Usazena jsem jen pozorovala pomalé a rozpačité zaplňování klubu před vystoupením první kapely večera. Snad mohl za to státní svátek, který připadl právě na tento den?
Zadul svěží polský vítr a do uší se nám počala linout hudba inspirovaná starými lidovými písněmi se středověkým nádechem a tradičním folklórním zpěvem. Svým medieval folkem nás potěšili všestranní hudebníci PERCIVAL. Zvuky minulosti byly oživeny roztodivnými nástroji, některými i pro současného člověka neidentifikovatelnými (flétny, byzantská lyra, buben z kozí kůže...). Vše bylo doplněno tradičními oděvy. Tento set byl opravdovým potěšením uší labužníků, sladěné vokály jen dokreslily už tak pozoruhodné vystoupení, při kterém se sál začal pozvolna plnit. Jako by magická moc časů dávno minulých povolala návštěvníky do klubu.
Následně se nás pokusily ožehnout plameny pekelné a to za pomoci smyčcového pekla v podání brněnských CLAWED FOREHEAD. Ve složení dvě violoncella, housle, kontrabas a bicí s občasnou pomocí violy da gamba a vokálů nás hudba zavedla opět do jiného světa. Ač jsem jejich set slyšela již na Waiting for the Winter, i tak na mě čekalo překvapení v podobě zařazení jiných skladeb, například cover verze hitu od Muse. Nemohla však opět chybět dech beroucí Ohne Dich od Rammstein za skvělé hlasové podpory Frgala a přídavek v podobě skladby od Apocalypticy. Zdá se, že se dnes večer u mě vybudovala jedna z dalších hudebních závislostí.
Společně s přibývajícími návštěvníky připlouvají také dávné legendy, jež obsahují nejen mysticismus a spiritualismus, ale také běžné lidské problémy. Za zvuků violoncella a houslí se dostáváme až ke kořenům středověku, zazněly dudy, šalmaje, zobcové flétny... Na pódium vtrhl osmičlenný klan z Prahy, CRUADALACH. Za mohutné podpory fanoušků a neuvěřitelně živelného vystoupení frontmana se klubem nesla hudba, která je inspirovaná folklórem, středověkou hudbou, ale i takovými styly jako jsou punk a hardcore. Rozhodně pro mě tato kapela není neznámou a moje první zkušenost s nimi byla vysoce pozitivní, i když teď se mi zdá, že nějak přitvrdili. Líbivá show se však konala i tentokrát. Součástí byl také křest debutového alba Lead – Not Follow, které vyjde pod vydavatelstvím Black Bards čtvrtého listopadu letošního roku. Jeho křtění se ujal Filippo z Krampus, dalšími překvapeními v podobě hostů bylo vystoupení ex - zpěvačky ze Stribog. Mým uším však jako vždy nejvíce z celého setu seděla skladba Pramen Epony, která je již velkým hitem a to i podle reakce posluchačů.
Svůj folk – death metal nám dovezla až ze sluncem prozářené Itálie osmičlenná kapela KRAMPUS. Smršť folkových melodií, ve kterých hlavní roli hrají dudy, flétny, vhistle, housle, irský bouzouiki stejně tak jako agresivní kytary, drsný vokál a melodická vsuvka kláves, mě zarazila do země. Texty jsou velice inspirativní, jelikož vyzdvihují mimo legend a mýtů také současné problémy a apelují za uchování panenskosti přírody pro blaho člověka. Peklo nás opět navštívilo pod taktovkou ukázkového growlu Filippa, avšak čisté vokály bych pro příště vynechala. Citlivějším jedincům uši opouštěly hlavový prostor a utíkaly jako dezertéři z války.
Úžasnou a mrazivou tečku za dnešní hudební produkcí měli na svědomí opět polští PERCIVAL SHUTTENBACH. S razancí byly nástroje zapojeny do elektřiny a pro mě začal největší zážitek dnešního večera. Staří bohové ožívají, když bubny potažené kozí kůží zaduní a řezavý ženský zpěv vám zmrazí krev v žilách. Tradiční písně dostaly nový metalový kabátec, ale zařazena byla také originální tvorba. V ní si můžete všimnout i prvků jazzu. Pohanská tématika prostoupila celý sál a jednoznačně vyvrcholila při písni Satanismus, ve které předvedla své dokonalé hlasové mistrovství Joanna Lacher, která mi hlasově připomínala Doro Pesch.
Letošní ročník skončil a po čase se možná stane i z něj opěvovaná legenda... Venku se ochladilo, až dech zamrzal u úst, když jsme se rozcházeli do svých domovů... Snad v osudu jest psán další ročník Samhainfestu. Slava, slava, slava!!! folk metalu...
Za poskytnuté fotografie děkuji Zdeňku Vládkovi
(http://www.facebook.com/media/set/?set=a.2211642810606.2110157.1233572643&type=1)
a Martinu Matuškovi
(http://mattabongo.rajce.idnes.cz/Samhainfest_Brno_28.10.2011_Faval/)
Zadul svěží polský vítr a do uší se nám počala linout hudba inspirovaná starými lidovými písněmi se středověkým nádechem a tradičním folklórním zpěvem. Svým medieval folkem nás potěšili všestranní hudebníci PERCIVAL. Zvuky minulosti byly oživeny roztodivnými nástroji, některými i pro současného člověka neidentifikovatelnými (flétny, byzantská lyra, buben z kozí kůže...). Vše bylo doplněno tradičními oděvy. Tento set byl opravdovým potěšením uší labužníků, sladěné vokály jen dokreslily už tak pozoruhodné vystoupení, při kterém se sál začal pozvolna plnit. Jako by magická moc časů dávno minulých povolala návštěvníky do klubu.
Následně se nás pokusily ožehnout plameny pekelné a to za pomoci smyčcového pekla v podání brněnských CLAWED FOREHEAD. Ve složení dvě violoncella, housle, kontrabas a bicí s občasnou pomocí violy da gamba a vokálů nás hudba zavedla opět do jiného světa. Ač jsem jejich set slyšela již na Waiting for the Winter, i tak na mě čekalo překvapení v podobě zařazení jiných skladeb, například cover verze hitu od Muse. Nemohla však opět chybět dech beroucí Ohne Dich od Rammstein za skvělé hlasové podpory Frgala a přídavek v podobě skladby od Apocalypticy. Zdá se, že se dnes večer u mě vybudovala jedna z dalších hudebních závislostí.
Společně s přibývajícími návštěvníky připlouvají také dávné legendy, jež obsahují nejen mysticismus a spiritualismus, ale také běžné lidské problémy. Za zvuků violoncella a houslí se dostáváme až ke kořenům středověku, zazněly dudy, šalmaje, zobcové flétny... Na pódium vtrhl osmičlenný klan z Prahy, CRUADALACH. Za mohutné podpory fanoušků a neuvěřitelně živelného vystoupení frontmana se klubem nesla hudba, která je inspirovaná folklórem, středověkou hudbou, ale i takovými styly jako jsou punk a hardcore. Rozhodně pro mě tato kapela není neznámou a moje první zkušenost s nimi byla vysoce pozitivní, i když teď se mi zdá, že nějak přitvrdili. Líbivá show se však konala i tentokrát. Součástí byl také křest debutového alba Lead – Not Follow, které vyjde pod vydavatelstvím Black Bards čtvrtého listopadu letošního roku. Jeho křtění se ujal Filippo z Krampus, dalšími překvapeními v podobě hostů bylo vystoupení ex - zpěvačky ze Stribog. Mým uším však jako vždy nejvíce z celého setu seděla skladba Pramen Epony, která je již velkým hitem a to i podle reakce posluchačů.
Svůj folk – death metal nám dovezla až ze sluncem prozářené Itálie osmičlenná kapela KRAMPUS. Smršť folkových melodií, ve kterých hlavní roli hrají dudy, flétny, vhistle, housle, irský bouzouiki stejně tak jako agresivní kytary, drsný vokál a melodická vsuvka kláves, mě zarazila do země. Texty jsou velice inspirativní, jelikož vyzdvihují mimo legend a mýtů také současné problémy a apelují za uchování panenskosti přírody pro blaho člověka. Peklo nás opět navštívilo pod taktovkou ukázkového growlu Filippa, avšak čisté vokály bych pro příště vynechala. Citlivějším jedincům uši opouštěly hlavový prostor a utíkaly jako dezertéři z války.
Úžasnou a mrazivou tečku za dnešní hudební produkcí měli na svědomí opět polští PERCIVAL SHUTTENBACH. S razancí byly nástroje zapojeny do elektřiny a pro mě začal největší zážitek dnešního večera. Staří bohové ožívají, když bubny potažené kozí kůží zaduní a řezavý ženský zpěv vám zmrazí krev v žilách. Tradiční písně dostaly nový metalový kabátec, ale zařazena byla také originální tvorba. V ní si můžete všimnout i prvků jazzu. Pohanská tématika prostoupila celý sál a jednoznačně vyvrcholila při písni Satanismus, ve které předvedla své dokonalé hlasové mistrovství Joanna Lacher, která mi hlasově připomínala Doro Pesch.
Letošní ročník skončil a po čase se možná stane i z něj opěvovaná legenda... Venku se ochladilo, až dech zamrzal u úst, když jsme se rozcházeli do svých domovů... Snad v osudu jest psán další ročník Samhainfestu. Slava, slava, slava!!! folk metalu...
Za poskytnuté fotografie děkuji Zdeňku Vládkovi
(http://www.facebook.com/media/set/?set=a.2211642810606.2110157.1233572643&type=1)
a Martinu Matuškovi
(http://mattabongo.rajce.idnes.cz/Samhainfest_Brno_28.10.2011_Faval/)
