V pořadí již třetí akci pod hlavičkou DéPéHá Prodakšn uspořádala trojice nadšených metalových „skoro veteránů“ (velký úsměv). Tentokrát se koncert nesl v multižánrové rovině. Zahrály čtyři kapely, z nichž každá je stylově úplně někde jinde, a tak si na chuť přišli fans libující si v HC, black metalu, thrash metalu a moderní formě metalu. Obavy z toho, že ve Strakonicích je populární především HC, a tím by mohla utrpět návštěvnost, se naštěstí nevyplnily, a tak všechny kapely byly důstojně přijaty a odměněny potleskem.
Večírek, se zpožděním, odstartovali místní OVERSIGHT. Ti vzdávají poctu poctivému hardcore v jeho ranné zaoceánské podobě. Zpěvákovo triko Agnostic Front, nebo basákova kšiltovka Suicidal Tendencies hovoří jasnou řečí. Od natočení loňského EP, které není špatnou záležitostí, přibyl do sestavy druhý kytarista. Nevím, zda-li je to právě doplěním sestavy, ale nyní Oversight do svého výrazu míchají oproti starší tvorbě o něco víc moderních kytarových pasáží. Osobně jsem ocenil hlavně věci ze zmiňovaného EP, které na živo fungovaly celkem solidně. Rozjezd proběhl slušně, místní fans sice jen přihlíželi, ale zřejmě se šetřili, na to co mělo teprve přijít.
Přehoďme výhybku z HC rovnou do kanálu a plzeňských stok. Morbivodova družina s nezbytným war paintem rozpoutala ve Strakonicích peklo. Nečekaně velké množství tance chtivých hrozičů se pod pódiem parádně vyřádilo. A měli k tomu pádný důvod, STÍNY PLAMENŮ tento večer doslova krájely. Letos jsem je viděl už potřetí a musím s radostí konstatovat, že tohle byl od nich suverénně nejlepší set. Kapela byla evidentně v dobré pracovní náladě a nadmíru hovorný Morbivod nám vyrazil doslova dech svým vtipným komentářem na téma gumovky, které jako jediný z kytarové sekce postrádal. Důkaz, že je opravdu neměl, je zde. Další specialitkou strakonického vystoupení bylo zařazení skladby Slunce z repertoáru Umbrtky, písně to ryze black metalové a tudíž do playlistu zcela zapadající. Sečteno podtrženo, výborně hrající kapela, povedený zvuk a pařící kotel, to vše patřilo k vrcholům večera. A jestli byl během večera v klubu přítomný nějaký jehovista, tak cestou domů pravděpodobně shořel nebo alespoň spadl do Otavy. Však ono se to vyčistí, ale bude to dost práce.
Že kdysi existoval nějaký ASSESOR jsem loni ještě netušil, ale v létě jsem ASSESSOR s lehce upraveným názvem viděl dvakrát a tak potřetí už jsem věděl, o co teda jde. Na to, abych si je v jejich rozpuku pamatoval, jsem moc mladej a tak tady nebudu psát jak jsem šťastnej, že se vrátili. Nicméně musím uznat, že když vidím jak sympaťák s úsměvem na tváři seká poctivé thrash riffy na svou žlutočernou kytaru (Jarda Pracna), a zpěvák (Michal Roháček) i přes svá teatrální metalové gesta svou muzikou žije, nezbývá než uznat, že koncert se jim vydařil. Střídání starších věcí a těch nových, co vyjdou na jaře na nové desce, bylo plynulou záležitostí, i když samozřejmě největšího ohlasu se Assessoru dostalo při hitu Invaze. Nejen old scholl thrashers se bavili jak na pódiu tak i pod ním.
F.O.B. neměli jednoduchou pozici. V pokročilé noční hodině začínat hrát a zároveň uzavírat akci není žádný med, navíc dost lidí se rozuteklo do hajan. Ti, kteří zůstali, měli vysokou hladinu alkoholu v krvi, a ti co nechlastali, tak byli ospalí a unavení (já). Kapela patřící ke špičce domácí tvrdě metalové moderní scény zaujala svými kompozicemi a slušným tahem na bránu. Ovšem největší síla se koncentrovala ve zpěvákovi Márovi. Vizuálně to zajímavá osoba, která není na pódiu jenom na parádu, ale má i co nabídnout po vokální stránce. Několik hrozičů vydrželo pod pódiem až do úplného konce a dočkali se tak závěrečného coveru od Motörhead.
A to bylo vše přátelé. Akce se vyvedla víc než dobře. Kapely zahrály opravdu výborně, zvukař měl evidentně svůj den a fanoušci udělali správnou koncertní atmosféru. Velice slušná návštěvnost slibuje, že v pořadí čtvrté Peklo se co nevidět určitě uskuteční.
Celá galerie je na stránkách Photomusic.cz http://www.photomusic.cz/report/748-peklo-nad-otavou-3.html
