V sobotu 17. září se konalo již 34. pokračování dnes již kultovního festivalu pod patronací slavného vojevůdce Jana Žižky, který má s Táborem leccos společného. Pořádající kapela F.O.B. připravila slibně se jevící program a tak jsem si řekl, že Palcát bude dobrá volba.
Hned na začátku jsem se dozvěděl, že kapela Insane nevystoupí, protože na cestě se jím "vysralo auto" a zůstali v Prostějově. Na vystoupení první kapely se tímto pádem čekalo tři čtvrtě hodiny, aby byl srovnán harmonogram. Ale v dobrém klubu to ani nevadilo, vše se dalo v pohodě okouknout, podívat se na merch, dalo se jedno pivo navíc, nebylo kam spěchat... Kromě kapely Insane také nevystoupili The Blackstone Chronicles (nemocný zpěvák) a nedorazil One-man show Ancient Necropsy z Kolumbie (nevystaveno vízum). Potom už vše téměř do minuty klapalo podle upraveného (oficiálního) programu.
Pražští SELF DEFENCE rozjeli festival velmi slušně a vynahradili počáteční zpoždění. Metalcore/crossoverová partička se s pozicí první kapely vypořádala se ctí, nicméně příliš zvědavců se jí pod pódium přilákat nepodařilo.
O poznání vstřícnějšího přijetí se dočkali slovenští SUBURBAN TERRORIST, kteří měli „na svědomí“ první mosh. Slovenská parta sází na deathmetalové rubanice, nechybí ani melodické vyhrávky… Momentálně kapela představuje nové skladby, pro které hledá vydavatele.
Občas se i na metalových akcích najde někdo, kdo vyvolá úsměv (v dobrém slova smyslu), aniž by hrábl do strun. Takoví byli i maníci v šortkách, žabkách a jeden dokonce v růžovém tričku, takoví byli CINZANA BIANCA. Smrtelná kombinace slunce A pláže z Baywatch (nebo Brna – úsměv)? Smrtelná kombinace death metalu a popíku? Oboje je pravda.
Cestou do Tábora jsem poslouchal novinkové album Na zrcadlech lží, které nedávno vypustila MATER MONSTIFERA prostřednictvím magazínu Pařát. Třetí parta, na kterou jsem byl hodně zvědavý a kvůli které jsem Žižku navštívil. Jihočeši s Pražákem u mikrofonu odvedli velmi slušný výkon, melodický atmosférický black metal s klávesami a se spoustou chytlavých melodií se po právu dočkal vřelého přijetí. Na závěr zazněla hitovka Beletseri.
Přijel jsem hlavně na F.O.B. a FLESHLESS, kteří beze zbytku splnili moje očekávání. První se na scéně objevili domácí F.O.B. se svým nekompromisním deathcorem a výborným zpěvákem Márou, který exceluje na nové fošně Tomorrow's Fires. Samozřejmě domácí kapela je domácí a bylo to pořádně v kotli znát, moshing jak prase.
Bezmasí tento rok cestují s albem Slaves of the God Machine, které se opravdu povedlo, jak po hudební stránce, tak obal (a potvrzuji slova různých recenzentů – přesně takhle má vypadat digipack). Peklo, které rozpoutali pod podiem a na podiu (skákací maratón) F.O.B., dokázali FLESHLESS udržet ve varu. Letitá kapela ubrala grindových ingrediencí a těžiště své tvorby přesunula k death metalu, ale to není na závadu, spíše naopak, melodické vsuvky působí jako vítané zpestření. A Vláďa je prostě šílený (úsměv).
Další v pořadí, Němci NECROMORPH v tom pokračovali dál, ale bylo znát, že atmosféra, jaká byla u předchozích dvou kapel, trochu opadla. Dobrý výkon, ale konec byl takový neukončený, useknutý, ukecaný. Mimochodem tito death/grind maniaci fungují již od poloviny 90. let, ale až v tomto roce vydali první full CD Grinding Black Zero.
Předposlední kapelu, ASYNTHETIC z Prahy, jsem si poctivě poslechl, a ujistil se, že trochu zklidnění neuškodí. Náhrada za odpadlíky o sobě na BZ píše, že hraje progresivní metal a něco na tom asi bude.
Myslel jsem, že nej jsou již za mnou, ale nastoupila čtvrtá skupina, na kterou jsem byl také moc zvědav. GUATALAX. Kapela k posrání (smích). Pořádný kotel a nejvíc skokanů. Kdo zná nebo zde byl, tak ví, jaké má kapela úchylky a jak veselé názvy songů. Jeden příklad za všechny – Šťourání v kaďáku heverem z týráku, samozřejmě z letošního jejich prvního CD Shit Beast. Super zakončení festivalu v pokakaných oblečcích a s nelidským řevem principála Matyho.
Kvalitní muzika (a pak že v ČR nejsou dobrý skupiny), výborný klub a příjemné prostředí, to jsou mé hlavní dojmy z návštěvy Tábora. Tak, jak to na každé festivalové akci bývá, něco mě bavilo hodně, něco o trochu míň, ale v žádném případě jsem se na Vraždícím palcátu nenudil.
Hned na začátku jsem se dozvěděl, že kapela Insane nevystoupí, protože na cestě se jím "vysralo auto" a zůstali v Prostějově. Na vystoupení první kapely se tímto pádem čekalo tři čtvrtě hodiny, aby byl srovnán harmonogram. Ale v dobrém klubu to ani nevadilo, vše se dalo v pohodě okouknout, podívat se na merch, dalo se jedno pivo navíc, nebylo kam spěchat... Kromě kapely Insane také nevystoupili The Blackstone Chronicles (nemocný zpěvák) a nedorazil One-man show Ancient Necropsy z Kolumbie (nevystaveno vízum). Potom už vše téměř do minuty klapalo podle upraveného (oficiálního) programu.
Pražští SELF DEFENCE rozjeli festival velmi slušně a vynahradili počáteční zpoždění. Metalcore/crossoverová partička se s pozicí první kapely vypořádala se ctí, nicméně příliš zvědavců se jí pod pódium přilákat nepodařilo.
O poznání vstřícnějšího přijetí se dočkali slovenští SUBURBAN TERRORIST, kteří měli „na svědomí“ první mosh. Slovenská parta sází na deathmetalové rubanice, nechybí ani melodické vyhrávky… Momentálně kapela představuje nové skladby, pro které hledá vydavatele.
Občas se i na metalových akcích najde někdo, kdo vyvolá úsměv (v dobrém slova smyslu), aniž by hrábl do strun. Takoví byli i maníci v šortkách, žabkách a jeden dokonce v růžovém tričku, takoví byli CINZANA BIANCA. Smrtelná kombinace slunce A pláže z Baywatch (nebo Brna – úsměv)? Smrtelná kombinace death metalu a popíku? Oboje je pravda.
Cestou do Tábora jsem poslouchal novinkové album Na zrcadlech lží, které nedávno vypustila MATER MONSTIFERA prostřednictvím magazínu Pařát. Třetí parta, na kterou jsem byl hodně zvědavý a kvůli které jsem Žižku navštívil. Jihočeši s Pražákem u mikrofonu odvedli velmi slušný výkon, melodický atmosférický black metal s klávesami a se spoustou chytlavých melodií se po právu dočkal vřelého přijetí. Na závěr zazněla hitovka Beletseri.
Přijel jsem hlavně na F.O.B. a FLESHLESS, kteří beze zbytku splnili moje očekávání. První se na scéně objevili domácí F.O.B. se svým nekompromisním deathcorem a výborným zpěvákem Márou, který exceluje na nové fošně Tomorrow's Fires. Samozřejmě domácí kapela je domácí a bylo to pořádně v kotli znát, moshing jak prase.
Bezmasí tento rok cestují s albem Slaves of the God Machine, které se opravdu povedlo, jak po hudební stránce, tak obal (a potvrzuji slova různých recenzentů – přesně takhle má vypadat digipack). Peklo, které rozpoutali pod podiem a na podiu (skákací maratón) F.O.B., dokázali FLESHLESS udržet ve varu. Letitá kapela ubrala grindových ingrediencí a těžiště své tvorby přesunula k death metalu, ale to není na závadu, spíše naopak, melodické vsuvky působí jako vítané zpestření. A Vláďa je prostě šílený (úsměv).
Další v pořadí, Němci NECROMORPH v tom pokračovali dál, ale bylo znát, že atmosféra, jaká byla u předchozích dvou kapel, trochu opadla. Dobrý výkon, ale konec byl takový neukončený, useknutý, ukecaný. Mimochodem tito death/grind maniaci fungují již od poloviny 90. let, ale až v tomto roce vydali první full CD Grinding Black Zero.
Předposlední kapelu, ASYNTHETIC z Prahy, jsem si poctivě poslechl, a ujistil se, že trochu zklidnění neuškodí. Náhrada za odpadlíky o sobě na BZ píše, že hraje progresivní metal a něco na tom asi bude.
Myslel jsem, že nej jsou již za mnou, ale nastoupila čtvrtá skupina, na kterou jsem byl také moc zvědav. GUATALAX. Kapela k posrání (smích). Pořádný kotel a nejvíc skokanů. Kdo zná nebo zde byl, tak ví, jaké má kapela úchylky a jak veselé názvy songů. Jeden příklad za všechny – Šťourání v kaďáku heverem z týráku, samozřejmě z letošního jejich prvního CD Shit Beast. Super zakončení festivalu v pokakaných oblečcích a s nelidským řevem principála Matyho.
Kvalitní muzika (a pak že v ČR nejsou dobrý skupiny), výborný klub a příjemné prostředí, to jsou mé hlavní dojmy z návštěvy Tábora. Tak, jak to na každé festivalové akci bývá, něco mě bavilo hodně, něco o trochu míň, ale v žádném případě jsem se na Vraždícím palcátu nenudil.
