CEREBRUM - Spectral Extravagance

Athénskou tech death metalovou formaci Cerebrum jsem zaregistroval již v roce 2005, kdy kluci vydali stejnojménné demo se třemi veletechnickými vály. Předně, Cerebrum nejsou pouze technickým death metalem. Jsou především fúzí, jakýmsi průhledem mnoha sférami hudebního myšlení, ve kterém prim udávají thrashující riffy, natriggerované, odsýpající bicí (George Kollias-Nile), přičemž během chvíle jsou kluci schopni do všeho zakomponovat ne tak úplně padnoucí čistý vokál, aby se posléze zpěvák Apollon Zygomalas opět rozjel se svým zastřeným murmurem, tolik typickým pro technický death. 

Solidní sehranost, to je to, co vám vyvstane v mysli již při jedničce „Fragments Of Illusion“. Super slidy, technicky nabouchaný death metal, kvalitní zvuk Grindhouse studia, naprosto libový cover.  Potěší najazzlé vyhrávky, mollové akordy, neustálá jízda vpřed, s občasnými návraty k ústředním motivům. Ano, tohle beru, Cerebrum si navíc po vzoru mnohých řeckých kapel vytvářejí svůj vlastní sound, který jednoznačně poznáte. 

Dvojka „Scatter-Brain“ představí ještě o něco chaotičtější struktury, riffy ve stylu Death, poněkud cynický smysl pro melodie a zdánlivou přetechnizovanost.  Kdepak, po několika posleších se album jako žiletka zařízne pod posluchačovu kůži, a pokud ten má zálibu v tech deathu, jen tak nepustí. Já osobně postrádám vyšší míru sól, kluci to drtí moc hezky, ale pokud očekáváte „technical wankery“ ve stylu Mozzartoidních sól Germánů Necrophagist, kdepak. Místo sól však mají Cerebrum progresivní úponky, jež lezou po zdech tech deathu jako dobře živený břečťan, a společně utvářejí dokonalou hudební strukturu. Pro všechny fanoušky nesmrtelného Chucka naprostá povinnost, a ihned rozpoznatelná klasika.
 
Dostane mne skvělá trojka „Pattern Of Fear“, věru old-schoolová záležitost, podobnou tomu, co jsme hltali před pěti a více lety. Člověku by až chtělo „zazpívat“ si s Apollonem, a tak, pokud na to má talent sem tam nějaký ten growl k dobru přihodí. Mně se to během téhle stavby přihodilo dvakrát, tady spokojenost. Bohužel, už si nejsem tak jistý kvalitou čistých vokálů, podle mě tedy příliš geniality do vínku nepobraly, a album by se bez nich v klidu obešlo. Že by taková „normálnější“ (čti:ne tak teplá)  úlitba Cynic ? Inu, když dva dělají totéž, není to totéž, a v případě Cerebrum mě to nějak nebralo.

Zbytek je ovšem parádní, samozřejmostí jsou  vynikající bicí (super zvuk), party kytary, které umějí být groovy  i technické, vše poctivě složeno, a secvičeno.  Potěší skvělé slidy v sedmičce „Beyond Imagination“ s čistými pasážemi, akustické intermezzo „The Prologue Of Completion“ – jednoduše, pohlazení pro uši.   A já vlastně marně hledám větších výhrad na tomto, prog/tech deathovém debutním klenotu, kromě výše zmíněných čistých vokálů (n acházejících se ve větší či menší míře ve všech sladbách, a dle mého trochu rozmělňují tu, jinak excelentní technickou práci).

Není co řešit, u mě dobré a  pokud máte ještě v živé paměti třeba takové „Diminishing Between Worlds“ od taktéž suprových techniků Decrepit Birth, „Spectral Extravagance“ vás zaručeně dostane! Athény bodují, devítka.