MEMORIA - The Timelessness

Jednou za čas se stane, že člověka zaujme něco, co by ho za normálních okolností nechalo chladným. A tohle je dá se říct tento případ. Dá se říct ?nestylové? nebo snad rockové album, kterých se na scéně líhnou hromádky. Devadesát procent mi potom proletí hlavou jen tak, těch několik dalších procent tvoří desky, které si ještě přeci jen rád poslechnu a ten minimální zlomeček co zbude je MEMORIA haha. První doomovitá deska ?Children Of The Doom? z roku 2001 se mi do těla nějak zvlášť nezařízla a tak jsem se jednou přimotal na Olomoucký Allmetal do sálu a mezi hromadou už zmíněných kapel, které mi letěly jedním uchem dovnitř a druhým ven, se zjevila právě MEMORIA. Hlavně jsem koukal jako na zjevení na novou zpěvuli Andreu, protože pokud jsem měl v paměti debut, tak ten byl z velké části mocně nachroptěn. Ne, že bych byl slintající puboš, ale spíš mne Andrea dostala suverénním a profesionálním projevem. Jako by snad zpívala s MEMORIÍ deset let. Tenhle přerod z deprese ve velmi pozitivní, příjemnou a jaksi nakopávací záležitost by mi za normálních okolností radost neudělal, ale... MEMORIA umí dělat melodie, které vám zvednou náladu, až vám bude smutno. Hnedle po prvním live poslechu mi zůstaly některé motivy v hlavince a moc jsem se těšil až si je vychutnám i doma. Je to tady a hned v první skladbě poznávám ten kouzelný motiv, který mne tenkrát donutil zůstat v sále a bez dechu koukat a pohupovat se až do konce produkce. ?Dragonflies Tales? je opravdovou hitovkou s maximálně chytlavým refrénem, který si pobrukuju, když se někam šinu o samotě nebo ve vaně a tak haha. A ani o píď nejde kvalitativní laťka s nejenergičtější ?Frost Explosion?. Naopak vše skvěle nechává gradovat Iva svýma housličkama. Taky Katka Pancová, která napsala všechny texty skvěle názvem skladby vystihla její podstatu. Klávesové probleskování působí skutečně jako cinkající ledové krystalky a sama píseň je energetickou explozí. Vůbec tahle deska hodně těží z vyváženého a skvěle sladěného souznění kláves a housliček a ?Sorrowling´s Cry? budiž jasným důkazem. Andrea nenechává svoje hrdlo odpočinout a jednak přirozeně působící anglinou a jednak chutí ZPÍVAT postrkuje všechny skladby o kus výš. O tom každého musí přesvědčit ?Misery´s End? jejíž vybnkávaný začátek postupně přechází v další klenot. A právě do té přechodové pasáže Andrea dostala neskutečné emoce. Když slyším její ?and days superfine when you are here? nemůžu věřit, že si texty nedělala sama. Zní to hodně opravdově a běhá mi z toho mráz po zádech. ?Vanity Fair? je proti tomu poněkud rozvernější a i textově jaksi ?pozemštější?? Mým dalším miláčkem je třeba ?Tender Caress?, ale je zbytečné vytahovat jednotlivé skladby, protože tahle deska jako celek má moc léčit rozbolavělá srdíčka a to je to podstatné. Takže pokud nechcete, aby vám ujel vlak plný nádherné rockové muzičky, pak neváhejte a běžte si ho stopnout k nejbližšímu distru. Stojí to za to. MEMORIA, Zdeněk Pastorek, Gavlase 14, Ostrava-Dubina 70030, CZ.