IN NOMINE - Your Choice Harvest Me Fear

Jonáš Motyčka, jenž se rozhodl vzkřísit své Říčanské dítko In Nomine, se pouští do vln metalcoru s částečným příklonem k hc (českého) střihu s velkým množstvím čistých vokálů, nám na EPčku předkládá rearanže starých songů, hraných hostujícími muzikanty (Danielem Matulíkem – basa a Radkem Lankou – bicí). Našláplým melodic death metalovým riffem začínající jednička „Crashed Day“ představí rychlík plný vrstvených řevů Kuby Nováka, v refrénu samozřejmě vystřídaný, tentokrát mnohem méně „teplou“ sortou čistých vokálů.

Vlastně je to v první skladbě celkem klasické hc, které se sem tam nechá obalit balastem melodic death metalových riffů, se sympatickými kytarovými vyhrávkami Jonáše, groovy riffy, jež si na koleně složí každý trochu schopnější kytarista, nijak nevybočující, leč přesto slyšitelnou basou a perkusemi nabitými bicími party. S povděkem kvituji dobře vyvedené zakončení, naopak mne zaráží absence síly v čistých vokálních partech. Ledabylé zpívánky, chlapi, ne pořádný zápřah.

Melodickými trylky pokračuje „Ice Scream“ s jednoduchou rifáží, pohodově odkopanými bicími (obstojná práce dvoukopáku), ovšem zajímavě prázdným zvukem, vzešlým z Hostivaře, na jehož prázdný zvuk ve sluchadlech si budete trochu déle zvykat. Parádní zlom ve druhé polovině válu, přesně tyhle melodické vybrnkávky zbožňuji a čím více, tím lépe. Z fotek s tričky Soulfly je mi jasné, odkud vítr vane a nutno dodat, že rozhodně správným směrem. Opět přichází melodic death metalové pasáže jako z alb starých In Flames (Jesters), a návrat k trylkům. Dobře, tohle se mi celkem líbí pánové, možná bych to trochu zkrátil, ale našlápnuto máte v této skladbě výtečně. Snad trochu ozvláštnit leady některých pasáží, celek je zbytečně utahaný, vše ale zachraňuje Jonášova skvělá technická exhibice.

„Your Choice Harvest Me Fear“ se studenými melodickými kytarami mne oblaží skutečně syrovou atmosférou, a já poprvé po deseti minutách chápu, o co tu vlastně jde. Chlapi se jednoduše schovávají ve škatulce metalcore hlavně použitím čistých vokálů, pro mne však nepříliš výrazných, s občasnými přesahy až někam do emo rocku českých podivínů Clou. Naproti tomu hudební složka je vlastně z velké části melodický death metal ze staré školy, se skutečně syrově znějícími melodiemi, jež překypují trylkujícími kytarami z druhé poloviny 90. let, přičemž se mu pouze neúměrně často opakují ústřední (přespříliš jednoduché) riffy. Což je škoda. 

Jinak jsem až zaražen, jak se dá s tak malým množstvím hudebních nápadů vystavět solidní výsledek. Pravda, má na tom z velké části vliv sólová kytara, ale i tak, klobouk dolů. Nic proti tomu, co se strhne při „World Meeting Masters Idiocy“. To je konečně metalcore, říkám si kolem tří minut stopáže, když tu se na mne opět vyvalí pohodičkový zlom s melodic death metalovými riffy. In Nomine jednoduše nejsou stylově ani náhodou čistí tak, jak by se na první pohled mohlo zdát. A sám za sebe mohu říci, že je to opravdu dobře.

Velká pochvala patří Jonášovi za takto skvěle odvedené kytary. Pokud jsem vašim kolegům z Calidad dal kdysi sedmičku, vám dávám 7 a půl. Na té ploše 30 minut jste to rozehráli moc pěkně, leč nyní vzhlížím do budoucnosti k vaší dlouhohrající věci s, v sestavě  novými, kytaristou i basákem. Ale s vokálem nevím co. Nezpívat čistě, pravděpodobně.