Celkem jsem čuměl, když u mne přistálo první demo holandské kapely IZAH, jež čítá dvě samostatné skladby, a sice „Finite Horizon“, následováno hlubokou „jizvou“ „Crevice“. Ihned od prvních tónů bylo jasné, že tady půjde o nátlakový atmosférický noise/sludge metal, jenž nejednou připomene Mastodon a ve svých tklivých instrumentálních částech bez vokálu například náladotvůrce Cult of Luna, jež se mimochodem hudebně s právě recenzovanými v lečem shodnou.
IZAH mají každopádně mnohem blíže k post hardcore/metalu, hlavně v natlakovaných pasážích, kdy ze sebe pěvec Entius vyždíme také nějaký ten adrenalin. Poté si společně mírně zabangujeme, a opět jsme poválení na sonických vlnách neklidné, všeobjímající šedi oceánu. Zachmuřenou oblohu však na maličký okamžik pronikne paprsek slunce a celé utrpení náhle dává smysl. Proud fotonů laská vaši tvář, tělo ochotně přijímá svou dávku vitaminu E a vy, jsa unášeni v malé loďce po na okamžik utichlém, nehybném moři přemýšlíte za zvuků tichých, post metalových vln nad svou odyseou.
IZAH = experimentální směsice sludge, noisu, postu, doomu a coru. Je to tak a v jejich případě tento slepenec kupodivu funguje. Vždy, když už si myslíte, že vaše nebohé slechy další tlak skvěle basově zabordelených kytar nevydrží, přichází kapela se zlomem, ozvláštněním, vyhrávkou, jednoduše čímkoliv, co vás trochu uklidní a připraví na další jízdu za hranice našeho vědomí. Jsou stejně záhadní, neproniknutelní a mystičtí jako artwork, jenž může každému symbolizovat něco jiného. Ano, to vše jsou IZAH. Sehraní, propojení, soustředění, uvolnění. A já jsem znepokojen svým stále rostoucím pochopením pro kvalitní post. Inu, asi nakonec opravdu stárnu.
Bude „Crevice“ stejně kvalitní výpravou do nitra věčně tichého, neproniknutelného oceánu? Či se IZAH stočí kamsi jinam, a celou záležitost sesypou jako domeček z karet? Ale kdež, hudební vize těchto nadaných holandských chlapíků jsou pevně semknuty a proto vaše slechy opět spočinou při poslechu druhé jedenáctiminutovky v pořadí. Vše opět dobře technicky zajištěno, oba kytaristé Van Oosterhout a Bastiaansen dobře vědí, jak pro své fanoušky nachystat správný poměr nátlakových sludge rozbíječek a zkreslených (i čistých) post pasáží. Chválím pana Entiuse za čistý vokál i harsh, obojí tentokrát ryze profesionálního charakteru. A promiňte mi, ale ta basa Van der Weerdea je nazvučená tak nějak... božsky. Jsme na prvním EP kapely a vše, kromě sakra přesycených perkusí a sem tam utopeného vokálu je na svém místě. Nestíhám.
Inu, není příliš co řešit. Naštvala-li vás v poslední době vyměklost a samoúčelnost některé post-metalové formace (asi všichni víme, o kom se mluví a shodou okolností také na I), vyzkoušejte si tento sludge/post metalový zázrak. Pokud vám nebudou vadit prvky noisu. Já neváhám sáhnout vysoko.
Čas: 22:31
Seznam skladeb:
IZAH mají každopádně mnohem blíže k post hardcore/metalu, hlavně v natlakovaných pasážích, kdy ze sebe pěvec Entius vyždíme také nějaký ten adrenalin. Poté si společně mírně zabangujeme, a opět jsme poválení na sonických vlnách neklidné, všeobjímající šedi oceánu. Zachmuřenou oblohu však na maličký okamžik pronikne paprsek slunce a celé utrpení náhle dává smysl. Proud fotonů laská vaši tvář, tělo ochotně přijímá svou dávku vitaminu E a vy, jsa unášeni v malé loďce po na okamžik utichlém, nehybném moři přemýšlíte za zvuků tichých, post metalových vln nad svou odyseou.
IZAH = experimentální směsice sludge, noisu, postu, doomu a coru. Je to tak a v jejich případě tento slepenec kupodivu funguje. Vždy, když už si myslíte, že vaše nebohé slechy další tlak skvěle basově zabordelených kytar nevydrží, přichází kapela se zlomem, ozvláštněním, vyhrávkou, jednoduše čímkoliv, co vás trochu uklidní a připraví na další jízdu za hranice našeho vědomí. Jsou stejně záhadní, neproniknutelní a mystičtí jako artwork, jenž může každému symbolizovat něco jiného. Ano, to vše jsou IZAH. Sehraní, propojení, soustředění, uvolnění. A já jsem znepokojen svým stále rostoucím pochopením pro kvalitní post. Inu, asi nakonec opravdu stárnu.
Bude „Crevice“ stejně kvalitní výpravou do nitra věčně tichého, neproniknutelného oceánu? Či se IZAH stočí kamsi jinam, a celou záležitost sesypou jako domeček z karet? Ale kdež, hudební vize těchto nadaných holandských chlapíků jsou pevně semknuty a proto vaše slechy opět spočinou při poslechu druhé jedenáctiminutovky v pořadí. Vše opět dobře technicky zajištěno, oba kytaristé Van Oosterhout a Bastiaansen dobře vědí, jak pro své fanoušky nachystat správný poměr nátlakových sludge rozbíječek a zkreslených (i čistých) post pasáží. Chválím pana Entiuse za čistý vokál i harsh, obojí tentokrát ryze profesionálního charakteru. A promiňte mi, ale ta basa Van der Weerdea je nazvučená tak nějak... božsky. Jsme na prvním EP kapely a vše, kromě sakra přesycených perkusí a sem tam utopeného vokálu je na svém místě. Nestíhám.
Inu, není příliš co řešit. Naštvala-li vás v poslední době vyměklost a samoúčelnost některé post-metalové formace (asi všichni víme, o kom se mluví a shodou okolností také na I), vyzkoušejte si tento sludge/post metalový zázrak. Pokud vám nebudou vadit prvky noisu. Já neváhám sáhnout vysoko.
Čas: 22:31
Seznam skladeb:
- Infinite Horizon
- Crevice
