Nejsem si jistý, jestli si ještě někdo vzpomínáte, ale během minulého roku jsme tu měli recenzi na Epčko této finské melodicko metalové kapely a nutno dodat, že nevyznívala příliš nadšeně. Dvě nové skladby, které se tehdy na „The Dead End“ vyskytly, nebyly žádnými bombami, prostě naprostým průměrem s poněkud nešikovným využitím ženských vokálů. Rok se s rokem sešel, téměř před měsícem vyšla jejich nová nahrávka a já se ptám, kolik se toho na ní změnilo? No, něco přeci jen ano. Nejde snad ani o to, že se na plnohodnotném albu vyskytuje jedna ze dvou nových písní, již přítomných na Epku. Tahle strategie mi sice příliš nevoní, ale prosím, proč ne. Co však podstatné je, je to, že, ačkoliv se za ten necelý rok skladatelský potenciál bandy nikterak nezvýšil, nelze jim upírat jistou snahu o alespoň částečné zlepšení toho, čím se snaží již dva roky oblažovat fanoušky.
Nečekejte snad, že by jejich basistka Inka Tuomaala začala zpívat skutečné texty, chraň bůh. Stále zůstává při svém aááaáaá v klasické tradici ženských backing vokálů. Sice v několika skladbách svým, poněkud otravnějším, leč překousnutelným vokálem prohodí pár slov ale jinak.. No tak když jim to přijde vhodné.. Věcí, která je však skutečnou inovací oproti předchozím albům je, že melodie, které Finové vykouzlí, v rámci možností fungují. Ano, klavírní klávesy Pinja Haikaliho stále znějí jako pasáže Graveworm, stejně tak kytarová práce je naprostým standartem. Nic víc, nic míň. Zvukově pak nahrávka spadá někam do kategorie pozdních 90. let. Nemyslím si, že je to úplně špatně, je docela dobře možné, že přesně to byl záměr. Jejich melodic death metal/doom ve stylu Eternal Tears of Sorrow se pak nikam neposunul, jde jen o to, že se všichni členové snaží, aby to nevyznívalo úplně tristně. Pokud vám nejsou cizí slova jako gothic, melodic doom metal, mohli by pro vás být Dark The Suns poměrně příjemným oddechovým poslechem. Pokud ovšem tak trochu zatnete zuby.
Většina desky se pak odehrává ve středních tempech, sem tam se dočkáme i rychlejších fláků (například pátá „Sleepless Angels“). Trochu problémem ovšem je, že jedna skladba stále zní jako skladba druhá a po několika zářezech vás to musí prostě nutně přestat bavit. To je docela škoda, jelikož jednotlivé kompozice nejsou úplně špatně složené, zabíjí to ovšem opět zbytečné nadužívání papundeklových kláves a refrénů, podobných si jako vejce vejci. Řekl bych, že nejvíce se bude album líbit francouzům, kteří tyto věci naprosto hltají. Pro našince to nebude opět žádná bomba, ačkoliv alespoň tendence změnit věci k lepšímu se u kapely objevuje. Zaplaťpánbůh.. Šest, šest, šest – číslo zvířete.
Čas: 44:55
Seznam skladeb:
- Unbroken Silence
- Everlasting
- The Dead End
- All Ends In Silence
- Sleepless Angels
- Cold Dawn
- Rimed With Frost
- The Rain
- Guardians
- Gone
