Kapelu Discordant, progressive deathovou skvadru z Krnova, sleduji již od jejich samotných začátků, a proto jsem byl na nadcházející pěti skladbové demo jaksepatří zvědav. Kapela, která v sobě vždy skrývala odkaz na velikého mentora Chucka Schuldingera loni vydala pěti skladbové demo „Where fear is turn back“, které opět míří hlavně mezi fanoušky deathu. Přiznám se, že z prvního dema, „Nagual is the reason of holy vision“ z roku 2006 jsem měl poněkud rozporuplné pocity, tak jsem doufal, že v případě nového materiálu tomu bude jinak. A inu je, i není.
Banda na této nahrávce přibrala hosta v podobě cellistky Vlasty Horákové a její hra je skutečně velice krásným osvěžením celého dema. Hned v první, titulní skladbě nádherný zvuk smyčce sedne jako zadek na hrnec celé kapele, když se k tklivým tónům postupně přidává i sólová kytara, která s vyhrávkami ve stylu Death nádherně uvede do solidně odsýpajícího death metalu, který je podpírán hned dvěma vokály - metalcoreovým polo čistým řevo/zpěvem a polo growlem, to hlavně pro barvu. Docela mě překvapilo, že (nejen) úvodní skladba má sice metalcoreovou strukturu (že by přispění kytaristy Kamila, který má ve svém portfoliu mimo jiné i Machine Head?), ale ve výsledku zní přeci jen velice progresivně.
Sound celé nahrávky je pak však poněkud studený, nevím jestli to byl záměr, ale tedy nějaké živelnosti v tom opravdu není ani zbla. Je očividné, že se kapela i producent snažili, co se dalo, ale výsledek je poněkud těžkopádný. Rozhodně to ale v rámci našich končin není žádná tragédie, to opravdu ne.
Dvojka „Fear“ pak již zní naopak tradičně, ovšem s tím, že stopáž, která činí pouhé tři minuty z ní dělá poměrně zajímavý úkaz v prog deathových polích. Téměř deathcoreový zlom po dvou minutách skladby překvapí, následná mezihra sice již méně, ale rozhodně osvěžující prvek jak hrom.
Trojka. „Mistaken“ mne naopak nebaví skoro vůbec. Pomalotempý, stále se opakující riff, občas vystřídaný podivně nic neříkajícím výjezdem, který se jakoby točí v kruhu, ovšem skladbu nijak výrazným způsobem neposune. Hardcoreový řevozpěv sice jede dál, jakoby se nechumelilo, ovšem vy máte pocit, že by tohle všechno vlastně ani nemuselo být. Čtvrtá „History of Antiquity“ pokračuje v trendu tradičního progress metalu, s dobrými kytarovými záseky, téměř black metalovým šepotem, pro mne bohužel poněkud brzy opět vystřídaným hc řevy. Inu, proti gustu žádný dišputát, ale přeci jen bych byl raději, kdyby kapela také občas nechala prostor nějakým trochu brutálnějším pasážím, s tím, že by odsunula hc zpěvy do pozadí. Určitě bych to ocenil nejen já, to jsem si celkem jist.
Zbytek dema se již odbyte v poměrně podobném duchu, je škoda, že kapela nedokázala naplno využít svůj potenciál a co se psaní skladeb týče, má ještě rozhodně oproti světovým spolkům co dohánět. O originalitu jde v progressivu především, ovšem přitom nelze zapomínat ani na dynamiku jednotlivých pasáží. A té se tady příliš nedostává. Je pravdou, že pátou skladbu, poslední, jsem si docela užil, většina pasáží mi seděla poměrně dobře, navíc zlomy a švy byly sešity velice pěkně, vyhrávky vždy na svém místě, rytmika i vokály podané věrohodně.
Ano, řekl bych, že právě pátá skladba je cestou, jakou by se kapela mohla ubírat na dalších nahrávkách. Chválím i velice pěkné nazvučení akustické pasáže v již zmíněné, celkově to zase takový zázrak není, ale právě ta poslední kompozice mne zaujala. Do toho opět nádherná cellová pasáž, slyším občasné záchvěvy v podobě Opeth nálad, zatraceně, tohle se mi velice líbí! Je vidět, že právě skladby s delší stopáží vám v budoucnu sednou, rozhodně se jich držte. Zbytek dema mne sice příliš nenadchl, ale skladba „I Am Looking Back“ mne instrumentálně zaujala natolik, že mám opět důvod se těšit na vaši další nahrávku.. A ať je tu již brzy!
Čas: 28:33
Seznam skladeb:
- Where fear is turn back
- Fear
- Mistaken
- History of antiquity
- I am looking back
