Brněnský Torment je za dobu své existence poznamenám řadou personálních změn a dokonce se dvakrát rozpadl úplně. V současné době už opět existuje ve čtyřčlenné sestavě (zatím zahalené tajemstvím, prosincový koncert odhalí totožnost tří nových členů), ještě předtím ale jediný ze zakládajících členů, Michal Mike Hejtmánek, oživil Torment jako sólový projekt. V dubnu letošního roku zamířil s kytarou, baskytarou, hlasivkami, programovanými bicími a čtyřmi pomocníky do Shaarku a natočil tam druhé řadové album. Pomocníci ale nemají na nahrávce až tak velký podíl, dva pomohli se zpěvy, jeden s akustickou kytarou a poslední ve dvou závěrečných skladbách s baskytarou a zpěvem. Všechno ostatní, kromě textů, si vzal na bedra Mike. Texty napsal bývalý zpěvák kapely Jirka Židů a tvůrce obalu zůstal v anonymitě, protože v bookletu uvedený není (ale zvědavému bylo sděleno samotným grafikem Mikem, že si obal dělal sám). Grafická práce je střízlivá, jedním dobře čitelným fontem texty a ostatní nezbytné informace, jako pozadí i titulní obrázek použity Goyovy staré malby týkající se inkvizičních procesů.
A když inkvizice, tak (většinou) black metal. Pro Torment to platí také, s výjimkou dvou závěrečných bonusových skladeb. Ty řadové většinou plují na vlně silně melodického černého kovu, který se v nejmelodičtějších místech a kytarových vyhrávkách lehce dotkne i speed metalu. Tahle kombinace ale rozhodně neplatí pro zpěv, ten je sice také poměrně variabilní, ale každopádně tvrděmetalový. Převládá blackový skřehot, který je doplňován drsným hlubokým hlasem a také chorály. Právě chorály, občasná zvolnění i rozvernější pasáže posunují hudbu Torment až k středověké veselici, ve které se ke slovu dostává i akustická kytara. Deska se poslouchá opravdu příjemně, melodie pěkně plynou kolem a jediné, co trošinku ruší, jsou programované bicí. Progaming sice není špatný, v střednětempých pasážích to nevadí, ale jakmile začne klepanice, je to znát. Možná jsou některé pasáže trochu lacinější a zbytečně jednoduché, ale celkově jde o solidní práci.
Jinou kapitolou jsou dvě závěrečné skladby označené jako unplugged bonusy. Ty nemají s black metalem nic společného, naopak v nich dominuje středověká nálada, akustická kytara, perkuse a čistý zpěv. Zpěv je sice v angličtině (stejně jako u předchozích válů), ale takové zahuhlané a měkoučké – podle jména (Rob Peterlini) by to mohl zpívat nějaký jihoevropan, ale nedá se nic dělat, šlape si na jazyk. Jinak ale bonusy určitě mají smysl, představují Torment v trochu jiné poloze a ta je také zajímavá.
Seznam skladeb:
- Hunt the Witches
- Of Triumphant Mischief
- Zealot
- Shadows Remain Untorn
- Serpent-eyed Lamb
- The Messenger
- Inner Cavern
- Dawn of Chaos
- Becoming the Omnipotent
- Rune Stones (unplugged version)
- Paradise of Eternal Darkness (unplugged version)
