Mezi příznivci funeral doomu už není ruská partička COMATOSE VIGIL věcí neznámou. Je to nejspíš dáno tím, že páni z Comatose… se mohou pyšnit hned několika primáty – v rámci tohoto ponurého žánru se totiž jednalo nejen o vůbec první ruský spolek, ale pro nejednoho fandu dnes tato trojice seskupená kolem vokalisty a bicmena Vragomora stále ztělesňuje to nejlepší, co může současné doomové Rusko nabídnout.
Po prvním, trochu kvapném demu (2003), které si ctižádostivá kapela pragmaticky nahrála na magnetofonovou kazetu (tvořil jej materiál ze zkoušky), přišla smlouva s prvním vydavatelem (ruský Stygian Crypt), u kterého se o dvě léta později realizovalo první album s příznačným názvem Not A Gleam Of Hope. Již zde se Moskvanům podařilo relativně jasně vytyčit styl, kterému kapela zůstává věrná i na následujícím EP Narcosis: táhlé pohřební tóny založené na přesvědčivé a doslova skličující atmosféře kláves a hluboko posazených kytarách ještě umocňuje nezbytný murmur, takže žádný z příznivců klasického pomalého doom metalu už nezůstal na pochybách. Zmíněný funeral doom ve své ryzí podobě zde kapela předvádí s jistotou a důrazem na drtivý zvuk, který v sobě nezapře silné deathové vlivy (a koneckonců také dobrý cit pro masovější vkus :).
Zmíněné EP je zároveň první nahrávkou, která vychází pod patronací současného doomového vydavatele č.1 v Rusku (Solitude Productions). Právě slibní Comatose… jsou pak jedním z nejčerstvějších přírůstků do zásobníku talentů tohoto propagátora depresivních žánrů. A nejnovější počin trojice Vragomor, Alexander a Keyboard Depressant zatím dává Iljovi a spol. za pravdu, byť se nyní jedná spíše o malou ochutnávku před dalším řadovým albem a kapela zde díky skromné hrací ploše odkrývá jen část svého tvůrčího potenciálu.
Na disku se nachází celkem tři skladby, příčemž v č.2 se úvodní vál s trochou ironie důsledně zopakuje, ovšem s texty v ruštině. Třetí, bonusová skladba je jakýmsi odlehčením nakonec, přičemž ve srovnání s předchozími kompozicemi přetékajícími smutkem, bonus působí málem popově. Přesto zůstávají základní kameny hudby Comatose… stále stejné; velmi pomalý old school doom, který se přísně drží v zajetých kolejích a který zároveň klade obrovský důraz na klávesy, jež na EP dokáží vykouzlit 90 % celé depresivní, beznadějné a přitom tak dramatické atmosféry.
Klapkám a bicím sekundují (přirozeně) úspornější kytary, které se sice semtam pustí do melodických linek, přesto se více soustřeďují na standardní, kilové riffy. Právě zvukově poněkud jednotvárné kytary mají velký podíl na zbytečně sterilním zvuku alba, který kapela posluchači kompenzuje výraznou tvrdostí v riffech. Jak už bylo naznačeno výše, celek se i přes konzervativní pojetí „příjemně“ poslouchá a od počátku do konce působí zajímavě a přesvědčivě. Zvláště klávesová intermezza nelze slabším povahám příliš doporučovat, neboť právě zde se kapela nejvíce soustřeďuje na vykreslení totální beznaděje umocněné ještě více zpomalenou a na smrt unavenou hudbou.
Vyloženě nezklame ani murmur, které do deathem ovlivněných kompozic přirozeně zapadá a dotváří tak obrázek dávných počátků doomu jako takového (paradoxně nejvíce prostoru mají vokály až v poslední skladbě). Právě přílišná konzervativita pojetí spolu s poměrně „suchým“ zvukem EP trochu zastiňují povedenou práci s atmosférou a vskutku tvrdě metalovým vyzněním skladeb. Druhé album by už jen z toho důvodu mohlo být velkou výzvou pro tuto pracovitou kapelu. I přes tahle negativa však pro mne pozoruhodní Comatose Vigil zůstávají malou nekorunovanou ruskou jedničkou doom metalu…
Čas: 36:53
Seznam skladeb:
- Narcosis (english version)
- Narcosis (russian version)
- bonus track
web kapely: http://comatosevigil.com
web vydavatele: http://solitude-prod.com
