Zas jednou akce na konci světa. Zašklebím se, když mi žena za přepážkou sdělí cenu jízdenky, a kupuji zpáteční lístek do Pardubic. Cesta vlakem se dá snést, ale už chci být na místě. Stane se tak o 3 hodiny později. Zapomněl jsem mikinu, tak si jdu jednu koupit za pár šušní, abych v noci netřepal kosu. Projdu se slunečným městem, fotím přírodu, dávám pizzu a hurá do Žlutého psa - velmi známý to pardubický rockový klub.
Jelikož nejsem dochvilný, nestíhám RISPOSTA. Moje chyba; sorry, že neposloužím poznatky. Přicházím zrovna, když probíhá krátká zvukovka LAHAR. S prvním upíjejícím pivem si vychutnávám jejich setík. Na začátek vklidu, ale jejich ani ne půlhodinka mě ničím nepřekvapila. Ideově asi mají co říct – teda určitě, ale hudebně jde o absolutně zaměnitelný sypající hard core. Pravděpodobně po nich měli hrát LYCANTROPHY, ale kde nic tu nic, a na pódiu se už připravovali SEE YOU IN HELL. Poprvé jsem chlapíky slyšel live! Smetli mne fest. Někteří z nich (Jožka, Filip možná i další) se pohybují kolem tvorby kultovního fanzinu Hluboká Orba a status kapely míří k pamětihodným. Důležitá grupa na poli punkovém. Frontman je absolutní pekelník! Hodně agresivní přednes, přesto je podáván na podnose z šlechtěného nadhledu – viz. v pousmátí, mrknutí apod. Fakt destruktivní punk s někdy dost rock´n´rollovými a crustovými riffy. Povedená show!
O GRIDE se v českých kuloárech povídá, jako o našich The Dillinger Escape Plan. Houby s octem, a to teda asi halucinogenní. Neříkám, že tam chaotický grind core neslyším. Gride jsou fastovní, hluční, komplikovaní, ale ne tak rafinovaní. Nezastaví se, drhnou skladbu za skladbou. V pár momentech mne i překvapili, jinak se spíš valil flák za flákem. Vysoký řvoucí blonďák se mezi songy nepouštěl do zdlouhavých diskuzí, až na výjimky. Omezil proslovy na uvedení skladby, a pak už šrumec: krátce, rychle, zběsile!
Prvním absolutním zlomem večera byli ISACAARUM. Na pódium vylezli v převlecích S/M tyranů, katapultujíc zhovadilce z Hostelu apod. na nejvyšší příčky svých obskurních módních žebříčků, kde je vše perverzní, hustě bestiální a sexuálně zvrhlé v podobě dávek euforie okázale rozdáváno stejně ohyzdným jedincům, kteří ovšem nezapomněli, co je to nadhled, zábava a rock´n´roll. Chymus mi z fleku připomněl frontálního kazatele z Laibach. Jenže ten si neposvítí na své poddané laserovým modrým okem, jako náš přední textař extrémního undergroundu a veskrze velmi zaangažovaný týpek, jakých se ovšem v Pardubicích dalo potkat spousta. Hudebně maximální black´n´grind´n´roll, tepající jako srdce právě vytrhnuté z torza pomalu klesajícího k zemi, jež se již samovolně nevztyčí. Gore texty v pravém slova smyslu nečekejte. Isacaarum předvedli, že dokážou být velmi draví až šílení. Zvukově zlehka chrastili, avšak zabíjeli a ničili vyloženě zdravě a s radostí. Především Chymusův přednes byl fantastický. Grimasy, dávící pózy, krev, oči šílence, posunky úchyla.... Prostě kašpar k rozežrání. Fakt příjemné vystoupení. Gratuluji!
Na další kapelu jsem se již těšil od útlého seznámení se s programem tohoto ročníku Obscene Society festivalu, poněvadž mi chutná emo-core i počínání jeho českých průkopníků. Jedněmi z pilířů českého dark emo noise jsou bezesporu THEMA ELEVEN, kteří rozcupovali prostor především novými skladbami z aktuálního počinu „The Great Misanthrope“. Velmi emocionální až euforický přednes! Velmi energické a diametrálně odlišné od čehokoli, co ztvárnily ostatní kapely toho večera. Thema Eleven se vydala směrem post core´ových kapel typu Isis, Pelican apod. Mnozí v jejich muzice slyší i Kylesa. Nikoho nevykrádá, a vše, co se děje v nových skladbách, stojí na hypnotických základech předchozí tvorby. Nynější tvář Královehradeckých je o něco uchopitelnější. Už se nerozplývají, a pokud ano, tak taktickou gradací. Éterická masírka, která roztříštila sluch, melodicky nevtíravě pohladila a naladila některé z fans na tu správnou vlnu. Příjemně překvapivý bod programu!
Další kapelou ze stáje Obscene Productions, která se objevila na prknech Žlutého psa, byli slovenští gonzo grindeři ABORTION. Neutuchající zápal k větrání místností svým grindovým paběrkováním, humor a undergroundová ryzost, to jsou hlavní domény Abortion. Žádné umění, jen řádně extrémní rock´n´roll s hrubou basou, postřelenou kytarou a kadencí bicích rychle/rychleji/ještě rychleji. I když Slováci nepředvedli bůhví co, tak sypali, chrochtali, trhali, drápali a bavili rozhodně lépe než následující česko-skotský host. AFTERBIRTH mne krajně nudili. Pěkně hnusný temný crust, který postrádal jakýkoli moment překvapení; o originalitě ani nemluvě. Nuda – punkově zavšivená, z dojebu a nespokojenosti vzešlá. Zevlárna. Nechytlavý kolovrátek, který mě pěkně zprudil při očekávání na legendární švédskou hordu.
Tobias Lindberg - hobit se skřetím řevem. DISFEAR. Crust´n´roll! Motörhead škola crust core´u. Mazec jak má být! Nasazení, charisma, riffy, rytmy, zkušenosti... Neznám detailně jejich tvorbu, ale na pódiu dokázali, že umí a že jsou nepřehlédnutelní. Lidé se bavili, zpívali, smáli se, skákali z pódia... Prostě si užívali každou vteřinu. Pekelně energická show s mnoha šťavnatými momenty a perfektním frontmanstvím Tobiase. Tady se nemá cenu nějak moc rozpisovat. Prostě 100% nálož pohody, když miluješ crustové tepání. Jedna z nejkvalitnějších kapel tohoto ražení, co se světem toulá. Tak příště snad Skitsystem (opět s Lindbergem) nebo třeba Tragedy. A možná příjde i kouzelník?!
Celkově fajn akce, kterou řadím k letošnímu nadprůměru. Jen houšť! Držme palce takovým spoluprácím!
