Předloňské CD Rimortis Stín křídel se mi hodně líbilo/líbí a tak jsem s velkým očekáváním vkládal do přehrávače novinku Vesmírem plout. První poslech … a dostavilo se zklamání. Přišlo mi to jako úplně jiná kapela – jiný zpěv, méně chytlavých melodií, horší texty – akorát zvuk se mi zdál lepší. Jenže první dojem je mnohdy mylný a s narůstajícím počtem poslechů jsem své původní stanovisko korigoval ve prospěch kapely.
Nejvýraznější změna se udála za mikrofonem, nikoliv personální, ale výrazová. Milan zřejmě navštívil řemeslníka s rašplí a nechal si zdrsnit jazyk. Ve většině skladeb je jeho projev výrazně přitvrzený, zhrublý a já si lámu hlavu – proč? Proč se nové drsnější polohy neužívá jen pro zpestření, když minulá deska, nazpívaná solidním čistým hlasem, se tak pěkně poslouchala? Milan navíc jemnější zpěv nezapomněl, což nejednou potvrzuje i tentokrát. Ale ať si neberu do klávesnice jen vokalistu, jdeme na to komplexně, haha. Otvírák Zvony fantazie je solidně zmáknutá stylová záležitost, která neurazí, ani nenadchne. Trochu hůř je na tom Rimortis II, kde mi chvílemi klávesy vyloženě nesedí a vadí stejně, jako v nedávno recenzované nahrávce Scelet. Ono se obecně nechá říct, že klávesy častokrát suplují kytaru, možná dokonce počtem sól kytaru poráží. Skladbu zachraňuje až závěrečný nástup hostující dračice s pořádně ostrým hlasem. Po dvou kvapících přichází lehké zpomalení, Vesmírem proplujeme volněji. A ač se Černý kůň zpočátku tváří jako ploužák, vyklube se z něj asi nej song alba. Jedna z mála skladeb, kde hrubější zpěv sedí, a být tady sloka jako minule, sloka jako tentokrát a tak dokola, tak bych smekl imaginární klobouk. Hlavně pasáž „Zlé dračí sémě...“ má obrovský tah na bránu. V Buď vůle tvá dává Milan na vědomí, že zpívat čistě mu nedělá problémy, zato klávesové sólo dělá problémy mě ... brrrr. Bouře století pěkně odsýpá, potom ale trochu dochází dech a Oheň v srdci proletí kolem a nic – asi nejméně podařená skladba alba – tedy až na klávesy, jejichž sólo je tentokrát parádní. V Prokletí hor zaujme chytlavý refrén i kytarové sólo, a pak přichází druhý vrchol alba. Květy kopretin se vymykají stylovému zařazení kapely, směřují do pomezí hard rocku a heavy metalu, ale pranic to neubírá na jejich kvalitě. Nejdelší song alba si svou sedmiminutovou stopáž bez potíží obhájí. Poslední autorská pecka je klasická vypalovačka se vším, co k dobrému speed metalu patří. Minule se předělával Karel Kryl, tentokrát Petr Novák. Rimortis z této záležitosti vycházejí ze ctí, hlavně klávesistovi se podařilo vdechnout písničce zvláštní kouzlo, které dalo zapomenout na flétnu v originálu.
K pozitivům patří zlepšení na zvukovém poli, sice stejné studio a stejní lidé, ale tentokrát je zvuk mnohem ostřejší a dynamičtější. Obal je vcelku jednoduchý, obsahuje trochu nepřirozené fotky, texty atd. Rýpnu si do písma u jmen hudebníků – jen slepec by si nevšiml dvoufontového zápisu slov „zpěv“ a „Růžek“. Texty, opět komplet z hlavy vrchního skladatele Vaška Mrzeny, mi přijdou lyričtější než minule a možná i proto trochu slabší – některé rýmy jsou z trochu lacinější cenové skupiny, některá slovní spojení jakoby postrádala smysl, ale pořád je to dobrá práce, v rámci žánru určitě nadstandardní. A abych nezapomněl, na disku se nachází také zdařilý videoklip k úvodní skladbě Zvony fantazie.
Možná vyznívá recenze tak nějak negativisticky, ale na své oblíbence musí být člověk přísnější, haha. Myslím si, že kapela má na víc a ke zlepšení jí určitě nepomůže velechvála, ale spíše upozornění na, z mého pohledu, méně povedenější věci. Třeba délka skladeb by také stála za zvážení, většina trvá přes pět minut a málokdy se v druhé polovině stane něco výjimečného, takže několikeré opakování stejných pasáží začíná lehce nudit (výjimkám, neboli Rimorts II čest).
Deska je to v rámci domácí scény určitě nadprůměrná, ale jako by byla tak trochu uspěchána. Ono se není čemu divit, ostatní české speedoviny buď dlouho nic nevydaly (Salamandra, Cruel, Symphonity) nebo vydaly blbost (Scelet). Takže trh je nenasycený a Rimortis, i přes některé výhrady, nabízejí porci speed metalu na slušné úrovni. Minulé parádní album se jim ale překonat nepodařilo.
Seznam skladeb:
- Zvony fantazie
- Rimortis II
- Vesmírem plout
- Černý kůň
- Buď vůle tvá
- Bouře století
- Oheň v srdci
- Prokletí hor
- Květy kopretin
- Ve jménu kříže
- Hádíth
Čas: 60:27