Už jsme si zvykli na akce, které nám umí Shindy naservírovat ve velkém stylu. Již několikrát jsme takové koncerty ohodnotili coby metalový svátek a nyní si můžeme s naprostým klidem v kalendáři vybarvit další políčko červeně, jelikož koncert kapel jako je IN FLAMES a SEPULTURA na velikonoční pondělí takovým svátkem bezesporu je.
V pondělí jsem vyrazil osamocen na místo konání, které bylo pro mě dosud neznámé. V Nuslích však potkávám bandu Allmetaláků, a tak vyrážíme halu Folimanka hledat společně. Nebylo to nic těžkého a po pár zákrutách jsme na místě. Zprvu nepřehledná situace před halou je nám osvětlena a tak zjišťujeme, že otevření haly je posunuto na 18-tou hodinu, tedy čas, kdy měla akce původně začít.
Po pár kopancích se dostáváme do haly vchodem pro hosty. Marně zprvu hledám kudy k pódiu, ale po chvilce mi dochází, k čemu tak asi jsou schody z vestibulu do prvního patra. Odbavování návštěvníků jde trošku pomaleji, než by bylo při takovém časovém skluzu záhodno a tak se začatek celé show stále posouvá.
Nakonec, chvilku po 19-té hodině, je možné začít a s velkou sebedůvěrou zdraví fanoušky první kapela, jejíž název jsem do poslední chvíle neznal. DAGOBA, tak zní jméno francouzské kapely, která byla zvolena, aby doprovázela 2 velikány na evropském turné. Přiznám se, že jsem DAGOBU slyšel úplně poprvé a mile mě překvapila. Moderní thrash metal s příměsí HC-čka a dalších stylů byl pro mě lehce stravitelný, celkově nadupaný a velmi energicky podaný. Kapela působila hodně profesionálně a nenechala nikoho na pochybách, že doprovází IN FLAMES a SEPULTURU na turné právem. Neodolal jsem a navšítivil jsem oficiální web, abych si poslechnul studiovou ukázku. Přiznám se, že ta už na mě nepůsobila tak přesvědčivě. Ale nenechal jsem si tím zkazit dojem živého vystoupení, který rozhodně nebyl zanedbatelný.
DAGOBA se rozloučila a vše se na pódiu chystá pro živou brazilskou legendu SEPULTURA. V hale je již pěkně vedro a pot stéká, počítám, i po stropě. Konečně se po několika letech opět fanoušci dočkají, aby jim kapela předvedla, co nového ve své kuchyni připravila a aby vytáhla z mrazáku i své nestárnoucí fláky. A tak se stalo. Mrazák se otevřel hned z kraje vystoupení, které začalo krátce po osmé hodině. Refuse/Resist znělo jak za starých dobrých časů. Zpěvák Dereck Green nenechal nikoho na pochybách, že je opravdovým frontmanem SELPULTURY a svým charismatickým projevem přiváděl lidi stále více do varu. No a když se po novějších, řekl bych přímočařejších, věcech vrátila kapela zhruba v polovině show k Territory, v kotli to neutěšeně vřelo. Při každé pauze mezi skladbami vykřikovali hloučky fanoušků z nejrůznějších zákoutí "Rooots bloody rooooots", až se konečně dočkali. Skákalo se, pařilo se, ječelo se. Hlavou mi blesklo, jestli to byl dobrý nápad, udělat koncert v prvním patře, protože podlaha se pod rytmickým dusotem pěkně prohýbala. Super zážitek. Musím říct, že jsem nadšený z toho, že jsem viděl SEPULTURU naživo a především, že mě jejich show nezklamala.
IN FLAMES. Těžko říct, jestli dnes existuje metalový fanoušek, který by tuto kapelu neměl rád, a doma nehýčkal minimálně jedno z jejích osmi alb. Po SEPULTUŘE je nutné se osvěžit a připravit se na pořádné peklo. Pódium je podrobeno řádné přestavbě a aby technikům nikdo nekoukal pod ruce, je pěkně zahaleno bílým závěsem. Po deváté hodině se zdá být vše připraveno a show může začít.
Závěs s prvními tóny spadne a IN FLAMES se nám představují v celé své kráse. Bez úvodu, bez řečí, opěvovaní Švédové rozjeli své vystoupení a v hale už je opravdu nedychatelno. Jelikož se jedná především o podporu alba "Come Clarity", hned mezi prvními skladbami zaznívá např. pecka Leeches. Od počátku musím říct, že vystoupení IN FALMES je moje krevní skupina. Ne snad, že bych byl jejich oddaným fanouškem, ale pódiový projev, zvuk, profesionalita atd., to jsou perfektně zmáknuté atributy show, před níž musím hluboce smeknout. Na pozadí hrající background dokonale dotváří atmosféru a zpěvák Anders zpívá jak o život. Zmíněné pozadí, jestli se nemýlím, obsahuje také vokály. Hraje se především z posledních třech desek a hraje se stále. Kapela téměř nekomunikuje s publikem a sype stále dál skladby, jako např.: Reroute To Remain, Take This Life, System, Black & white, atd. Co bych rozhodně nečekal, tak titulní věc "Come Clarity". Když jsem ale uslyšel první tóny této hodně pomalé věci, tak jsem byl trochu škodolibě zvědavý, jak se s tím Anders popere. Brzy mi sklaplo a musel jsem uznale pokývat hlavou. Nutno konstatovat, že ne omylem jsou IN FLAMES tím nejlepším co světová metalová scéna nabízí.
Velice pochvalně se musím vyjádřit o zvuku i světelné technice. Jako protiklad bych asi uvedl zvolené místo konání. Mně osobně hala Folimanka příliš neseděla a koncert takového formátu by dle mého snesl i lepší místo. Propustnost východů nebyla zrovna nejlepší a WC muselo být vyřešeno z nějakého důvodu pomocí budek a pisoárů před halou. Ovšem Shindy měl zřejmě důvod i podklady pro toto rozhodnutí a kvalita produkce tyto nedostatky plně vyvážila.
