V pondělí 12. října večer jsem s nadšením vyrazil směrem ke smíchovskému Subzeru, protože headlinerem zde plánované akce byli australští progressive/heavy psych KHAN, kteří se ale žánrově dotýkají i post-rocku a stoneru. Kapela jede tour k loni vydané desce „That Fair and Warlike Form // Return to Dust“. Hned u vchodu mě jeden z návštěvníků upozornil na originální plakát ke koncertu. Bílá A4 přichycená lepící páskou naležato na zdi před vstupem a na ní jediné slovo napsané propiskou nebo fixou. KHAN. Nejspíš měl příchozím, kteří klub neznají, pomoct s orientací. Kolem Eternie a Subzera totiž probíhá čilý stavební ruch. Téměř celé okolí je jedno velké staveniště a budova klubu je tak trochu utopená.
Začátek byl avizovaný na 19:20, kdy měla nastoupit první kapela večera, domácí THE NEW HORIZONS. Zpoždění měli jen dvě minuty. Pražany sleduji již delší dobu, pracují nyní na první řadové desce „Pluto“. Doposud za sebou mají tři EP a zaujali mě i díky spolupráci s grafikem Jakubem Řídkým alias Houba Art, jehož výtvarný styl k hudbě kapely skvěle sedí. V post-rockovém ranku se THE NEW HORIZONS pohybují solidně a žánru nedělají ostudu. V průběhu jejich vystoupení zaznělo šest skladeb. Po druhé z nich došlo k malé přestávce, kdy kytarista musel zprovoznit přední reflektory, které nesvítily. Upřímně, myslel jsem si, že tak to má být. Hudebníci byli ponořeni do temnoty a svítilo se pouze zezadu. Ale nijak mě to nerušilo. Jakmile byla skupina osvětlena i zepředu, scéna dostala trochu lepší atmosféru, to se popřít nedá. Basista občas vyměnil elektrickou basu za elektrický kontrabas. U post-rocku je pro mě vždy problém udržet pozornost, proto si hodně vybírám, ale s THE NEW HORIZONS na pódiu jsem tento problém neměl. Set trval přibližně půl hodiny, což byl ideální čas. Jako své vzory kapela uvádí GOD IS AN ASTRONAUT, 65DAYSOFSTATIC, RUSSIAN CIRCLES a MOGWAI a myslím, že se vedle žádné z nich neztratí.
Jako druhé nastoupilo australské trio SKIN THIEF, které KHAN na jejich tour doprovází. Mimochodem, frontman KHAN Josh Bills nahrával a míchal desky SKIN THIEF. Hned od prvních tónů bylo jasné, že tady se přeřadí na těžší převod. Zatímco kytarista THE NEW HORIZONS obsluhoval klasického Fendera Stratocastera, kytarista SKIN THIEF sedmistrunného superstrata Ibanez. Klávesy na rozdíl od předchozí kapely chyběly. Než začali SKIN THIEF hrát, myslel jsem, že dojde k poklesu členitosti hudby. Ale to ani omylem. Od éterických ploch došlo k posunu k progresivnímu post-metalu, občas s ozvěnami sludge. I skladby, které začínaly v klidném post-rockovém duchu, se postupně přetavily do temnějších a hutnějších poloh. Jednou jsem zaznamenal i závan desert rocku a vzpomněl si na své oblíbence YAWNING MAN. Šlo opět o čistě instrumentální prezentaci a mikrofon posloužil pouze k poděkování a pozvání ke stolku s merchem po koncertu. Přesto jsem se nenudil.
Kolem 21. hodiny pak přišli na řadu KHAN. Ti byli od post-rocku nejvzdálenější kapelou večera. Australané hráli v Česku již 3x, v roce 2022 v Plzni a loni dvakrát, v květnu právě v Subzeru a v srpnu na Brutal Assault. Album „Creatures“ z roku 2023, předcházející tomu aktuálnímu, mě bavilo více. Bylo mnohem písničkovější, členitější. „That Fair and Warlike Form // Return to Dust“ obsahuje jen dvě více než 20minutové skladby, které dávají desce název. Pokud se nemýlím, zazněly naživo obě. Citovalo se i z „Creatures“ a z debutu „Vale“ z roku 2018. Nedošlo na „Monsoons“, které je na rozdíl od ostatních studiových nahrávek beze zpěvu. Obdivoval jsem mohutný pedalboard u nohou Joshe Billse. Hudba KHAN zněla mnohem bohatěji a rozvětveněji, než by člověk od klasického obsazení power tria čekal. Své dělal také Joshův specifický hlas, který někdy po vzoru ALICE IN CHAINS doplňoval baskytarista Pat Cooke. Dlouhé skladby, které mě na albu nezasáhly, mě naživo odrovnaly díky své gradaci, vzdušnosti a celkové atmosféře.
Akce nemířila jen na fanoušky post-rocku, ale i na příznivce příbuzných žánrů. Právě díky tomu nebyl čas na únavu. Každá z kapel nabídla něco trochu jiného, od čistého post-rocku až k fúzi tohoto občas pro mě hůře uchopitelného stylu s psychedelií a stonerem. A bylo to skvělé.
