Francouzské trio MIASMES založili v roce 2021 baskytarista a zároveň i zpěvák G. (ex-RITUALIZATION, ANTAEUS live), kytarista K. (ex-COMO MUERTOS) a bubeník C., o kterém jsem dohledal pouze to, že je muž. Aspoň že tak. Rok nato vydali u Les Acteurs De l'Ombre Productions ve francouzštině napsané 5skladbové debutové EP s názvem „Vermines“ (česky „Škůdci“). Ukřižovaná krysa na černobílém obalu dávala plně za pravdu českému ekvivalentu pojmenování EP. Texty na ípku jsou ve francouzštině a propírají témata lidského rozkladu, smrti a odpadlictví, ve stejném duchu MIASMES pokračují i na v červnu letošního roku vydané novince „Répugnance“. Již z fontu, jímž je na obalu vyveden název kapely, je zřejmé, že se nebude jednat o pedigree black metal, ale o mutaci zmíněného BM s punkem a odvážím se tvrdit i s rock'n'rollem.
Úvodní skladbou je „Délivrance“, píseň, ve které je v kytarových riffech a hlavně v refrénu slyšet lehce stadiónová melodie. „Prophétie“ s uřvanou trucovitou vokální linkou přináší staromódní, syrový a špinavý black metal z 2. poloviny devadesátých let. O pozornost si měrou vrchovatou říká dunivá basa, tudíž první kladné body. „Calvaire“ potvrzuje kapelní náklonost k punku, zpěvák sakruje, seč mu plíce dovolí. Nešetří ani dlouhým krvelačným řevem a deklaruje, že blackmetalové devadesátky ještě neřekly své poslední slovo. Celkově nejen v blackmetalových skladbách bývá basa v mixu dost pohřbená, ale v případě MIASMES je to jiná liga. Brilantní bicí v „Peste“ vyčnívají rychlopalným kopákem a cinkajícími činely, společně s basou staví kytarový kolovrat mimo soutěž. Excelentní jízda rytmické složky. V „Répulsion“ přichází snaha frázovaného zpěvu, s následnými blast beaty a riffovým gulášem povařeným více jak 5 minut. Slyším žánrový model francouzských LUNAR TOMBFIELDS nebo AU-DESSUS a mnoha dalších galských rarášků. V „Malemort“ se začínají probouzet dosud mírně upozaděné pankáčské ambice, skladba má podobné tempo jako „Répulsion“, ale větší míru zapamatovatelnosti, přičemž úhledně stvrzuje výpověď o jejich hudebním chápání. Změny tempa, velké množství blast beatů a tremolo pickingů v „Aversion“ vytvářejí temnou a osvěžující jízdu. V kytarových brejcích čichám čichám punkové hrubiány EXPLOITED a jejich „immortal“ album z roku 1995 „Beat the Bastards“. V „Destructeurs“ stejně jako v poslední „Pestilence“ MIASMES všechno, co prozatím předvedli, nalejvají do jednoho vroucího kotle. Pokud jsem v předešlé „Aversion“ zmiňoval punkovou příslušnost, v posledních dvou skladbách přidávají bzučivější tón kytar a rozdávají knockouty na požádání. Za mě hlavně díky punkové neotesanosti nejzásadnější skladby na disku.
MIASMES nepřichází s ničím přehnaně originálním. Mladým fanouškům budou jistě připomínat black metal svých fotrů, ale pokud se odpoutáte od plísní chycených vzorců černého kovu z minulosti, fungují MIASMES jako blackmetalová extravaganza (nehledej souvislost s „Rebel Extravaganza“ od SATYRICON z přelomu milénia). Rozhodně album splnilo to, co si předsevzalo; totiž že se MIASMES zařadili do mého hledáčku. Užijte si je, já vím, že jsem si je užil.
Přesné hodnocení: 7,5/10
Seznam skladeb:
- Délivrance
- Prophétie
- Calvaire
- Peste
- Répulsion
- Malemort
- Aversion
- Destructeurs
- Pestilence
Čas: 42:11
Sestava:
- G – baskytara, zpěv
- K – kytara
- C – bicí
