Pražská akce, kde vystupoval jeden z největších klenotů blackmetalové scény, mi přistála na obrazovku počítače prakticky zčistajasna a mojí povinností bylo dorazit. Samozřejmě, pokud budu mít ideálně ranní šichtu a nebo dostanu dovolenou. Druhá možnost byla nakonec ta správná a já se na koncert ze severu Čech chystal i celkem odpočatý. Jsem moc rád, že kapela zahrála v Praze a ne třeba v Brně, které je pro mne mnohem horší na skousnutí kvůli vzdálenosti a být to tam, tak na to nejspíš kašlu.
Byl jsem zvědavý na několik věcí, kromě hudby samotné. Bylo to poprvé, co jsem Café V lese navštívil a potěšilo mne, že se ve vyprodané akci nemačkala hlava na hlavu jako například a tradičně ve Futuru. Snad i harmonogram akce byl malinko upraven, aby lidé stihli poslední vlak někdy o půlnoci (zpět do Brna?) a začalo se hrát někdy od půl osmé, místo od osmi. Poté mne zajímal samozřejmě zvuk, ale o tom až u části věnované headlinerovi z Colorada – AKHLYS, kteří patří k tomu nejlepšímu, co USA produkuje. Vlastně k tomu nejlepšímu, co je produkováno nyní obecně.
Když jsme dorazili na místo, z venku jsme netušili a neslyšeli, že již hrají SÓL. Naposledy jsem je viděl pár let zpět, kdy předskakovali VANHELZE ze Švédska a už i tam se mi jejich kolíbavější místy trošku DSBM zamlouvalo. Chviličku to vypadalo, že je jim pódium opravdu malé, ale kluci se tam rozumně vměstnali a svůj asi půlhodinový set odehráli bez jakýchkoliv potíží. Typicky, v tmavých úborech a mírně se usmívajících maskách. Hudba chytala za srdíčko. Pro někoho to bylo možná až moc „emo“, zejména kvůli vokálu, ale kašlem na pózy, že jo.
Následovala vytuněná kapela a oblíbenci šíleného Maxe – NAURRAKAR. Rozhodně respekt za to, že kluci hrajou s tím bordelem v podobě plynových masek na obličeji. Je to také nějaký ten rok, kdy jsem je viděl naposled a nyní pro mě byla sestava prakticky nová – kromě kytaristy „Ega“, který setrvává. Místo emocí a atmosféry banda sázela na charismatický projev frontmana „N“ a energičtější formu blackmetalového rock’n’rollu. Zazněly skladby ze všech řadovek a jako nejsilnější položku jsem vnímal „Uranfaust“, která hrála blízko konce setu a která přivedla lidi asi nejvíc do varu. Set také trval okolo půlhodiny, možná o chlup déle.
Co si budeme… Věřím, že drtivá většina přišla nebo i přijela, a to klidně z poměrně daleka, na noční můru z Ameriky. Oproti předchozím kapelám byl set AKHLYS mnohem delší a díky za to. I tak ta hodinka utekla jako voda a byla to jak hypnotická, tak zatraceně intenzivní jízda. První skladbou, kterou odpálili, byl můj favorit z aktuálního alba „Melinoë“ a tedy „Pnigalion“. Z předchozí desky „The Dreaming I“, následovala další má oblíbená „Tides of Oneiric Darkness“, pokud mne paměť nešálí. To by mi ke spokojenosti stačilo. Samozřejmě zazněly i další songy z obou fošen. Moc jsem se bál zvuku. Na placce je vše pěkně čisté a čitelné, ale kvůli všem vrstvám kláves (hráno z PC), intenzivním bicím, řezajícím kytarám a v neposlední řadě přiškrcenému vokálu jsem se bál, aby to nedopadlo jako třeba v německém Erfurtu a nedominoval pouze jeden prvek, který by vše ostatní zazdil. Naštěstí se mé obavy nenaplnily a zvuk byl rozumný. Chtělo to tedy stát před pódiem a ne někde mimo v prdeli... Kvalitu nahrávky snad očekávat nejde, přesto všechny elementy fungovaly korektně a byly rozumně rozeznatelné. Zážitek mohl snad trošku pokazit (spíše kapele) malý technický problém, kdy chvilinku zlobilo napájení kytarové krabičky u druhé kytary, která tak vypovídala službu v pozdější fázi setlistu. Problém naštěstí trval jen chvilku.
Fanoušci byli hodně spokojeni a rozebrali merch jako supové mršinu, a tak jsem se domů vracel s maličko méně věcmi, než bych rád. Kapela si navíc po koncertě nezabalila hned fidlátka a nejela do někam na hotel, ale setrvávala s mnohým publikem nad nějakou tou skleničkou. Kromě koncertování se právě pracuje i na dalším albu AKHLYS. Věřím, že se máme na co těšit.
Akce se povedla na jedničku a obrovské díky patří Khaaoscope Musick, Parasite Gallows Booking a Café V lese. Moc malých koncertů, vedle festivalů, neplánuju, ale věřím, že tohle bude koncert roku i s tím, co teprve přijde.
