Pražská smečka PALE DEATH vznikla poměrně nedávno, a to na sklonku loňského roku. Je samozřejmostí, že, aby mohli koncertovat, se hned pustili do přípravy prvních songů. Pánové nelenili a během chvilky, ani ne půlky roku, připravili osm skladeb, které se rozhodli, ještě než vylezou na pódia, zvěčnit na své debutové nahrávce, kterou pojmenovali (a ne nadarmo) „Call from the Depths of Madness".
Hned v úvodním songu „Nothing But Hate" mě zaujala na povrch pěkně vyplouvající basa, která je až skoro crustově chrastivá, ačkoliv celá nahrávka „Call from the Depths of Madness" je nasáklá pekelnou černotou. Musím říct, že tato kombinace s krutým severským kytarovým větrem mně náramně sedla. Kytary se nikam divoce neženou, ale o to víc jsou protkané melodiemi, do kterých je jako protipól nastrčen hnilobný vokál. V druhé půli songu jde slyšet jakýs takýs thrashmetalový záchvěv. Ve skladbách se objevují i střední tempa, v „Ancient Idols" bubeník zpočátku nikam nepospíchá a nikterak to nežene k nějakému extrémnějšímu tempu, ale později se ozve i výraznější sypačka. I ve třetí skladbě „The Last Step" se noříme v hnusné špíně samotného pekla a zvláště v první půli to vypadá, že neuděláme ani ten poslední krok.
Nejvýraznější věcí tohoto EP je „Enjoy the Blashphemy", která je i o pár temp rychlejší a má zajímavou houpavou melodii. Mimochodem Kozodojův řev je doopravdy hnus, ale je to sympatický hnus, protože se dobře drží rytmu a jeho hlasivky jsou neoddělitelnou součástí tohoto smrtícího tělesa. Prostě je tam, kde má být, a tam, kde není, tam si prostě odplivne blesfemickou síru či oheň. Občas mi připadá, tak jako v následující „Kingdom of Decay", jakoby jsem kytarový mustr slyšel již o song (o pár songů) dřív. Naštěstí všechny nářezy jsou punkově krátké a žádný nepřijde jako unylý a to i proto, že i do nejkratšího songu panové vtěsnali kytarovou parádičku.
Když nad tím popřemýšlím, tak i názvy skladeb odpovídají celému instrumentálnímu, myšlenkovému (po)chodu PALE DEATH. Rozvážně začíná „Smell of Death". Ta pachuť smrti je z toho znát. A vlastně je opakem, co jsem popsal u předchozí písně. Tento válec, ač se ze začátku tak netváří, je nejvariabilnějším songem. Jde pěkně poznat každé hrábnutí do strun, je zřetelně rozpoznatelná práce obou kytaristů, přičemž zpovzdálí pěkně chrastí basa a bicí tomu všemu dávají důraz, v druhé půli i rychlost, a o nepřehlédnutelném vokálu ani nemluvě. „Why is Heaven a Lie" a „Smell of Death" s úvodní skladbou „Nothing But Hate", která dokonce divoce přesahuje o celou minutu tyto dva songy, jsou nejdelšími zářezy a řekl bych, že tato trojice nejvíc lahodí uchu už jen pro to, co jsem zmínil v pozitivním smyslu doposud. Vždy se objeví nějaká „inovace" a třeba z tohoto fláku cítím jakousi řeku bolesti anebo nenávisti. To vše je ono „nebe plné lží". A vůbec nevadí, že po textové stránce je vše naplněné jen frázemi. A proč to rozvíjet, vždyť to úplně stačí. I takový je svět je a slova „evolution error, useless breed" budou také dostačující pro vyřvání hlasivek na koncertě. Závěrem dodám, že nejen u posledního songu „Useless Bread" je, i přes Kozodojův chrčák, chraplák, je všem textům rozumět.
S první nahrávkou kapely PALE DEATH jsem spokojený. I přes rychlost, jakou se vložili do práce, si dali na „Call from the Depths of Madness" záležet. A pro příznivce magnetické pásky jen doplním, že tato sírou nasklá prvotina by snad měla vyjít na MC.
Přesné hodnocení: 7,5/10
Seznam skladeb:
- Nothing But Hate
- Ancient Idols
- The Last Step
- Enjoy the Blashphemy
- Kingdom of Decay
- Smell of Death
- Why Is Heaven a Lie
- Useless Bread
Čas: 22:24
Sestava:
- Kozodoj - zpěv
- Prasák - kytara
- Kužel - kytara
- Ivan - basa
- Arny - bicí
