Náročné dva dny čekaly metalové fanoušky koncem listopadu v Praze. Nejprve ve čtvrtek po koronavirovém odkladu dorazila trojice blackových až black/deathových formací ARCHGOAT, WHOREDOM RIFE, THEOTOXIN, o den později se pak nabažili přívrženci (doom/)deathu v podání DEMILICH, KRYPTS a dalších. O tom jindy, dnes se podívejme na první seanci v klubu Futurum. Pro mě byl hlavním tahákem norský ansámbl WHOREDOM RIFE, neboť jsem je letos v zahraničí viděl už dvakrát a pokaždé mě přesvědčili o své aktuální formě.
Na úvodní THEOTOXIN byl smíchovský klub ještě poměrně vyprázdněn, ač v průběhu setu vídeňské pětice se už dostavilo solidní množství lidí. S kapelou jsem dosud neměl absolutně žádnou zkušenost, jde ale o poměrně zaběhlé muzikanty, zejména co se týče bubeníka Floriana Musila, který to sype též v AGRYPNIE, nově také v SCHIRENC PLAYS PUNGENT STENCH a živě také u mých oblíbenců SCHAMMASCH. O své šikovnosti přesvědčil i ve Futuru, a to i díky tomu, že mu zvukař dal až moc prostoru a jeho kopákové salvy až příliš drtily veškerý strunný ansámbl. Škoda, některé kytarové party zněly solidně, ač jako celek šlo prostě o druhou black metalovou ligu. Dobře zahráno, ale nic nového, chvílemi evokace Islandu, jindy švédské melodic blackové školy. Ragnarův vokál byl řádně skřehotavý, tu a tam se pokoušel o různé čisté polohy, což se občas zadařilo, občas minulo účinkem.
THEOTOXIN představili solidní rozjezd, jak se hraje skutečně orthodoxní black metal ale ukázali následní WHOREDOM RIFE. Základ tvoří Vegar Ytterdal Larsen, jenž se studiově stará o veškeré nástroje, a vokalista Kjell Rambech. Doplněni jsou pro koncerty o velmi kvalitní muzikanty - kytaru nově k Janu Evenovi Åslimu (VEMOD) přibral K.S. z mých milovaných MISOTHEIST, basu drhne Bruthor. Za poměrně krátkou dobu existence (necelých deset let) vyrchlili řádné množství nahrávek, pro koncerty tedy mají z čeho vybírat, možná nejsilněji ale naživo fungují věci z debutu "Dommedagskvad", ať už "Beyond the Skies of God" nebo "Cursing the Storm to Come".
Na počátku setu byl zvuk slabší, opět byly hodně skryty kytary (přijde mi, že je to poslední dobou nějaký trend... naštěstí to nebyl takový průser jako u AKHLYS v Erfurtu, z čehož jsem radši ani report nepsal, protože jsem byl nasranej tejden v kuse). Naštěstí v průběhu se sound zlepšil a bylo dostatečně slyšet i to, co WHOREDOM RIFE v mnoha případech táhne, tedy silné hymnické melodie střídané s klasickými devadesátkovými vichry. Pětice byla opět vynikající, ačkoli takové extáze, jako na květnovém Throne Festu v Belgii jsem nedosáhl. Z části to bylo zvukem, taky jsem si úplně neužíval občasné foukance trávy do xichtu od nějakých ocasů, ale jinak WHOREDOM RIFE opět za dobře a splnili u mě roli hlavního taháku večera.
Finští ARCHGOAT letos viděni také potřetí a opět splnili to, co se od nich očekává, tedy násilnou primitivní rubačku, u které nejde o nějakou atmosféru nebo excelentní muzicírování, ale o blasfemii a herezi. Z neurvalé živočišnosti ústřední bratrské dvojice Lord Angelslayer / Ritual Butcherer už roky něco sebraly, ne však z citu pro barbarské riffy a chvílemi řádně humpolácké pasáže. Lord Angelslayer tentokrát nevypadal tak zpruzeně, jako na Beyond the Gates v Norsku, kde mě tím vlažným přístupem fakt bavil, ale jakmile mu ve Futuru vpředu hrozící maniaci začali jebat se stojanem na mikrofonem, tak už mu to také řádně nechutnalo. Ve Futuru zazněly například "Nuns, Cunts and Darkness", "Hammer of Satan", "Messiah of Pigs" nebo "Jesus Christ Father of Lies", ale ono je to u ARCHGOAT celkem jedno. Zvuk byl vpředu solidní, vzadu to není ve Futuru nic extra vzhledem k dispozicím, přišlo mi to celkem potichu a málo násilné, ale ok. ARCHGOAT to tam sypali zhruba 45 minut, ani nevyužili celý svuj přidělený slot a po závěrečné "Burial of Creation" bylo uctívání kozla završeno.
Do Prahy i ve všední den dorazila solidní řada maniaků, odhadem bych tipnul 250 hlav, ale nejsem v tom dobrý. Každopádně fajn akce s pro mě jasným vítězem.
