Do třetice všeho dobrého to konečně vyšlo! Nebo se snad koncert švédských mágů HÄLLAS přesouval kvůli covidu víckrát? Vlastně už ani nevím, každopádně program na sobotu v polovině května byl dlouho dopředu jasný. Původně jsem zamýšlel svůj výlet do klubu 007 Strahov spojit i s návštěvou Eternal Noise Misery festivalu, který se konal stejný víkend, žel synátor si žádal můj čas a vyrazit na muziku jsem nakonec mohl až večer.
Před pátou mě vyzvedl Pavel a za nějakou hodinku a něco jsme zaparkovali na Strahově. Jó, takhle v sobotu odpoledne by ty cesty do Prahy šly, haha! Po zdravici prvních známých obličejů a smutném zjištění, že druhá švédská kapela HOT BREATH ze zdravotních důvodů nezahraje, jsme zašli na jedno pivo a kafe do vedlejší hospody. Postupně se to začalo trousit a v půl osmé, kdy byl začátek živé produkce, bylo na místě mým špatným odhadem sto až sto třicet lidí. Takže legendární Sedmička plná…
O rozjezd se postarali domácí TRAHIR, které jsem už delší dobu neviděl. Okysličená sestava a trochu odklon od tradičního doomu směrem k heavy metalu, zároveň však stále se silnou stoner příchutí. TRAHIR se na pražský koncert dostavili přímo ze studia, kde připravují novou desku a tak se hrály výhradně nové songy. Nutno uznat, že tenhle materiál bude hodně silný, protože u každého songu stačila chvilka a už jsem si pěkně podupával do rytmu. Pokud se TRAHIR v budoucnu podaří obsadit post druhého kytaristy, budou koncerty vizuálně ještě o kus lepší. Adam je akční frontman a víc by se mi líbil bez kytary, kdy by zaručeně dokázal lépe získat publikum na svou stranu. Super zvuk, parádní koncert. Těším se na desku!
Po krátké pauze nastoupili na malé pódium Švédové HÄLLAS, přední kapela undergroundové současnosti. Čekal jsem hodně, ale dostal jsem od první vteřiny koncertu mnohem víc! Uhrančivé skladby, jedinečná atmosféra a skvělé publikum mě přenesly do úplně jiné dimenze. HÄLLAS jsou geniální náladotvůrci a naživo dokázali, že své umění dokážou skvěle přenést ze studiové tvorby i naživo. Co song, to jiný chytlavý riff. Dvojí vokály frontmana Tommyho a klávesáka Niclase dodávaly hudební produkci HÄLLAS pestrost. Byli jsme svědkem koncertu, během kterého si kapela brala to nejlepší z klasického hard rocku a prog rocku let sedmdesátých. To vše okořenila lehkou psychedelic atmoškou a především vtiskla každé skladbě svůj vlastní ksicht. A to je něco, co se u dnešních kapel příliš nevidí… Celý setlist byl průřezem kompletní diskografie a nemohly tedy chybět hitovky jako „Labyrinth of Distant Echoes“, „Carry on“, „Fading Hero“ či hymna „Star Rider“. Z nového alba „Isle of Wisdom“ pak zazněly skladby „Advent of Dawn“, „Elusion´s Gate“ nebo „The Wind Carries the World“. Nakonec došlo i na přídavky a zatraceně nakažlivé pecky „The Astral Seer“ a „Hällas“. V klubu tekl pot, lidi i kapela si to užívali naplno a já odcházel s pocitem, že tohle byl jeden z nejlepších koncertů, na kterém jsem kdy byl. Ne, nepřeháním a ani ze mě netryská euforie. HÄLLAS jsou prostě odlišní, originální, tvrdí i jemní zároveň. Stačí chvíle a omotají si vás kolem prstu. Podmanivá show, na kterou budu fakt dlouho vzpomínat.
Po skončení jsme ještě pokecali s kamarády, vstřebali zážitky a pak sedli do auta, abychom před půlnocí dorazili do Písku. Spontánní zastávka v kebabu. No, však jsme si trochu prasárny po tomhle výletu a zážitku zasloužili, haha. Díky pořadatelům z Obscure, že tuto zastávku dodrželi a HÄLLAS mohli poprvé zahrát v Česku. Bylo to epický! Příště neváhám a jdu zase...
