DAWN OF ASHES – Scars of the Broken

Po obvyklejší náloži rocku a metalu tu máme něco jiného (zčásti). Kalifornské dítko hudebníka nesoucího pseudonym Kristof Bathory dnes vydává devátou řadovou záležitost a skoro těžko uvěřit, že je projekt aktivní od roku 2001. Pokud někdo nezná DAWN OF ASHES, jedná se o hudbu elektroničtějšího ražení. Ale není to typická záležitost, kterou vám většina DJ pustí na zábavovkách. Ačkoliv spadá část DOA do kategorie EDM – electronic dance music, další označení žánru jako aggrotech dávají najevo, že se jedná o ráznější věc. Musím dodat, že frontman i celkem experimentuje a několik alb, od roku 2010 do 2017, se nese v duchu industrial a symfonického kovu á la DIMMU BORGIR a SATYRICON, byť nejznámější a nejlépe hodnocená alba jsou právě ta elektronická, zejména legendární "The Crypt Infection" je jedna z biblí žánru – alespoň pro mne.

Jaká je nová deska? Pro mne je překvapivá. Ven se dostaly dříve dvě skladby, které jsou pro žánr typické - temný, hutnější taneční mazec, řízlý industrialem, nám rozpumpuje solidně krev svojí energičností. Vzorec je stejný jako na předposledním "The Antinomian", kdy po intru začíná skočná "Sleep Paralysis", jež vyburcuje stejně jako aktuálnější "The Despondent Hole" a "EMDR" (brzy bude video). Další polovina alba výrazně překvapuje. Mnoho skladeb je až téměř ambientních a svým způsobem i velmi jemných. Kristof je zde velmi niterný a otevřený. Z témat, která se zabývala více  fyzickou bolesti, se zde zaměřuje na strasti a bolest duše jedince. Témata jako deprese, pocity viny, různé typy zármutku se nesou celým albem. Mezi energické kousky patří zmínéně první skladby desky či pozdější "Turn It Shallow", naopak melancholická "Bane of Your Existence" překvapuje svou krásou a jemností, podobně jako "The Antidote" či "Scars of the Broken". Pomalejší, intenzivní, valící se a více ambientní  je "It Comes in Waves", kde konec skladby graduje Kristofovým vokálem. Hudebně to není zázrak alba, ale svou intenzitou stojí za povšimnutí. Trošku zde cítím podobnost s některými Mansonovými skladbami, kde místo zpěvu naopak "káže", například u "Burning Flag", ale i jiné. Podobný feel mám i u industriální složky alba. Staré známé, leč svěží. 

Vokál Kristofa se nese v různých podobách a intenzitách. Nalezneme zde odevzdaný šepot, chraplák hodný více černých vod, ale třeba i deathcoru. Prim hrají klávesy, samply a poměrně dobře slyšitelné bicí. Skladby a jejich přechody do dalších pomocí „intermezz“, dá-li se to tak říct, fungují pěkně. Celkový pocit z alba je celistvý a nakonec i přes různé náladové příchutě a určitou "mainstremovější" jemnost jednoznačně skvělý. Kdo ale čeká nakrknutost ve stylu desek "Anathema" nebo "Crypt Infection" (II), bude možná zklamán. 

Můžeme polemizovat o tom, jestli vám osobně sedí více  Nietzschevo: "Co tě nazabije, to tě posílí" nebo (a opět ho tu máme) Mansovo: "Co tě nezabije, zanechá jizvy", ze stejnojmenné skladby... "Scars of the Broken" inklinuje spíše k tomu druhému a vůbec to nevadí. Je to sakra fajn album.

Seznam skladeb:

1. (Descending) Torn Inside
2. Love Is Asphyxiation
3. The Despondent Hole
4. EMDR  
5. Bane of Your Existence
6. (Limbo) Numb
7. It Comes in Waves
8. Heart Beats Cold
9. Turn It Shallow
10. Scars of the Broken
11. The Antidote
12. (Ascending) Catharsis

Čas: 42:06

Sestava:

• Kristof Bathory - vokály, klávesy
• Behemoth - klávesy
• Angel Dies - basa
• Krz Souls - elektronické bicí

Bandcamp