Jediným členem projektu KRUH, který vznikl v roce 2007 jako terapie v období, kdy se ne všechno vyvíjí tak, jak by si člověk přál, je K.G. (aka Karel Genocide). Název projektu vychází z archetypu života a smrti a životního koloběhu. „Ve světle stromů“ je celkově čtvrtým počinem, který vychází více jak 10 let po debutu „Na křídlech panické úzkosti“ (2010). V témže roce vyšel ještě split se vsetínskými MHNUNRRN. Na úplném začátku stojí „Demo“ z roku 2008. Autor čerpá inspiraci ze svých častokrát zlých, nenávistných pocitů, ale také z pokory a empatie vůči ostatním. Tudíž neslibuje nic „trendy ani nového“, jen lakonický a poctivý black metal naplněný nelibostí k modernímu pseudointelektuálnímu, selfie / instagramovému rádoby black metalu. Jak jsem uvedl na začátku, K.G. je zatím hudební solitér, ale do budoucna by měl přibýt bubeník z masa a kostí.
Stylový č/b obal je také „self-made“, logo je dílem Karla Urbánka. CD s texty na A4 je vložené do plastové pošetky. Že se jedná o nadšený DIY počin je zřejmé po letmém pročtení textů s několika pravopisnými výstřelky. Nebudu hnidopich, ke tvorbě ve vlastní režii to tak nějak patří.
Možná si říkáte, že black metal musí zapadat do určitého stereotypu: rychlý, naštvaný a hlasitý. Existuje metal pro vegany, metal jako vyjádření skepse vůči technologiím a metal pro odmítání autorit ve všech podobách. U projektu K.G. KRUH to tak úplně neplatí. Atmosférický black metal byl vždy stylem, který s oblibou vytvářel repetitivní a někdy až hypnotické zvukové krajiny nasávající magii samotné přírody, kde se můžete bez ostychu duševně očistit.
Úvodní skladba „Vítězství patří přítomným“ neztrácí čas s intrem a rovnou přechází do jednoho z povedených doomově vrčivých riffů koupajících se ve smutku a temnotě uzurpující si háv přírody. Mám z ní pocit, jako bych se při sběru lesních plodů ztratil v dávno zapomenutých lesích, ze kterých zbloudilce vyvede rychlejší tempo bez blastbeatů, pouze s poněkud plastickými bicími, kratší hradbou basového škopku a kytarovým riffem s dávkou rychlejší melancholie. Sípavý křik je poněkud utopený v atmosférickém hudebním dobrodružství.
Druhá věc „Volání domoviny“ je taktéž vystavěna na melodické kytarové stěně s pableskující melodií. Umírněným sólem se drží nastaveného rytmu, tempo s plechovými lo-fi bicími ožívá nenuceným vybrnkáváním tesklivé melodie. Pocitově navozuje vyřešení všech konfliktů mezi člověkem a přírodou a znovunastolení základních principů vzájemného respektování. Pokud se rozhodnete poslechnout si jen jednu skladbu z tohoto alba, mohla by to být právě tato.
Hutné melodie jsou dominantní i v závěrečném songu „V břízách“, živelná linka v mírně pomalejším tempu naháněná beatovým bubnováním. Rozmáchlá skladba s charakteristickou zádumčivostí, pod dozorem ruky osudu a se slovanským cítěním. Na malou chvíli se rozezní zobcová flétna (ta není úplně nejostřejší tužkou v penálu), která se po dámském přednesu několika veršů znovu vynoří na úplný závěr alba. Majitelé kompilace „Jdi a dívej se“ (2015) vědí, že nejde o novou píseň…
Zvuk KRUH se pohybuje na pomezí tradičního black a atmo metalu, jaký ztělesňují např. ukrajinští DRUDKH (asi nejvíce na albu „A Furrow Cut Short“) nebo YGG. Problémem tohoto počinu je určitá sevřenost – hromada solidních bzučivých tremolo riffů v typickém DRUDKHOVSKÉM stylu, ale dále nic moc jiného. Nenarazíte zde na žádná akustická intermezza (kromě závěru trojky, kde se objevuje cca 40sekundová flétna), která by to rozmělňovala, ani folkový amalgám a temný ambient. Po celou dobu trvání se K.G. věnuje plně metalovému módu. Pro formát EP je to dostačující. Aby případný další počin neupadl do absolutní monotónnosti, nebylo by od věci zakomponovat zdůrazněné tišší nebo akustické „unplug“ pasáže a syntezátorové plochy. Prostě chybí vícero variant instrumentace a tempa, aby výrazné momenty a pasáže mohly skutečně vyniknout. Zastřenému intergalaktickému řevu, jehož původ vychází sympaticky z rodné češtiny sice rozumět není, ale z podstaty metalového přednesu obecně to nemá na funkci žádný vliv. Přesto se pod těmito řekněme nedostatky skrývá dobré album, smysly posluchačů neoklame ani je nezklame. Mně osobně se líbí hutnost zvuku a několik skvělých melodií, což se nedá říci o postprodukci, která obětovala zpěv (hlavně v první písni) některému z bohů. V podstatě solidní deska pro tyto naštvané dny.
Přesné hodnocení 6,5/10
Seznam skladeb:
- Vítězství patří přítomným
- Volání domoviny
- V břízách
Čas: 21:32
Sestava:
- K.G. – všechny nástroje, zpěv
