Pražská kapela THE GANGNAILS existuje dvacet let, ale mě její tvorba dosud míjela. Neslyšel jsem žádnou nahrávku, nepotkal kapelu na festivalech, až mi poštovní doručovatelka přinesla krabici s deskou, která je v kariéře kapely čtvrtá až pátá. Tenhle nesmysl vychází z toho, že druhé album vyšlo dvakrát, nejprve v režii kapely, následně v USA s nějakými bonusy. Ofiko tedy asi album č. 4, podle informací vydavatele páté, ale to je vedlejší. Důležitější je, že THE GANGNAILS se podle všeho pohybují na úplně jiné oběžné dráze než já, protože hrají rockabilly & punk & rock´n´roll. Rockabilly je pro mě vzdálenější než ekvádorská vesnice, což není tím, že bych žánr odsuzoval, ale tím, že se v něm vůbec neorientuju, a to je zase tím, že mě tento žánr nikdy neoslovoval a na recenze nahrávky rockabilly kapel nedostáváme.
Tolik úvod napsaný před prvním poslechem alba „Rolling Tunes!“, které vyšlo na gramofonové desce u Papagáje. Když už jsem u desky, tak ta je černá, středová etiketa první strany připomene dávné počiny Globusu („this side, other side“), na druhé etiketě je fotka kapely, takové detaily mám rád, na druhou stranu chybí na vnitřním obalu texty, což rád nemám. Titulní i zadní stranu přebalu tvoří koláže, ve kterých se nevyznám, ale asi taková grafika k zaznamenané muzice pasuje, pěkně vypadá stříbrně vyražený název kapely, méně kreativity se objevuje na vnitřní kapse, která obsahuje fotku kapely, základní informace a nějaké ty díky.
První skladba, druhá, třetí… jestli je tohle rockabilly, tak fajn. (úsměv) Ne, nejsem úplný ignorant, kapela ale nehraje jen rockabilly. „After Midnight“, „Train to Limbo“ i „Open the Pub!“ se sypou v rytmu metal/rock´n´rollu vzor MOTÖRHEAD, všechny tři skladby jsou svižné, melodické, mají šťávu, drive, a to díky celému kvartetu. Kdybych si v obalu nepřečetl, že v sestavě není basák, ale „doublebassák“, nepoznal bych to, kdybych si nepřečetl, že zpívá Adam Keil, myslel bych si, že je to Lemmyho klon. Hitovka, hitovka, hitovka, variabilní bicí, ostrá i melodická kytara, chytlavé refrény, tohle je silná porce zajímavé muziky, která musí ještě lépe fungovat na koncertech, kde se potvrdí, že je čtyřka přesvědčivá, sehraná a instrumentálně velmi zručná. Až čtvrtá skladba je zpočátku z úplně jiného těsta, pomalé vybrnkávání je zahalené v jakémsi mlžném oparu, jakoby znělo z vedlejší místnosti, po chvíli se ale překlopí do rockabilly a fanoušci klasického houpání se konečně dočkají jižanských (alespoň mi tak připadají) melodií, v následujícím do punk rocku hozeném „Cadillacu“ pak zazní i hammondky (hostující Filip Kaňour Kaňkovský).
Druhou stranu načíná rytmická divočina „Blood Board“, která zní ryze americky, podobně, rock´n´rollově se valí „Give me the Mic!“ i „Reprobates“, v druhém případě opět s nezaměnitelnými tóny hammondek. Zatím jsem se tak nějak dokázal poslechem zabavit i bavit, „Shake your Hips“ mi ale do uší neleze, zlomy v konstrukci písně mi navíc přijdou poněkud krkolomné. Z poslední punkovky „Viva la Viva!“ sálá nadhled a hravost, nějaká ta legrace se asi odehrává i v textu, mně to ale opět moc nebere, hlavně takové to „vo o o o“ halekání, které mi překáží obecně u všech punkových kapel. Živě to ale bude stoprocentně zabírat.
Z uvedeného je jasné, že „Rolling Tunes!“ je pestré a živelné album, které fanoušci kapely a mixu několikrát zmiňovaných stylů určitě ocení víc než já. Já ještě přidám pochvalu zvuku, o který se postaral mistr Amák ve svém Golden Hive studiu.
Seznam skladeb
- Black side
- After Midnight
- Train to Limbo
- Open the Pub!
- And I´m done
- Cadillac
- Gang side
- Blood Board
- Give me the Mic!
- Reprobates
- Shake your Hips
- Viva la Viva!
Čas: cca 33 min.
Sestava:
- Adam Keil – vocals
- Kelemen Vagner – guitar
- Jiří Kys jr. – drums
- Matěj Šuhájek – double bass
