Již 14. ročník festivalu Týnecký mazec proběhl na tradičním místě rockových a metalových akcí u přístavu (překladišti) Týnec nad Labem v areálu Ostrov, avšak v netradičním čase oproti letům minulým, a to na konci prázdnin. Každý tušíme a víme proč se tomu dělo nebo nedále děje. Ale mně tato krize, nebo chcete-li vládní (celosvětová) zhovadilost, nepřísluší rozebírat, ale jsem rád, že tato akce (jako pár dalších) se mohla konat… A dopředu díky pořadatelům, že to nevzdali a po „menších“ úpravách data konání či playlistu mohl festival proběhnout.
Přesný výkop o sedmnácté zahájili drtícím setem litvínovští DPK. Smrtící skladby „Ze světa jedů“ a pan „Pokřivený“ dravě sekundovaly solidnímu grindovému náklepu v „Záznamu z případu Škarpman“. Energická kytara a i melodií nabité vystoupení měnily zachmuřené, ale pořád dobré počasí v nový „Krásný den“, byť to byla takřka stará „Hodina vrahů“. Na „Papání“ si určitě taky vzpomenu, ale teď kvituji, že na úvod festivalu to bylo „Děsně přísně krutý krůtí“ vystoupení DĚTÍ POHŘEBNÍHO KVÍTÍ.
Ostrá hudba NOCTURNAL PESTILENCE, která je zjemňovaná melodičností kláves, na mě působila jako kombinace tvrdšího rocku s blackovějšími prvky. Hrubší blackovou polohu hlasu doplňovala vokalistka Alena civilním zpěvným vokálem. Postupem času jsem v hudbě vnímal i pomalejší doomovější pasáže, které mi přišly sympatičtější než skočnější melodie jako v novinkové skladbě „The Blood“. Přes chladnější začátek jsem si v hudbě našel to své a tak jako před osmi lety, kdy jsem měl tu čest vidět NOCTURNAL PESTILENCE na začátku jejich kariéry v Praze v klubu Exit-Us, na mě udělali dobrý dojem.
DYSANGELIUM jsem naposledy viděl právě zde v Týnci před pěti lety. Tentokrát se na pódiu představili jen ve čtyřech bez jedné kytary a musím říct, že jim to nijak neuškodilo a nabroušený hutný styl přišel vhod. Kapela přehrála několik songů z aktuálního alba „Mohamord“ a připomněla i několik z těch starších. Mezi skladby „Fanatic“ a „Whitechapel“ se vloudil super štych „Lepromancer“ s parádní nabubřelou a drsnou basou. Nářez pardubických řezníků ukončil skvělý „Maniachrist“, nebránil bych se, kdyby DYSANGELIUM ještě pokračovali.
ANIME TORMENT přijeli na Týnecký mazec, aby odehráli druhý koncert v jednom dni. Ten první proběhl na festivalu Symbolic o pár kilometru blíž ke Kolínu. A opět jsem ANIME TORMENT viděl naposledy na Týneckém mazci, a to v roce 2017. Tak jak tenkrát, tak i dnes jsem se na vlně těchto metalistů nevezl. Možná je na vině jejich modernější (metalcorovější) pojetí death metalu. Ale musím uznat, že jím to perfektně šlapalo. A nejen jím. Fans byli ve svém živlu. A tak jsem nezůstal někde vzadu a šel se na to podívat zblízka taky. (úsměv) Neustálé menší circle pity byly suprové. Na kapele si fans vyloudili přídavek a tak se s úvodem poslední skladby rozjeja zeď smrti s řádným moshingem.
Trutnovská EXORCIZPHOBIA to válcovala jak rozjetý stroj a návrat do osmdesátek, kdy frčel thrash metal, byl řádně znát. Fanoušci to rozjeli jako na velké párty a jako u předešlé bandy o mosh kolečka nebyla nouze. Osobně jsem si retro thrash užil, ale abych přiznal pravdu, tak mě z nahrávek EXORCIZPHOBIA baví o mnoho víc.
Nečekalo se, až začne další smečka hrát, ale parket se plnil již při přestavbě. Domácí ELYSIUM měli narváno hned s první minutou. Personální rošády jsou dávnou minulostí a současná sestava již dva roky stojí na pevných základech. A musím říct, že v takhle dobré formě jsem je ještě neviděl. Každým koncertem mě baví víc a víc. Kapela přehrávala nářezové fláky z aktuálního loňského alba „The Path of No Return“. To nebyl „Meeting with Angel“, ale brutalita, hutnost, kytarová sóla a precizní našlápnuté bicí. A jako přidaná hodnota energická živelnost. Doslova vše bylo v pohybu. Od samotného pódia, přes bedny, praktikábl pod bicími až po konstrukci přístřešku nad placem. A fans měli plné ruce práce, protože frontman Bejv si stihnul víckrát zaplavat nad jejich hlavami. Tady nic nebylo špatně a ELYSIUM hravě převálcovali všechny kapely letošního Mazce.
HILLSIDE jsou pro mě objevem tohoto festivalu (roku). Objevem ve smyslu, že jsem kapelu neznal, což jsem ani nemohl, když tuto formu metalcore anebo modernější (post) žánr nevyhledávám. Ale i tak, ihned po úvodních tónech, mě nic jiného nenapadlo než PARKWAY DRIVE. Hudba byla proložena samply a s nástupem řvoucího vokálu a rychlejší hry se rozjela metalcorová skákačka. Vokál byl prokládán „libivým“ sborovým zpěvem, který občas zatahal za ouška. Prostě tak akorát, abych vyplnil pozdní hodinu u občerstvení…
Na poslední kapelu areál lidmi prořídl, ale pár minut po startu našlápnutý zvuk F.O.B. dobrou polovinu zůstavších přitáhl zpět. Dnešní festivalový začátek nakopnul pan Pokřivený a přes Bejva, který byl urvaný jak z řetězu jsme se dostali k panu Divokému. Oba dva vokalisté si můžou ve své splašenosti podat ruce. Ale Mára mě bavil o něco víc, protože do svého projevu dával i zpěvnější pasáže. Deathmetalovým nářezem F.O.B. Týnecký mazec dotáhli fenomenálně k závěru.
Co dodat na závěr? Prostředí, zázemí, zastřešení proti dešti (a nebylo to tak strašné, jen sem tam mírně něco spadlo)… to vše bych vyjádřil třemi slovy: „perfektní festivalová akce“. A fest se vydařil i po stránce návštěvnosti. Slušný počet fans si zde našel cestu i přesto, že v blízkosti Týnce nad Labem se konaly minimálně dvě další metalové akce.
A již teď se můžeme těšit na 15. ročník, přičemž účast přislíbily kapely BEAR (BE), FALLCIE (RU), WORDS THAT BURN (IRE), SPHERE (PL), které nemohly vystoupit letos.
Foto poskytl Zdeněk Hejduk. Děkuji.
